Seismické stanice zaregistrovaly slabé zemětřesení sedm minut před jedenáctou hodinou. Dosáhlo magnituda 2,3 s epicentrem nedaleko Králického Sněžníku.

„Ohnisko bylo v hloubce jedenáct kilometrů. Žádné škody na budovách při tomto magnitudu neočekáváme, ale je možné, že otřes byl pocítěn lidmi,“ informoval následně Ústav fyziky Země, jenž je součástí přírodovědecké fakulty brněnské Masarykovy univerzity.

U Františkových Lázní se chvěla zem. Možná zemětřesný roj, a může se opakovat

Záhy vědci zveřejnili dotazník, kde mohou lidé prožité zemětřesení zaznamenat. Ohlasy se zatím sešly z Dolní Moravy, Starého Města či jeho části Velké Vrbno, Branné nebo Hanušovic. Míst jsou dosud dvě desítky.

„Bylo to cítit také v oblasti Stronie Śląskie (město v Polsku),“ sdílí lidé na sociálních sítích. Jeden záznam je rovněž z Lichkova u Králík v Pardubickém kraji.

Lidé, s nimiž redakce iDNES.cz mluvila, nicméně zmiňovali, že v běžném dopoledním provozu města nebo na svazích skiareálu si ničeho nevšimli. I citlivá zařízení jako lanovky na svazích Kralického Sněžníku dál fungovala bez problémů.

Zemětřesení lze leckdy víc slyšet než vidět

Ostatně i odborníci zmiňují, že ani u silnějších zemětřesení mnohdy ty, kteří ho zažijí, nenapadne, že by mohlo jít o tento přírodní jev. Často hlásí dunění, hřmění, ránu jako z děla nebo výbuch. Někdy navíc pozorují jen tyto zvukové projevy bez otřesů.

„Akustické projevy zemětřesení nedaleko Hanušovic v roce 1935 byly pozorovány na větším území než otřesy samotné,“ připomenul Ústav fyziky Země.

Přístroje zaznamenávají otřesy v Hrubém Jeseníku pravidelně. Katalog sledující česká zemětřesení od roku 2000 uvádí, že ve Sklené, části obce Malá Morava na Šumpersku, bylo v květnu 2010 magnitudo až 2,4, v Malé Moravě v březnu 2012 mělo hodnotu 2 a v lednu 2018 zaznamenali na Králickém Sněžníku 1,8.

Před deseti lety udeřilo v regionu jedno z nejsilnějších zemětřesení

Magnitudo zemětřesení je základem Richterovy stupnice. „Tato škála v podstatě nemá horní ani dolní hranici. Za horní hranici můžeme považovat až mez soudržnosti hornin. Je důležité si uvědomit, že nejde o stupnici lineální, nýbrž logaritmickou. To znamená, že každý další stupeň je desetinásobkem stupně předchozího,“ vysvětluje výuková příručka přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity.

Dále dodává, že malá zemětřesení jsou zhruba milionkrát slabší než ta velká. „Za nejsilnější zemětřesení jsou považovány otřesy v Chile roku 1960 (uvažované magnitudo se rovnalo 9,5). Zemětřesení, které způsobilo katastrofu tsunami v roce 2004 mělo velikost 9,0 až 9,3 Richterovy škály,“ uvádějí pro představu akademici.