Kde se u vás vzal nápad na vysazení levandule na moravském statku? Moje rodina sídlila na statku zhruba od 16. století, v době komunismu o něj mí prarodiče přišli. Já jsem tu do tří let bydlel, pak jsme se s rodiči odstěhovali. Po letech práce na zaoceánských lodích a v manažerské sféře jsem posbíral odvahu a na statek se vrátil. V roce 2014 jsme vysadili na zkoušku první bylinky a v roce 2015 jsme s levandulí začali oficiálně podnikat. Vyseli jsme původně také měsíček a chrpu, ale ty nám srnec z nedalekého lesa sežral, takže volba padla na levanduli.
Teď stojíme u dlouhých fialových lánů, ale na začátku asi byla plocha o něco skromnější…
Když jsme začínali, bylo tu nějakých 500 sazenic, teď jich máme zhruba 46 tisíc. Plocha levandulového pole je tři a půl hektaru, rádi bychom se časem posunuli na šest hektarů. Každý rok postupně přisazujeme, ale nijak na to nespěcháme. Levandule v ideálním prostředí vydrží zhruba dvacet až třicet let. Řádky na poli samozřejmě ideální podmínky nesplňují, takže u nejstarších sazenic už pozorujeme, že jejich výnos není jako na začátku.
Jaký typ levandule je do našeho prostředí ideální a jak se o půdu staráte?
My jsme začali se základní levandulí lékařskou a některými dalšími, hlavní část pole teď už ale zabírá přímo naše bezděkovská odrůda, která tu neplánovaně vznikla neřízeným šlechtěním. Podle nás je to jedna z nejhezčích odrůd, takže ji teď sázíme nejvíc, jiné jsou zase vhodné pro výrobu kvalitních olejů. Ohledně výsadby a okolí řádků jsme vyzkoušeli mnoho experimentů, nejvíc se nám osvědčilo, že je mezi keříky levandulí zasetá tráva, do které pouštíme naše ovečky, které ji spásají. Chceme přírodě navracet pestrost, vyseli jsme nově i slunečnice. Lidé si je mohli přijít natrhat, o vše se také staráme ekologicky.
Kromě zpracování levandule a produktů z ní nabízíte na statku i celou řadu služeb. To bylo cílem od začátku?
Je to tak, že produkce jde ruku v ruce s agroturistikou, je to zhruba padesát na padesát. Teď máme nejvytíženější období, výletníci sem jezdí zažívat jógu v levanduli, začátkem července tu byl festival, dále svatby či pikniky v levanduli a podobné aktivity. V tom vidím naši jedinečnost. Snažíme se dávat levanduli přidanou hodnotu, neprodávat jen bylinkové pytlíčky, ale zpracovávat jedinečné produkty. Destilujeme si vlastní olej, který pak využijeme na masáže. Lokální firma v Troubelicích nám vyrábí levandulovou čokoládu, v likérce zase levandulový likér. Najdeme si vždy toho nejlepšího v oboru a chceme po něm levandulovou variantu jeho produktu. V Olomouci máme Levandulový obchůdek, v Zábřehu nad Moravou zase kavárnu.
I velký zdravotní průšvih dokážou léčit byliny. Umějí zázraky, říká pěstitelka |
Bezděkov je osada o 60 obyvatelích. Jak se místní tváří na to, že sem v posledních letech začaly proudit davy turistů?
Když jsme tu začínali, osada pomalu vymírala, přibývalo prázdných domů. Dnes není prázdný ani jeden. Není tu sice obchod ani hospoda, a to ani ve vedlejší vesnici, ale my se tomu tady snažíme vdechnout život, pořádáme pro obyvatele různé akce. A celá hlavní sezona je u nás ve dvou letních měsících. Do června a července toho vměstnáme co nejvíc a po zbytek roku tu takový ruch není. Samozřejmě se našlo pár obyvatel, kteří nám trochu zatopili, ale byli jsme až překvapeni z toho, jak moc většina z nich levandulovému statku přeje a fandí nám. A tak se jim to snažíme vracet.
Mluvil jste o oblíbené agroturistice, je tu i zelená plocha určená ke kempování. Jezdí sem hodně lidí jen za atraktivními fotkami ve fialových lánech? Některé farmy na jižní Moravě s náporem turistů bažících po trendy selfiečku bojují.
Já vždy dávám důraz na to, že jsme levandulový statek. Vážně fungujeme jako opravdická farma, máme tu ovce, pak taky prasátka, slepice, husy, spoustu bylin, brambory. Máme i les a staráme se o velký kus půdy jen v rámci jedné rodiny. To znamená, že je s tím opravdu docela dost práce a naším cílem je, abychom vybudovali místo, které se zase bude po generace předávat, tak jako to bylo dřív. Samozřejmě těžíme i z toho, že je to vizuálně hezké, ale nejsme takové to instagramové místo, které někdo vytvořil jenom pro tu fotku a jezdí mu tam hodně lidí. Primárně jsme farmáři.
Každoročně pořádáte Levandulový festival, jaký má ohlas?
Z festivalu jsme každoročně nadšení. Přijde na něj několik tisíc lidí, návštěvníkům během konání umožňujeme i samosběr levandule. Letos jsme navíc představili i nový produkt, levandulový parfém. Přiznám se ale, že příprava festivalu, byť úspěšného, se stala v posledních letech tak časově náročnou, že na příští rok přichystáme jubilejní desátý ročník, který bude poslední. Možná to někdy v budoucnu přehodnotím, ale teď hodně intenzivně cítím, že zvládnu ještě jeden a pak končím.
Co umí levandule? Mírní migrénu, hojí rány, zklidňuje, zlepšuje spánek |
V kolika lidech se práce na statku této velikosti a sklizeň dají zvládnout
Stabilně nás tu pracuje šest rodinných členů, v letním období najímáme zhruba dvacítku brigádníků. Nějakých 80 procent sklizně se totiž musí dělat ručně, nůžkami nebo srpem. Ne, že by neexistovala technika, máme dokonce speciální kombajn z Bulharska určený přímo na levanduli, ale takto sklizená bylina je už vhodná pouze k destilaci. Jen lidské ruce totiž dokážou udělat ty krásné svazky květů, které potom sušíme a používáme do dalších produktů.
Jaký je vlastně nejzvláštnější výrobek, u kterého jste experimentovali přidáním levandule?
Krom typických čajů a limonád máme i levandulové pivo, nejvíc se ale lidi diví levandulové klobáse. Nejsou si jistí, jak to bude chutnat, přitom když se jich zeptám, jestli někdy na maso použili koření s názvem Provensálské bylinky, většina kývne, že ano. Jednou z hlavních přísad tohoto koření je samozřejmě levandule, takže my ji při vaření už dávno používáme.