Vědci nasadili do války s komáry drony a senzory, kalamity budou hlásit předem

  5:40
Vědci a obce v Litovelském Pomoraví využívají nejmodernější techniku, která má zamezit komářím kalamitám. Do komářích líhnišť v chráněné krajinné oblasti vyletí dron a na základě GPS souřadnic bude přesně vědět, ve kterých tůních jsou ideální podmínky k líhni bodavého hmyzu. Potenciální nebezpečí včas pomocí larvicidu zlikviduje.

Projekt Mosprema katedry geoinformatiky Univerzity Palackého Olomouc pomocí moderních metod a vědeckých poznatků dokáže minimalizovat každoroční kalamitní stavy komárů s přihlédnutím na zachování biodiverzity CHKO Litovelské Pomoraví a jeho okolí. | foto: Projekt Mosprema

Velký krok na cestě k minimalizování rizik vzniku komářích kalamit udělaly obce v Litovelském Pomoraví spolu s olomouckými vědci, kteří spojili síly v rámci projektu Mosprema.

Společně vyvíjejí model, jenž by měl dokázat předpovědět vývoj populace komárů i výšku hladiny tůní. Na konferenci v Příkazích na Olomoucku experti již představili první výsledky svého bádání.

Odborníci z Univerzity Palackého (UP) podnikli letecké skenování Pomoraví a okrajové části Olomouce, díky čemuž zmapovali všechna potenciální komáří líhniště.

„Díky leteckému snímkování a za pomoci dronu jsme zmapovali rozložení, velikost a tvar komářích líhnišť a díky tomu je můžeme dál klasifikovat. Tyto poznatky jsou naprosto klíčové k tomu, abychom pochopili, jak celé rozlehlé území CHKO Litovelské Pomoraví funguje co se týká vody a rozlivů,“ shrnul Jan Brus z katedry geoinformatiky UP v Olomouci.

Senzory v akci

Klíčová data ještě doplní údaje ze senzorů rozmístěných v lužních lesích, jež zaznamenávají údaje o teplotě vody, vzduchu a okolní půdy a sledují i míru zaplavení tůní.

V terénu vydrží několik let bez nutnosti obsluhy a jejich pořízení přišlo na zhruba 400 tisíc korun. Stav líhnutí pak zaznamenávají pracovníci samospráv do mobilní aplikace.

„Všechny informace od pracovníků monitoringu jsou ihned po měření nahrávány na server a následně vizualizovány v podobě mapové aplikace,“ přiblížil Brus.

Komárů bude letos víc a vyletí dřív, Litovelské Pomoraví už předchází kalamitě

Díky těmto poznatkům už komáří hlídky nebudou do terénu chodit naslepo. Budou přesně vědět, které tůně jsou zaplavené, jaká je v nich teplota a kde tedy hrozí líhnutí komárů. „Na základě těchto informací se pak obce rozhodnou, jestli vyrazí do terénu s postřiky, nebo ne,“ doplnil Brus.

Největší přínos bude podle něho v případě letních kalamitních komárů, kteří za příhodných podmínek mohou vylétnout z tůní v řádu dnů. „V těchto případech jde o čas a je potřeba zasáhnout rychle. Pracovníci obcí půjdou najisto a budou přesně vědět, kolik larvicidu a kde mají aplikovat,“ vyzdvihl Brus.

Důležité je načasování

Snahy o důsledné zmapování komářích líhnišť vítají i hygienici. „Už víme, co bezpečně funguje, aplikace účinné látky VectoBacu do komářích tůní je účinná. Je však potřeba také vědět, do kterých a kdy je potřeba postřik aplikovat,“ zdůraznil Libor Mazánek z krajské hygienické stanice a uvedl příklad.

„Pamatuji si, jak jsme před lety aplikovali VectoBac v okolí Olomouce na pole, které bylo zaplavené a lidé se báli komárů. Jenže se ukázalo, že tam žádné larvy nebyly. I proto je monitoring klíčový,“ doplnil Mazánek.

V Litovelském Pomoraví drží komáří stráž, hrozí přemnožení a kalamita

Přípravek se také musí aplikovat tak, aby ho larvy pozřely, jinak není účinný, kukly a larvy ve čtvrtém stadiu vývoje těsně před kuklením však nepřijímají potravu. „Když zaváháte a komáři vám vylétnou, už s tím nic nenaděláte a máte pokažený celý rok,“ varoval Mazánek.

Plochy neošetřené larvicidem znamenají pro obce, co se týká komárů, riziko. „Když to není zmapované, nevíte, kde a co máte ošetřit. V tomto dává Mosprema velké naděje,“ uzavírá Mazánek.

Pro starostu Střeně Jiřího Nevimu, obce uprostřed Pomoraví pravidelně sužované komáry, je projekt po deseti letech, co se touto problematikou zabývá, velké zadostiučinění. Podle něho by mohl posloužit ostatním zájemcům o problematiku jako návod, jak v případě komářích kalamit postupovat.

Proti komárům vzlétnou drony, kalamitu ohlásí i senzory v tůních

„Jednání probíhají a my s nadějí očekáváme vyhlášení dotačního titulu pro celou republiku. Podobné problémy řeší i jiné kraje a chtějí spojit síly. Mohlo by tak vzniknout jakési centrum pro Moravu, potažmo Českou republiku, a problematika se tak konečně dostává až na národní úroveň. Je to pro nás určitá satisfakce,“ pochvaloval si starosta Nevima.

Obce pod hlavičkou DSO Region Moravská cesta už na Olomoucký kraj podaly žádost o dotaci na pořízení postřikovacího dronu. „Dron je velmi výkonný a zvládne ošetřit území o rozloze 16 hektarů za hodinu. Náklady se pohybují kolem 850 tisíc,“ přiblížil Nevima. V lužních lesích, kam se dron nedostane, by pak mohl ledové kroupy s VectoBacem aplikovat vrtulník.