„Nechci vás uchlácholit žádným úplatkem, ale protože jsem se dozvěděl, že slavíte velmi významné životní jubileum, nevím, jestli se může ten věk říkat, dovolte, abych vám jménem rady i kolegů ze zastupitelstva popřál za ta léta spolupráce,“ řekl primátor.

„Může, mám osmdesát let, neplatím za popelnice,“ odvětil a pobavil tehdy přítomné řečník.

Jan Chladnuch je známá tvář olomouckých zasedání. Vystupuje téměř pokaždé. Upozorňuje na rozpory, cituje strany a zápisy, popisuje z jeho pohledu nepřesné úřední postupy. Mluví srozumitelně, přehledně, ostatně vše má pečlivě připraveno vytištěné na papíru.

Začalo to popelnicemi

Takto už to chodí dlouhé roky. Prvním jeho tématem byly popelnice, které překážely na chodnících.

„Začal jsem asi kolem roku 2010. Byl jsem tenkrát členem jedné komise městské části a tam mi řekli, že nechci pracovat. Roznášely se balíčky lidem k výročím, navíc i přes ulici, kde nám to nepatřilo. Dvakrát jsem někam přišel a ti lidé byli mrtví. Jak to vypadalo? Tak jsme se dohádali,“ vzpomíná, co přispělo k tomu, že vystupuje jenom za sebe.

Občansky se věnoval i protestům proti stavbě benzinové pumpy u nádraží Olomouc-město. Proti vzniklo občanské sdružení, jehož se stal členem. „Jenže se tam všichni cpali, aby si udělali jméno,“ líčí.

V té době bojoval také proti plánům postavit v areálu bývalého podniku AOZ na Šibeníku velkou sběrnu odpadů. Na stavby nedošlo, spolupráce s ostatními se ale Chladnuchovi nedařila. Jak říká, nejraději pracuje sám.

Když vypráví, detailně líčí obsahy schůzek, jména různě zainteresovaných lidí a rodinné vazby, až není povídání snadné sledovat. „Znám kdekoho,“ směje se muž v pruhované košili a kožené vestě, který se při fotografování na náměstí zdraví i s pouličními muzikanty vyššího věku.

Angažmá v politice nehledá

Nabízí se otázka, jestli se nikdy nechtěl víc politicky angažovat. Kromě nevolitelných pozic na kandidátkách monarchistů, kteří ho oslovili, se ale nikde po revoluci neobjevil.

Před čtyřmi lety se sešel s Piráty, kterým nabízel, ať převezmou jeho hlavní téma, což je olomoucký akvapark. Jeho spletitému financování se věnuje od roku 2016, napsal k němu padesátistránkový materiál.

Tehdy opoziční strana mu nabídla členství, to ale odmítl. „Říkám jim, byl jsem ve straně, a navíc tohle už pro mě není. Za členství v KSČ se nestydím. Stál jsem si vždy za svým, problém jsem měl s komunisty i nekomunisty,“ popisuje vyučený nástrojař, který večerně vystudoval průmyslovku.

„Když byla revoluce, byl jsem jediný, na koho se odboráři obrátili, abych jim otevřel účet Občanského fóra. V železárnách jsem to udělal na svoje jméno, všichni měli strach,“ vypráví. Ve fabrice dělal kromě nástrojaře například i konstruktéra nebo později kontrolora kvality.

Ženil se v kostele na Den nezávislosti

„Do strany jsem vstoupil někdy v sedmdesátém čtvrtém, když mě přemlouvali. Já měl přitom svatbu v kostele a ještě na Den nezávislosti. Pak byl ale samozřejmě problém skončit,“ říká.

Po Listopadu mu jeho minulost někteří připomínali, když je kritizoval. Výhrůžky na ulici ale přešel. Souvisely s jeho zájmem o rekonstrukci obchodního domu Prior v historickém centru Olomouce.

Tehdy v roce 2010 varoval, že soukromý vlastník Prioru chce budovu obchodního domu posunout k barokní Merkurově kašně v ulici 8. května a že se ještě více zúží Úzká ulice.

„Chtěli odsazené stěny spustit dolů, zrušit podloubí. Vadilo mi jejich tvrzení, že zástavba bude vrácena do původní historické zástavby, což bylo porušeno. Potom tedy budovu v projektu posunuli asi o půl metru zpět,“ popisuje celý proces, který pokračoval i do dalšího roku a protáhl se o měsíce.

Sám voják v poli

„Nikdo se mnou nechce mluvit, bojuji sám. Člověk dneska neví, kdy vám podpálí barák, co udělají,“ zmiňuje činorodý senior.

Na jednáních samosprávy upozorňuje i na nedostatky, které vidí například v pronájmu administrativní budovy Namiro, nebo aktuálně prověřované možnosti nechat postavit a provozovat multifunkční halu soukromníkem. Jeho největším tématem je ale kontroverzní akvapark a smlouvy kolem něj.

„Jestli do toho budu rýpat, dopadne to pro město špatně, budou muset vracet miliony. V materiálu jsem jim napsal, že porušili zákon,“ odkazuje Jan Chladnuch na proces koncesního řízení. Má za to, že společnost nedodržuje ani vlastní stanoviska.

S odpověďmi není spokojený

Chladnuchovy projevy jsou většinou bez následné debaty a odpovědi dostávají na starost úředníci. S reakcemi ale spokojený není. Ve výzvě městské radě, kde ji vybízí, aby se o akvapark víc zajímala, také požaduje, „aby byla ukončena dlouhotrvající svévole v bagatelizaci; na má diskusní vystoupení.“

„Ten akvapark musím dotáhnout do konce,“ zůstává odhodlaný olomoucký penzista.