Umělec adoptoval hrob prvorepublikového letce. Zajímají mě lidské příběhy, říká

  11:14
Prostějovský divadelník Konrád Popel, bývalý zelený baret a dnes kameník Pavel Rosberg a dále grafička Alžběta Hanzlová stáli za obnovou hrobu prvorepublikového vojáka Josefa Holoubka, který zahynul při leteckých manévrech v jižních Čechách v roce 1926. Popel totiž jeho hrob adoptoval a nechal opravit.

Konrád Popel z Prostějova adoptoval hrob poručíka Josefa Holoubka, který tragicky zahynul při leteckých manévrech v roce 1926. Na jeho renovaci se podílel kameník Pavel Rosberg a dále grafička Alžběta Hanzlová. | foto: Konrád Popel

Umělecký šéf, režisér a herec loutkového Divadla Plyšového Medvídka Konrád Popel se rozhodl, že na prostějovském hřbitově vytvoří místo, kde si mohou lidé připomenout osobnost, která zahynula ve službě zemi.

„Šel jsem jednou prostějovským hřbitovem a všiml si pomníku mladého letce, poručíka Josefa Holoubka, který tragicky zesnul při manévrech v jižních Čechách. Hrob byl už padesát let opuštěný a zřejmě čekal na nového majitele. Tak jsem si ho adoptoval,“ přiblížil začátek příběhu.

Umělce překvapila nízká cena pronájmu opuštěných hrobů. „Maminka mé ženy obnovovala po desíti letech smlouvu na pronájem místa posledního odpočinku zesnulých rodičů. Při placení mě překvapila relativně nízká částka pronájmu místa za hrob. Napadlo mě najít hrob, který by souvisel s armádou, s lidským příběhem a vytvořit ‚vzpomínkové místo‘ na lidi, kteří sloužili své vlasti,“ přiblížil.

Letec z Hané pomáhal rudoarmějcům v boji s nacisty, komunisté ho degradovali

O hrobu poručíka Holoubka přitom Popel věděl již pár let. „Díky toulkám hřbitovem. Leží nedaleko pietního místa letců RAF, které rád navštěvuji. Zašel jsem na správu hřbitova, tam mi řekli, že hrob nemá již půlstoletí majitele. Chtěl jsem podepsat smlouvu a zaplatit, ale to odpoledne byl výpadek proudu, a navíc na správě hřbitova se uklízelo po malování, tak jsem se, jako za starých časů bez počítačů, domluvil na rezervaci a o týden později šel smlouvu podepsat,“ řekl.

„S trochou nadsázky by se dalo říct, že jsem zažil pár bezesných nocí, aby mi místo někdo na poslední chvíli nevyfoukl. Ale co se má stát, stane se, tak vše dopadlo jak mělo a mohli jsme se pustit do oprav,“ přiznal své obavy.

Pomník opravoval voják

Na opravě hrobu prvorepublikového letce se podílelo několik odborníků. „Na kamenické práce jsem oslovil bývalého vojáka z povolání Pavla Rosberga, který se několik let věnuje úspěšně kamenické práci. Sloužil jsem jako voják základní vojenské služby stejně jako on u hloubkového průzkumu u zelených baretů v Prostějově,“ popsal.

„Se svářečskými pracemi na váze ze staré nábojnice nám pomohl jeho bratr, též sloužil ve stejném roce jako já. Takže byla to ve výsledku spolupráce tří zelených baretů,“ prozradil.

Popel nejprve nastínil kameníkovi svou představu obnoveného hrobu. „Udělali mi návrhy, jak by to mohlo v praxi vypadat, pak jsme dlouze konzultovali. A zapojil se do toho opravdu velmi srdečně,“ popsal spolupráci.

Z desátníka poručík...

Na původním hrobě se ovšem dochovala jen část fotografie pozorovatele Josefa Holoubka. „Oslovil jsem grafičku Alžbětu Hanzlovou. Důležité bylo, že byl zachován obličej. Uniformu z dvacátých let jsme použili z obrazu jiného vojáka, který mám ve své sbírce. Byla mu upravena hodnost z desátníka na poručíka, detaily jsou vždy rozhodující. Výrobu obrázku pak zajišťoval Rosberg u firmy, která se tímto zabývá,“ naznačil divadelník.

