„Jak je možné, že o kácení stromů nebyli předem informováni obyvatelé? Vše proběhlo tak rychle, že jsme z toho všichni v šoku a pro mnohé z nás je to opravdu těžká rána a ukázka politické nekultury v našem městě,“ nemůže stále uvěřit jedna z obyvatelek Marie Grigová, která si stěžovala na radnici.
 |
„Padlo 31 nádherných zdravých stromů, které dodávaly ulici neopakovatelný ráz. Je to nenahraditelná ztráta. Bylo to jak blesk z čistého nebe. Když se dělá blokové čištění, tak už měsíc předem dostáváme letáky, že si máme přeparkovat. V tomto případě bylo ticho po pěšině,“ rozčiluje se nešťastná obyvatelka.
Značka, že si mají obyvatelé přeparkovat, se podle ní objevila až ráno v den kácení s datem dva dny starým.
„Během týdne byly vykáceny všechny stromy v naší ulici. O této skutečnosti nás, co zde bydlíme, nikdo neinformoval,“ soptila další obyvatelka České ulice.
„Podle mne šlo vodovod realizovat ekologickou bezvýkopovou technikou bez kácení. Plánují se zástupci města občanům omluvit za zbytečně zničené životní prostředí?“ ptal se další z obyvatel.
Stromy byly na konci životnosti, zní z radnice
Radnice se brání, že o kácení informovala na webových stránkách města. Pravda je, že na začátku února se na stránkách radnice opravdu objevila zpráva s titulkem Obyvatele v ulici Česká čeká oprava vodovodu.
Uprostřed textu šéf prostějovských vodáren Pavel Řepka sděluje, že vodovod je v travnatém pásu mezi komunikací a chodníkem, a proto bude nutné vykácet lípy, které stojí téměř přímo na vodovodním řadu.
„Předmětné stromy jsou na konci své životnosti a navíc nejsou vzhledem k blízkým nemovitostem vhodným kultivarem do omezeného uličního prostoru. Takové stromy musí být pravidelně co dva roky ošetřovány řezem na hlavu, který je finančně nákladný,“ vysvětlil kácení Řepka.
Náměstkyně primátora Prostějova Milada Sokolová, která má na starosti životní prostředí, dodala, že jde o rekonstrukci vodovodu z třicátých let minulého století, který je přímo v zeleném pásu pod stromy. Ty tam byly vysazeny až později.
„Podání žádosti o povolení kácení předcházela složitá jednání na odboru životního prostředí, která se táhla více než tři roky. Hledaly se možnosti, jak udělat rekonstrukci vodovodu při zachování stromů. Na závěr se došlo ke konsenzu, že bude nutné stromy odstranit a nahradit je novou výsadbou,“ přiblížila Sokolová.
S ředitelem vodáren také řešila, jak byli obyvatelé informováni. „Bylo mi sděleno, že obyvatelé budou informováni až po vysoutěžení zakázky, což je později než kácení,“ krčí rameny Sokolová.
Do budoucna proto slíbila, že obyvatelé budou o kácení informováni nejen na webových stránkách, ale i letákem do schránek.
Město čelilo kritice za bezhlavé kácení už dříve
Lidem z České ulice to už však zničené stromy nevrátí. „Na nové vzrostlé stromy si budou muset obyvatelé počkat několik generací, pokud se do té doby neupečou vedrem a neudusí prachem, který stromy filtrovaly,“ zlobí se Marie Grigová.
Už v minulosti přitom vedení města Prostějova opakovaně čelilo kritice, že stromy kácí bezhlavě. Před lety byli lidé podobně otrávení například z masivního kácení v Tylově ulici. Kvůli parkovišti padla alej japonských třešní a na sociálních sítích dostal zásah přezdívku „prostějovský masakr motorovou pilou“.
„Toto už vážně přesahuje všechny meze. Nevím, jestli se na radnici zbláznili nebo chtějí město bez zeleně. Však co, ať tady všichni z toho smogu zdechneme,“ vztekala se tehdy například Helena Chalánková.
„Jak je toto možné. Ať nad každým stromem raději třikrát uvažují. Kdo toto povolil a proč?“ ptala se další obyvatelka Prostějova Miroslava Abrahámková.
Prostějov přitom patří k z nejznečištěnějším městům v Česku, zároveň má ve srovnání s ostatními nedostatek zeleně.
Český rozhlas před pěti lety sestavil žebříček okresních měst na základě analýzy Evropské agentury pro životní prostředí. V seznamu šedesátky měst se Prostějov umístil na 53. místě se 7,14 procenta zeleně na svém území. První byl Děčín s 63,45 procenta zeleně.