Byly vaše profese dobrou průpravou pro Jeseník?
Ačkoliv se to na první pohled nezdá, mé předchozí pozice s výjimkou operního zpěvu mají mnohé společného. Z pohledu náplně práce se jedná o stejnou problematiku. A co se týče působení v opeře, je to pro mě relax, součást života, ale i zdroj inspirace a kontaktů, což lze použít i v profesním životě.
Proč člověk zvyklý na velká města odchází na Jesenicko, region odříznutý od vnitrozemí hřebenem hor?
Sice jsem se narodil v Brně a jsem zvyklý pobývat i v Praze, ale moje kořeny jsou v Novém Městě na Moravě – malebném desetitisícovém městě uprostřed hor. Už vnímáte tu podobnost? Po pár dnech trávených v metropolích se mé myšlenky stejně stáčejí k lesům a horám. Na takovém místě se cítím dobře. Jeseník nevnímám jako odříznuté místo. Má svůj půvab a nezaměnitelného ducha.
Stáváte se vlastně šéfem jesenické kultury. V čem vidíte specifika zdejší kultury oproti vnitrozemí?
Každé místo je něčím specifické. Musím říct, že nevnímám místa jako vnitrozemská a periferní. Obzvlášť dnes, kdy je Evropa prakticky bez hranic a infrastruktura i mobilita lidí je na tak vysoké úrovni, že se stírají rozdíly mezi oblastmi. Jesenicko je krásné místo, kde je možné žít zdravým životem. Kombinace lázeňského sídla s možností kvalitního kulturního a společenského vyžití je unikátní. Navíc Jeseník samotný je místo, které není jen turistickým resortem, ale skutečně živým místem plným aktivních lidí. Na tom lze stavět.
Odměna, pak vyhazov. Odvolání ředitelky kulturních zařízení budí rozpaky |
Nebude pro vás handicap, když neznáte jesenického „konzumenta“ kultury? A v čem to může být naopak prospěšné?
Myslím, že i neznalost může občas přinést něco užitečného. Já jsem si pochopitelně udělal analýzu klasického návštěvníka našich akcí, avšak to mě nesvazuje. Klasickým problémem lidí z kultury, kteří třeba dlouhodobě působí na jednom místě, je uzavírání se do stereotypů. Rychle pak člověk přijme myšlenku typu „to tady stejně nebude fungovat“ nebo „to jsme zkusili před dvaceti lety a nemělo to úspěch“.
Jeseník nemá na kulturu tolik peněz, přesto byl vždycky známý dobrou a kvalitní nabídkou. Díval jste se do minulosti, s čím přicházeli vaši předchůdci a co bude dobré z vašeho pohledu změnit?
Otázka peněz na kulturu je také otázka dobrého hospodaření všech oblastí činnosti Městských kulturních zařízení. Stabilizace a zlepšení finančních podmínek je jeden z důležitých úkolů. Z praktického hlediska je nutné lépe koordinovat veškeré dění ve městě, podpořit vzájemné propojování spolků. V neposlední řadě je potřeba zapracovat na jasné a unikátní vizuální identitě a přehledné propagaci. Jako pozitivní odkaz minulosti vnímám snahu vybudovat galerii umění. Ta stávající má nakročeno stát se respektovanou institucí, ale vede k tomu ještě dlouhá cesta.
Jak byste chtěl změnit jesenickou kulturní scénu, co do ní chcete vnést nového?
Podle mě není nutné dělat úplnou revoluci. Chci samozřejmě nejen pokračovat v kvalitním programu pro jesenické občany, ale mým zájmem je jít ještě o nějaký stupínek výš v kvalitě i počtu akcí. Ve spojení s galerií by bylo dobré obohatit výstavní plán o externí krátkodobou expozici. Dále bych chtěl více propojovat kulturu s lokální historií i pohybem v přírodě. Akcí v Jeseníku se pořádá spousta, mnoho jich má celookresní význam.
Jeseníky stojí za povšimnutí i pomoc, říká z podhůří pocházející první dáma |
Budete je chtít spíš „inovovat“, nebo něco zrušit a přijít s novými formáty?
V tuhle chvíli nechci předjímat, co vyloženě rušit. Závisí to na mnoha aspektech. Ihned po nástupu budu muset udělat finanční i programovou analýzu akcí. Důležitý pro mě bude také názor kolegů z kultury. Doufám, že společně budeme moci inovovat například Zahájení lázeňské sezony, ale i další. Z nových věcí bych rád uskutečnil formu Letního hudebního a divadelního festivalu pod širým nebem. Dále se nabízí možnost formátu hudba na kole. Kromě svých nápadů však chci dát prostor i kolegům nebo aktivním občanům. Jeseník je plný šikovných lidí a byla by chyba nevěnovat pozornost jejich návrhům. Teprve tak totiž dokážeme vytvořit silnou komunitu, jejíž aktivity zvýší atraktivitu regionu nehledě na hraniční čáry či hřebeny hor.