Na co se lidé mohou těšit?
David Gerneš, Moravské divadlo Olomouc: Na řadu aktivit a opravdu širokospektrální zážitek. Na své si přijdou jak rodiny s dětmi, tak milovníci komedií, a v neposlední řadě i divadelní fajnšmekři. Konkrétně se mohou diváci těšit na divadlo KTO Krakov, které patří mezi polskou špičku v oblasti nonverbálního divadla, na barokní operu v podání Ensemble Damian a Geisslers Hofcomoedianten, Divadlo Na zábradlí, Divadlo Petra Bezruče s novinkou Šikmý kostel a mnoho dalšího. Moravské divadlo pak nabídne své klasiky jako Sluha dvou pánů nebo Noc na Karlštejně. Bonbonkem bude stand-up vystoupení skupiny Děláme to ve třech a hudební koncert Natálie Tichánkové a skupiny 4GOOD.
Petr Hlávka, Divadlo na Šantovce: Program je také unikátní v tom, že je buď premiérový, nebo se jedná například o derniéru. A jsme rádi, že třeba derniéra představení Zlatá pláž od Divadla Na zábradlí bude právě v Olomouci. To považuji za mimořádnou událost. K tomu, co říkal David, ještě doplním, že zde bude také za činohru Komorní divadlo Kalich a Agentura Harlekýn. Hudební program doplní legendární kapela Nezmaři. Zkrátka celý program je skvělý v tom, jak je kompaktní, obsahuje hudební žánr, činohru, inscenace, které jsou jinde beznadějně vyprodané. Je to komplexní akce, kterou chceme kulturní život po náročném období opět rozproudit.
Jak těžké je sem umělce dostat?
PH: Samozřejmě získat kvalitní kousek od prestižních divadel do Olomouce je občas obtížnější, ale to k tomu patří. Domluva s divadly je v dnešní době náročná spíš proto, abychom se třeba termínově sešli. V případě letní scény to šlo ale dobře, protože všichni mají zájem hrát a podílet se na programu. Jsme rádi, že zde budou zvučná jména jako Saša Rašilov, Marek Daniel, Petr Čtvrtníček, Jana Plodková, Václav Kopta a mnoho dalších.
DG: Zajímavostí je, že spolupráce s krakovským KTO Teatr měla začít už před covidem. Dva roky jsme museli čekat, až budou moct přijet.
David Gerneš Narodil se 17. ledna 1991 v Prostějově, vystudoval Národohospodářskou fakultu VŠE a katedru produkce na DAMU. Během studií spolupracoval na otevření divadelního prostoru Vila Štvanice v Praze a podílel se na produkci festivalů a kulturních akcí. Poté působil jako ředitel Mikulovské rozvojové, jež má ve městě na starost pořádání akcí a správu kulturní infrastruktury. Od října 2018 je ředitelem Moravského divadla Olomouc. |
Když se budeme bavit o Moravském divadle, co na letní scéně nabídne?
DG: Osvědčené tituly, jako je Sluha dvou pánů, Noc na Karlštejně, Královny nebo Revizor, což jsou divácky velmi vděčné hry a zvlášť v létě pod širým nebem, kde mají jedinečnou atmosféru. Zároveň se lidé mohou těšit na venkovní derniéru Postřižin a setkat se tak naposledy s Pepinem, v jehož roli exceluje Vendula Nováková. Nesmím zapomenout ani na Když se zhasne, v němž bude nově hrát Michaela Kuklová.
Hrát pod širým nebem je jiné než uvnitř v divadle. Chystáte pro diváky nějaké překvapení?
DG: Jakékoliv hraní pod širým nebem je jedno velké překvapení. Inscenace se vždy musí přizpůsobit venkovnímu prostředí a mohou se dít neočekávané věci, například že na jeviště vlétne páv. Mimo samotných představení bude pro diváky připravena i chill out zóna a doprovodné aktivity. Cílem je, aby mohli přijít v pět odpoledne, strávit příjemný večer venku a cítit se celou dobu spokojeně. Odcházet by pak měli nasycení fyzicky i kulturně.
Kdy vznikla myšlenka spojit pro letní scénu síly?
PH: Na začátku roku. Bavili jsme se o tom v souvislosti s náročným covidovým obdobím, abychom se pokusili resuscitovat kulturní a společenský život. Aby se lidé zase přišli pobavit a potkat s přáteli naživo.
DG: Zčásti to vychází i z toho, že během covidového období se snažila divadla nějak spolupracovat. Jeden rok měla všechna olomoucká divadla společnou scénu, následně jsme se dohodli, že každý máme trochu jiné potřeby. Nám z Moravského divadla se osvědčila právě letní scéna na Floře a bylo pro nás příjemné najít partnera, s nímž na ní můžeme spolupracovat.
Covid byl pro kulturu pohromou, jak je to teď, dostává se návštěvnost na předchozí úroveň?
DG: Návrat diváků byl pozvolný. Teď se dostáváme k číslům, na která jsme byli zvyklí. Začínají ale působit další nepříznivé vlivy, jako je zdražování. S napětím očekáváme, jak se projeví.
PH: I u nás byl návrat diváků opravdu pozvolný, také se ale pomalu dostáváme na předcovidová čísla. Myslím si ale, že spousta lidí – pozoruji to třeba i na sobě – už tolik nežije společenským a kulturním životem. Což není dobře. Kultura hraje velkou roli nejen v odpočinku, ale hlavně posouvá obzory a kultivuje. Myslím, že teď je třeba se opět „rozběhat“ a dostat do formy. Ten náraz byl tak silný, že rekonvalescence ještě chvilku potrvá.
