Práce na filmu trvaly dlouhé čtyři roky, natáčení totiž komplikovaly rozmary počasí. Kvůli jedinečným záběrům museli filmaři v horách přespávat. Velkou komplikací byl také covid, který narušil financování i práci v terénu kvůli lockdownu.
„Jsem rád, že se dílo nakonec podařilo. Podobný dokument tady dlouhá léta chyběl. Zvláště v dnešní době je velmi důležité naši přírodu správně popularizovat,“ konstatuje vedoucí Správy chráněné krajinné oblasti Jeseníky a jeden z tvůrců filmu Petr Šaj.
„Věřím, že i tento film k tomu přispěje. Vzdělaný návštěvník s ohleduplným chováním je velkým spojencem a pomocníkem v moderní ochraně přírody,“ dodává.
Na díle pracovali především místní filmaři a velcí milovníci Jeseníků. To umožnilo zachytit vzácné okamžiky z proměn nálad krajiny a skrytého chování zvířat. Řadu z nich běžní návštěvníci hor ani nikdy neviděli. Většinou jsou totiž dost plachá a kameramani za nimi museli šplhat často do obtížného horského terénu.
Filmaři si dali na začátku obtížný úkol. Stanovili, že ve filmu nebudou „hrát“ zvířata, která jsou v lidské péči a v podobných dokumentech se objevují. Obzvláště plaché druhy ale zabraly při pátrání a sledování spoustu času.
„Hodně nás potrápil například jeřábek lesní. Je to opravdový duch Jeseníků žijící velmi skrytým životem. Natočit ho v jeho přirozeném prostředí nás stálo velké úsilí,“ vzpomíná bruntálský fotograf a kameraman Štěpán Mikulka. Podobně se podařilo natočit také přísně chráněnou sluku lesní.
Akce vymýšlela příroda
Letecké záběry měl na starosti zkušený šumperský pilot Jan Barančík. „Baví mě filmovat přírodu, protože nemusím vymýšlet akci. Ta se v přírodě zkrátka děje pořád a já ji jako nestranný pozorovatel zachytávám a žasnu, co si na mě zas matka příroda nachystala,“ vyznává se.
Časosběrné záběry ve filmu jsou doménou Jiřího Bajáka. „Nesporná výhoda Jeseníků je jejich relativní dostupnost. Mám je prakticky za domem, a tím pádem můžu velmi rychle reagovat na změny počasí, jako jsou bouřky, inverze, první sníh, laviny,“ říká.
Komentář k filmu četl herec Miroslav Táborský, který na dokumentech z Jeseníků a podhůří pravidelně spolupracuje s tamními tvůrci. Originální a netradiční hudbu pak složil štramberský muzikant a skladatel Tomáš Háček.
„Rád ve filmové hudbě využívám reálné zvuky jako hudební nástroje, je to skvělý hudební materiál. Spolu s tlukotem datlíků a troubením jelenů jsem je vplétal do hudebních krajin,“ popisuje.
Jako nástroj použil rovněž citeru. „Je to zapomenutý nástroj bývalých Sudet – opouštěného kraje,“ vysvětluje Háček.
„Díky hlubokým znalostem jesenické přírody místních spolupracovníků, jejich velkému nasazení i skvělým filmařským schopnostem se zrodil film, který doslova voní divočinou a divákům slibuje silný zážitek. Myslím, že takto zblízka ještě jesenickou přírodu neviděli,“ hodnotí režisér Marián Polák.
Tvůrci plánují projekce ve větších městech. Do Šumperka, který je pomyslnou bránou Jeseníků, se dokument ještě jednou vrátí na konci listopadu. Důvodem je, že dnešní premiéra byla předem vyprodaná. S filmem se počítá také jako se soutěžním snímkem pro filmové festivaly a objeví se v televizi.