Kluzák s rozpětím křídel přes sedmnáct metrů dopadl 8. května po jedenácté hodině dopoledne na zatravněný střed velkého kruhového objezdu v hranické místní části Drahotuše. Pilotoval ho muž, který vlastnil pilotní průkaz od roku 2008.
Nehodu bohužel nepřežil, odborníci z Ústavu pro odborné zjišťování příčin leteckých nehod (ÚZPLN) nyní na webu zveřejnili závěry svého vyšetřování.
„Příčinou letecké nehody bylo vyhledávání vzestupných vzdušných proudů v malé výšce, při rychlostech blízkých rychlosti pádové, v kombinaci s velkými náklony s vysunutým podvozkem a vysunutím vzdušných brzd v kritický okamžik. Vnímání celkové situace bylo velmi pravděpodobně ovlivněno aktuálním zdravotním stavem pilota,“ shrnují autoři závěrečné zprávy.
Vyplývá z ní, že se kluzák zřítil ze zhruba stometrové výšky zhruba sedm set metrů od letiště, z něhož startoval. Šlo o první pilotův let po téměř osmiměsíční zimní přestávce.
Zdravotní stav pilota pak pravděpodobně ovlivnil nezhoubný, ale rozsáhlý nádor podvěsku mozkového, který po nehodě odhalila pitva.
„Nádor mohl tlačit na spodní plochu mozku, kdy bývají pozorovány rozličné déletrvající potíže, především bolesti hlavy, nechutenství, zvracení, kognitivní a psychické poruchy i možné poruchy zraku - typické jsou výpadky zorného pole,“ uvádí experti z ÚZPLN.
Závěrečná zpráva pak zmiňuje svědectví pilotova kolegy, který si v posledních měsících před nehodou u muže všiml nevolnosti, potřeby odpočívat, bolestí hlavy či zhoršeného soustředění. Podle pilotovy manželky si její muž jen občas stěžoval na nevýrazné bolesti hlavy, v poslední době se mu mírně zhoršoval zrak.
„Lékaře pro nějaké případné zdravotní obtíže nevyhledal. Toxikologickým vyšetřením nebyl v těle pilota zjištěn alkohol ani jiné toxikologicky významné pro let zakázané látky,“ doplňují autoři zprávy.
Podle nich tak právě komplexní soudně lékařská expertiza zjistila skutečnosti, které vedou k podezření na změnu zdravotního stavu, jež se mohla podílet na vzniku či průběhu havárie - například chyby při pilotování kluzáku.