iDNES.cz

Obce ve středu Moravy doufají, že se plány kanálu Dunaj-Odra-Labe změní

  5:22
Střední Morava má být křižovatkou všech tří větví průplavu Dunaj-Odra-Labe. Ta labská je ovšem nyní v ještě větší nejistotě než zbytek plánu. Obce na trase doufají, že se stavět vůbec nebude.

Vizualizace vodního koridoru Dunaj-Odra-Labe | foto: Ministerstvo dopravy ČR

Když před časem v dokončené studii proveditelnosti ožil megalomanský plán kanálu, obce v Olomouckém kraji, které ho mají ve svých územních plánech, to nepotěšilo. Částečnou úlevu zažila jen část z nich.

Zatímco napojení na Dunaj a Odru totiž vyšla ze studie jako ekonomicky efektivní, labská větev znamená pro celý projekt riziko. To dalo naději starostům obcí, kterým koridor blokovaný pro průplav brání v rozvoji.

V Olomouckém kraji se scházejí všechny tři větve plánované vodní cesty, nejvíc by ho přitom zasáhla právě ta labská.

Jen z Přerova do Uničova by krajinu protnula v délce téměř 42 km, z Uničova na hranice kraje by se pak kanál vinul několik dalších desítek kilometrů. Je téměř jisté, že tato část průplavu by se budovala jako poslední - pokud vůbec.

„Labská větev koridoru z důvodu vysokých investičních nákladů v podobě dlouhých plavebních tunelů snižuje efektivitu projektu. Celkové náklady ve variantě propojení všech tří řek jsou 582 miliard, ve variantě propojení pouze Dunaje a Odry pak 281 miliard,“ popsal výsledek studie ministr dopravy Dan Ťok.

Uměli bychom území využít smysluplněji, zní z obcí

Koridor pro stavbu labské větve zasahuje například do katastru Pňovic na Litovelsku.

„Kdyby se labská větev nestavěla, byl by to pro nás přínos. Mohli bychom se rozvíjet i na druhou, severní stranu obce. V lokalitě, která není kanálem dotčená, můžeme nabízet stavební parcely už jen deset let,“ vysvětlil starosta Radovan Štábl.

Ve zrušení této části vodní trasy doufá i Majetín, který by s kanálem DOL přišel o hájek Olší i s památkově chráněnou kapličkou. A stavbu si nepřejí ani v Grygově. „Uměli bychom to území využít smysluplněji,“ podotkl starosta Tomáš Kubáček.

Podle Tomáše Kolaříka, ředitele společnosti Plavba a vodní cesty, která se stará o popularizaci kanálu, není novinkou, že by se labská větev případně stavěla jako poslední. „Tak to projektanti plánovali už před sto lety,“ podotkl s odkazem na fakt, že na splavnění tří veletoků se reálně pracuje už od začátku 20. století.

Kanál Dunaj-Ondra-Labe

Kanál Dunaj-Odra-Labe. Mapa, kudy by měl kanál vést.
Krajina Poodří, kudy by měla vést severní větev kanálu Dunaj - Odra - Labe.
Krajina Poodří, kudy by měla vést severní větev kanálu Dunaj - Odra - Labe.
Krajina Poodří, kudy by měla vést severní větev kanálu Dunaj - Odra - Labe.

Jako první by zřejmě přišel na řadu úsek, který by napojil Ostravsko na Odru přes polský Kandřín-Kozlí. Z Ostravy by pak lodě pluly dolů k Přerovu. Právě tady, konkrétně u Rokytnice, by se oderská větev propojila s dunajskou vedoucí z jižní Moravy přes Kroměříž.

Pokud by došlo i na labský úsek, vznikla by tu v přeneseném slova smyslu křižovatka tří moří (Severního, Baltského a Černého), do nichž se řeky vlévají.

„Podobná křižovatka už je v Polsku u Kandřína-Kozlí, kde je postavený kus průplavu. Je to oblíbený cíl turistů, protože tam lze pozorovat množství lodí. I pro Přerovsko by křižovatka znamenala turistické obohacení,“ myslí si Kolařík.

Cílem studie proveditelnosti, na níž experti pracovali dva roky, bylo posoudit ekonomickou únosnost plánu. Díky zpracovávání studie však podle Kolaříka doznal projekt řady změn i s ohledem na životní prostředí.

Právě ekologové jsou velkými kritiky projektu. Průplav by podle nich zničil zbytky relativně přirozených ekosystémů střední Evropy.

Most pro lodě nad Pomoravím?

Trasu projektanti upravili i v Olomouckém kraji. „Nově se vyhne lužním lesům na Kojetínsku a povede přes pole okolo Chropyně, čímž se eliminuje zásah do lužních lesů. Trasa se také zcela vyhýbá CHKO Litovelské Pomoraví. Kříží řeku Moravu v místě, kde se nenacházejí lužní lesy, navíc je tam trasa převedena akvaduktem neboli průplavním mostem přes říční nivu, aby nenarušila vodní režim a přírodu v Pomoraví,“ vysvětlil Kolařík.

I přes úpravy považuje projekt za nereálný hydrobiolog z Univerzity Palackého Martin Rulík.

„Studie počítá s dlouhodobými průměry průtoků, kterých dnes ale řeky nedosahují. Morava v Olomouci má dlouhodobý průměr 26 kubíků za sekundu, v roce 2015 tady ale protékalo jen 3,5, o rok později 4,5 a loni jen 2,5 kubíku. Voda prostě není, a to je zásadní problém,“ upozornil.

Kolařík oponuje tím, že kanál bude vodohospodářsky soběstačný. „Jedná se v podstatě o soustavu rybníků propojených zdymadly a přečerpávacími stanicemi. Kanál bude sloužit jako velká zásobárna. Voda, která se proplaví komorami, se bude přečerpávat zpátky, aby nedocházelo ke ztrátě,“ objasnil. Dodal, že kanál bude utěsněný, aby nenarušoval podzemní vody. „Naopak v případě sucha by měl vodou zásobovat,“ zdůraznil.

Výsledky studie nyní projedná monitorovací výbor složený z odborníků ministerstev, univerzit, krajů a zástupců Slovenska a Polska. Poté se k němu vyjádří další zainteresované komise a úřady, nakonec pak i vláda.

Propojení Dunaje, Odry a Labe kanálem má však cenu jen tehdy, pokud se za něj postaví i okolní země. Ministr Ťok před pár dny připustil, že zatím dalo bezproblémový souhlas jen Polsko.

zpět na článek