Aby nadále nezůstávala neznámou paleolitickou postavou, mohou lidé přicházet s nápady na její pojmenování.

„Například známý ledovcový muž z Tyrol dostal podle místa nálezu přezdívku Ötzi. Přišlo nám líto, že naše sličná předchůdkyně je taková anonymní. Tak jsme uvítali nápad mladečských radních, že by bylo dobré uspořádat anketu mezi veřejností o dívčino jméno,“ řekl spoluautor výzkumu rekonstrukce dívčiny tváře Karel Drbal ze Správy jeskyní České republiky.

Nápady na označení Kromaňonky je možné posílat do konce dubna na adresu mladec@caves.cz nebo se o ně lze podělit na Facebooku Mladečských jeskyní.

Tam už se ostatně první dvě stovky tipů objevily, zatím se nejčastěji inspirují názvem jeskyní v podobách Mlada, Milada či Mladěna.

Vědci z lebky z Mladečských jeskyní zrekonstruovali obličej pravěké dívky

„Nápad vzešel z nějakých konzultací, že by si lebka zasloužila být pojmenována, když její podobu po několika desítkách tisíc let obnovili. Těžko říct, jestli to zvýší návštěvnost jeskyní, ale určitě to během minimálně příštích dvou měsíců, kdy budeme hledat jméno, bude zpestření nejen pro turisty,“ podotkl starosta Mladče Tomáš Zapletal.

Finále má přijít později na jaře. „Spolu s mladečskou radnicí vybereme nejlepších pět až deset návrhů, o kterých by následně veřejnost hlasovala v anketě na webu mladecske.caves.cz,“ sdělil vedoucí Mladečských jeskyní Ondřej Vlček.

Umřela v sedmnácti

Lidskou lebku objevil v jeskyních v roce 1881 rakousko-uherský archeolog Josef Szombathy. Nejprve se předpokládalo, že jde o lebku dospělého muže, experti ovšem odhalili, že patřila dívce, která zemřela kolem sedmnáctého roku života.

„Studie porovnávaly charakteristiky jiných fosilií nalezených na místě. Tato fosilie je tak jednou z nejstarších Homo sapiens nalezených ve střední Evropě,“ sdělil Drbal, jenž se na forenzní rekonstrukci mladečské lebky podílel za českou stranu společně s táborským geodetem Jiřím Šindelářem.

V týmu byl i přední světový odborník na forenzní vědy Cícero Moraes z Brazílie, jehož specializací jsou rekonstrukce podoby měkkých tkání u podobných nálezů.

Dron laserem najde hroby z pravěku, pomůže i proti komáří kalamitě

Originální nález je uložen ve vídeňském muzeu, které před třemi lety zpřístupnilo online verzi lebky. „Z fotek, které jsme měli k dispozici, jsme vygenerovali přesný digitální model lebky. Stal se základním kamenem pro to, abychom na základě markantů dochovaných na lebce mohli udělat vědeckou rekonstrukci tváře,“ vzpomněl Šindelář.

Lebka byla nalezena bez dolní čelisti a většiny zubů, do původní podoby ji domodeloval počítačový program. Pro vytvoření měkkých tkání využil podrobná data z počítačové tomografie těl současných lidí.

Nakonec vznikly dvě verze obličeje. Jedna černobílá bez vlasů a se zavřenýma očima, druhá barevná s vlasy a otevřenýma očima, která je více subjektivní. Zdařilost výsledku v mezinárodním srovnání ocenil například vědecký zpravodajský web Live Science.

Šindelářova organizace Naše historie spolupracuje s Moraesem dlouhodobě. Podílejí se mimo jiné na ztvárnění podoby tváře olomouckých Přemyslovců. Obličeje několika historických osobností představí Arcidiecézní muzeum Olomouc na letní výstavě.

Přemyslovcům vracejí tváře. Vědci odhalují vzhled osobností 12. století

Práce odborníků má přesah i mimo pole historie v aplikované vědě. „Využili jsme naše znalosti a zdokonalili jsme speciální softwarový doplněk pro 3D grafiku. Vznikl tak úplně nový program, který budeme i s kolegy z Brazílie, kteří přicestují v druhé půlce dubna, představovat v Česku na univerzitách a v nemocnicích,“ řekl Šindelář.

„Program je zdarma a už dnes je k dispozici ve dvaceti zemích světa. Využívají ho zubaři či plastičtí chirurgové. Budeme doufat, že to, co jsme se naučili mimo jiné i na ostatcích z Mladče, bude sloužit i nemocným při operacích u nás,“ dodal geoinformatik.