V čele zmíněné čtveřice je Loučná nad Desnou s 94 kilometry čtverečními, následuje Bělá pod Pradědem s 92 kilometry a poté Staré Město a Zlaté Hory s rozlohou 86 kilometrů čtverečních.

Obří katastry horských obcí nejsou podle šéfky Státního okresního archivu Jeseník Bohumily Tinzové pouze výsledkem spojování obcí, které probíhalo do poloviny 60. let minulého století.

„Vznik těchto katastrů má hlubší kořeny v historii. Vznikaly z velkostatků a svobodných statků, které sahaly až do horských partií. Proto také dnes katastry těchto obcí zahrnují i vysoké hory,“ vysvětlila Tinzová.

Ukazuje to na příkladu Pradědu, jehož část patří do obce Loučná nad Desnou ležící na Šumpersku.

„Praděd je vlastně trojmezí, kde se stýkaly pozemky vratislavského arcibiskupství, řádu německých rytířů a pozemky panství Lichtenštejnů,“ popsala archivářka.

Cesta na kraj katastru má až 56 kilometrů

Největší vzdálenosti za úředními záležitostmi urazí starostka Loučné nad Desnou Petra Harazímová. Pokud potřebuje kvůli úřadování zajet na hranice loučenského katastru na nejvyšší moravské hoře Praděd, ujede 56 kilometrů. Přitom vzdušnou čarou je mezi obcí a horou pouhých jedenáct kilometrů.

„Je to pořádná štreka. Bohužel přímější cesta nevede, takže je potřeba jet buď přes Bělou a Vrbno pod Pradědem, nebo přes Rýmařov. Vyjde to zhruba nastejno,“ popisuje Harazímová.

Chodníky, kanalizace, vodovod, veřejné osvětlení – všechno se obci prodražuje, byť výraznou většinu území tvoří lesy a příroda.

„Jenom z místní části Filipová na Dlouhé stráně je to 16 kilometrů, daleko je to i z centra obce na Přemyslov,“ říká loučenská starostka.

Obec má 1 500 obyvatel, ale na jejím katastru je ještě v rekreačních objektech přes pět tisíc lůžek pro návštěvníky, takže především v zimní sezoně se Loučná počtem obyvatel blíží Mohelnici.

Zimní údržba se prodraží

Také Bělá pod Pradědem se pyšní vysokými horami. Keprník je pouze o pár desítek metrů nižší než Praděd, velmi atraktivní pro návštěvníky je také Šerák s vyhlášenou Chatou Jiřího.

„Byly dohady se sousední Lipovou, zda Chata Jiřího je, či není na našem katastru, ale samozřejmě v dobrém,“ sdělil starosta Bělé Miroslav Kružík.

I na nejvzdálenější místa se dostane přibližně jednou za měsíc. „Jsou tady lesy obecní, církevní, státní. Pořád je co řešit a o čem jednat,“ řekl.

Hodně drahá je pro nejrozlehlejší obce kraje také zimní údržba. Byť o hlavní cesty se stará Ředitelství silnic a dálnic nebo krajská správa silnic, obce mají na starosti řadu místních komunikací.

„Náklady jsou znatelně vyšší, než mají i lidnatější sídla. Podobně je to i s péčí o zeleň,“ podotýká starosta Zlatých Hor Milan Rác.

Neměnili by. Kromě „potrubních“ potíží

Až ke Králickému Sněžníku nebo na Paprsek dosahuje katastr Starého Města. K tomu má osm osad ukrytých v kouzelných údolích. Starosta Jiří Kamp souhlasí s tím, že náklady na městečko s extrémní rozlohou jsou velké.

„Řešíme například vodovod. Abychom pokryly osady, potřebujeme asi sedmdesát milionů. Vodárenská společnost do toho jít nechtěla kvůli vysokým nákladům a nízkým tržbám za vodu, takže to je na nás,“ sdělil Kamp.

Když radnice žádala o dotace, pražští úředníci se divili, že město nežádá o dotace na jeden projekt, ale má vše rozdělené.

„Vysvětloval jsem, že pro nás je nereálné všechny osady propojit. To by nikdo nezaplatil. Nakonec si to nechali vysvětlit,“ popsal staroměstský starosta.

Co horským obcím s obřími katastry komplikuje život, jsou omezení kvůli ochraně přírody. Leží totiž z velké části na území chráněné krajinné oblasti Jeseníky.

„Dost nás to limituje v rozvoji, protože ochrana přírody je v Jeseníkách přísná. Výstavba se tady řeší ještě složitěji než jinde,“ sdělil Kružík.

Přes všechny problémy by starostové neměnili. „Máme tady spoustu krásných míst, návštěvnost se pořád zvyšuje, takže ve finále je takový katastr pro obec přínosem,“ zhodnotil Kružík.