Osamělý vlk má pomník v rodné vsi. Otaslavice si připomněly letecké eso

Podle Konráda Popela se za adopcí ukrývá nejen jeho zájem o historii, ale také o lidské příběhy. „Zájem o historii sehrál svou roli,“ přiznal. „Ale nejen o historii, ale o lidské příběhy, které historii píšou.“

„Sbírám uniformy četnictva a policie od první republiky až do rozpadu ČSFR a řády a vyznamenání s dekrety. A vždy mě zajímalo, po kom daná věc je, co to bylo za člověka,“ doplnil.

„Důležité je, s čím danou věc děláte. Pokud je to, jak se říká, s čistým srdcem, dílu je od začátku požehnáno a jde všechno samo a lehce. Podle mediálního a pro mě nečekaného zájmu na sociálních sítích, by to mohlo inspirovat ostatní,“ prozradil.

Jistým vodítkem k adopci byl i příběh Popelovy rodiny. „Praděda Karel Korec sloužil císaři pánu a jeho rodině do trpkého konce. Je pohřben v hromadném hrobě ve Vídni, kde zemřel v nemocnici pár dní před koncem války. Zanechal po sobě ženu a tři syny. Jeden z nich byl dědeček Bohuslav, který se účastnil Bitvy o Moravskou Chrastovou v listopadu 1938 jako voják Československé armády,“ poznamenal divadelník.

„Pradědeček má pomník od vděčných občanů, jako řada dalších, na Konicku v rodném Slavíkově. Tyto pomníčky byly pro mě vždy velmi inspirativní,“ shrnul.

V profesním životě se Konrád Popel věnuje dětem. „Pracuji v loutkovém Divadle Plyšového Medvídka a naše činnost je zaměřena převážně na děti. Naše autorská tvorba dělá radost a vede k interakci a přemýšlení jak malého diváka, tak i jeho dospělého doprovodu už dvanáctou sezonu,“ prozradil.

Letecké neštěstí na manévrech v jižních Čechách

23. srpna 1926 se stala u obce Sviny nedaleko Veselí nad Lužnicí letecká nehoda (letoun Aero A 12.32), při které zahynuli pilot Michal Kopascik (též uváděn jako Kopačík nebo Kopáčik) a pozorovatel Josef Holoubek. Oba letci byli členy 1. leteckého pluku „kbelské letky“. Michal Kopascik byl pohřben na hřbitově v Šaľe. Josef Holoubek je pohřben v Prostějově. V listu Pozor vyšel 26. srpna 1926 článek o nehodě, která se stala během divizních manévrů v jižních Čechách. „V jižních Čechách konají se právě divizní manévry, při nichž, bohužel, došlo v pondělí 23. t. m. k velikému neštěstí, jež vyžádalo si životy dvou vojínů – letců. Toho dne při cvičení jednotek 10. pěší brigády v prostoru Veselí – Mezimostí – Jinín spolupůsobilo též dvoumístné letadlo A 12-32 letec. detachementu 1. leteckého pluku, umístěného po dobu závěrečných cvičení u 5. pěší divize v Jindřichově Hradci. Letadlo, konající při cvičení úlohu letouna pěchoty, manévrovalo po celou dobu cvičení bezvadně, až pojednou po 10. hodině dopoledne bylo asi ve výši 300 metrů v ostré zatáčce strženo prudkým nárazem větru po křídle do vývrtky, ze které nemohlo býti pilotem více vyrovnáno a zřítilo se na pole u obce Svinů a ihned po pádu se vzňalo a úplně shořelo. Oba letci přišli při tom o život,“ popsaly noviny a doplnily: „Poručík-pozorovatel pilot (rodák z Prostějova), který byl při pádu letadla vymrštěn do vzdálenosti 12 metrů, se zabil. Roztříštěna mu lebka a zpřeráženy mu údy. Neštěstí vyvolalo v celém okolí velké vzrušení.“
ZDROJ: Wikipedie; Letecké nehody vojenských strojů České a Československé republiky