Jak lidi do divadel opět přilákat?
DG: Snažíme se všemožnými cestami. Zpočátku jsme museli přesvědčovat, že návštěva je bezpečná, to už teď nemusíme. Už během covidu jsme pak pracovali na programech, jako je například Klub mladého diváka Arter. Zároveň pracujeme na svozové politice.
PH: My jsme úplně jiný typ divadla než je Moravské, program tvoří inscenace jiných divadel. Velmi nad ním přemýšlíme, snažíme se, aby nabídka byla co nejvíc zajímavá a pestrá. Na podzim třeba půjdeme víc do koncertů nebo výstav. Kromě letní scény na Floře plánujeme další červnové akce v pevnosti Fort Escot v Křelově, kde vystoupí zpěvák Maok a buskerka Terka Wrau. V červenci budeme mít koncert Štěpána Kozuba, který v současnosti patří mezi nejžádanější tuzemské herce. Z této krize chceme vyjít posílení a ukázat, že jsme špička v zajišťování kulturních akcí ve městě.
Petr Hlávka Narodil se 14. září 1990 v Žatci, vystudoval sociologii na Univerzitě Palackého a andragogiku na Masarykově univerzitě. Po studiích nastoupil na stáž do Institutu Václava Klause, kde působil jako analytik. Je jedním z organizátorů Pálavského vinobraní. V roce 2018 se stal provozním Divadla na Šantovce, nyní je jeho ředitelem. Kromě toho působí také jako tiskový mluvčí a PR specialista. |
Co plánuje od nové sezony Moravské divadlo?
DG: Teď jsme vyšli ven s novým dramaturgickým plánem, který na papíře vypadá velmi slibně a nadějně. Diváci se mohou těšit na špičkové inscenační týmy napříč žánry, třeba v opeře tady bude Daniela Špinar, bývalá umělecká šéfka Národního divadla, přivítáme i Jiřího Havelku s Veronikou Loulovou, těšit se můžeme na jeho operní režijní debut. Olomouc tak čeká opravdu velká událost. V rámci činohry se sem po dlouhé době vrátí David Drábek. Snažíme se dělat maximum, aby byl program atraktivní a zajímavý. Budeme zároveň rozjíždět řadu doprovodných aktivit a ještě víc posilovat roli jak Arteru, tak Ateliéru Moravského divadla.
Na co chodí lidé nejvíc?
PH: Odvíjí se to hlavně od příběhu inscenace, ale i od jmen. Když je herec aktuálně v médiích, je to atraktivní a zajímavá osobnost, jež je vidět, tak to je ten tahák, na který lidé přijdou. V tuhle chvíli je to například už zmíněný Štěpán Kozub nebo Jiří Langmajer. Podle toho se také snažíme stavět program. Jinak víc se chodí na komedie, lidé se chtějí spíš bavit. Důležitý je ale silný příběh, který je chytne. Obecně to máme v divadle postaveno tak, že s diváky komunikujeme a posloucháme jejich přání či tipy.
DG: Kdybych znal odpověď na tuhle otázku, tak jsem právě získal všechny divadelní ceny na světě a jsem velký ředitel všech repertoárových divadel. Ale teď vážně, je to alchymie. Ovšem myslím si, že co funguje, je zdravý mix, aby si každý divák našel to své, abychom jim otevírali obzory, co se týče nových žánrů a přístupů k divadlu, ale zároveň nezavrhovali klasiku a konzervativní věci. Každá inscenace by měla cílit na určitého diváka. Obecně ale fungují spíše lehčí žánry, které táhnou. Lidé však též mění návyky. Nejvíc lístků se dřív prodalo, když začal předprodej. Teď zájemci čekají téměř na poslední chvíli.
Jaké je ředitelování v dnešní době, kdy se kultura dává po covidu dohromady?
DG: Je doba plná výzev. Všichni ředitelé asi museli změnit své nastavení, stali se z nás více krizoví manažeři, což je trochu škoda. Člověku zůstává míň času na koncepční práci. Změn bude ve střednědobém horizontu potřeba poměrně hodně. Doba totiž neuvěřitelně pádí, co se týče technologií či společenského nastavení. Před rokem jsem říkal, že být ředitelem je jako jízda na tygrovi. Moc se toho nezměnilo, teď tygra možná víc znám, ale zase jede úplně neznámou krajinou.
PH: Je důležité se adaptovat na danou dobu. Když si představím rok 2019, tak do té doby to byl rozjetý vlak, ať z pohledu organizace, návštěvnosti nebo prodeje, vše naprosto v pořádku. Divadlo se od té doby ale stalo jinou disciplínou, kde je nutné rychle reagovat a být flexibilní. Teď víme, že divadlo musí být více otevřený organismus. Kdyby mi někdo před covidem řekl, že budeme organizovat online koncert Davida Kollera pro zaměstnance fakultní nemocnice z jeho zkušebny v Mikulově, odpověděl bych, že se zbláznil. Doba nás naučila hledat k divákovi cesty. Když chcete lidi uměním těšit, tak nemůže existovat slovo nejde. Náš tým je dnes rozhodně více kreativní, než byl před covidem. Důležitou součástí toho je právě i letní scéna, stejně jako hledání cest ke spolupráci. Jde nám všem o to, aby lidé v Olomouci a okolí měli v místě, kde žijí, špičkovou nabídku kulturních zážitků. Chceme znovu zažehnout kulturní plamen a s tak silným repertoárem věřím, že se nám to podaří.
