„Každý dělá svoje, ale my bychom potřebovali vědět, co se děje, abychom mohli spolupracovat. Něco si dělá Povodí Odry, něco Lesy ČR, své si řeší Agentura ochrany přírody a krajiny nebo Státní pozemkový úřad,“ přiblížila starostka Jeseníku a šéfka Sdružení měst a obcí Jesenicka Zdeňka Blišťanová (nez.).

„Podle mě by měl vzniknout balík projektů, do kterého by mohli nahlédnout všichni zainteresovaní. Pak by se dalo vše lépe koordinovat. Dobré by byly také pravidelné schůzky s informacemi o všem zásadním,“ dodala.

Nedostatek vzájemné informovanosti je velkým minusem i podle šumperského starosty a krajského koordinátora povodňové pomoci Miroslava Adámka (ANO).

Stát sliboval pomoc, ale vykašlal se na nás, zlobí se zaplavení zemědělci

„Státní podniky a instituce přicházejí s novými projekty, o nichž na Jesenicku nemají dost informací. Proto kraj iniciuje schůzku, na které se chceme pobavit o možnostech sdílení údajů a směrech, jak je možné postupovat,“ řekl.

Otázkou podle něj je, kdo by měl vše režírovat. „Pokud státní podniky a instituce řeknou, že by vše měl koordinovat kraj, tak to budeme dělat, ale pomoc jde především od státu, takže nevíme, jestli to nebude chtít dirigovat třeba z úrovně vlády,“ nastínil šumperský starosta.

23 fotografií

„Věřím, že když se budeme pravidelně setkávat, tak bude možné sladit projekty, aby šly ruku v ruce a ve vzájemné návaznosti. A nemělo by se to týkat jen odstraňování povodňových škod, ale také rozvojových projektů, aby se území povýšilo jako celek,“ poukázal Adámek.

Stavební úřady nestíhaly už před povodněmi

Starostové obcí, kde velká voda napáchala značné škody, by lepší informovanost uvítali. „Určitě je dobré, že se tím začal kraj a ministerstva zabývat,“ podotkl například starosta Písečné Jan Konečný (nez.).

Vedení obcí nicméně poukazují, že další práce zbrzdí byrokracie a nedostatek kapacit. „Jde o to, že peněz od státu je dost. Jenže vzhledem k náporu žádostí o stavební povolení čekáme také zdlouhavá stavební řízení,“ předeslal Konečný.

Podle něj stavební úřady na Jesenicku nestíhaly už před povodněmi a teď se situace ještě zhorší. „Byly zablokované už dříve. My třeba loni v květnu žádali o povolení na stavbu sběrného dvora a dodnes ho nemáme. Pokud to bude stejné i s projekty obnovy po povodních, tak se odstraňování následků potáhne dlouhé roky,“ obává se starosta Písečné.

Starosta Vápenné Leoš Hannig (TOP 09) vyzdvihl, že peníze z podpůrných programů státu na projekty se nezdržují. „Třeba na opravy našeho obecního vodovodu jsme dostali finance už tři měsíce po povodních. Teď nás ale brzdí papírová příprava,“ řekl Hannig.

Problémem je i nedostatek projektantů

Obec nyní postupně předkládá další žádosti o peníze na obnovu infrastruktury. „Programy Živel 1 až 3 fungují dobře, peníze dostáváme, jenomže každý most či lávka potřebuje projekt a stavební povolení. Projektantů je ale málo a stavební povolení se zpožďují, nemluvě o nedostatku dodavatelských kapacit,“ upozornil starosta Vápenné.

Podle něj se obnova území potáhne roky – ne kvůli nedostatku peněz, ale kvůli byrokracii a nedostatku kapacit. Obec se teď soustředí na místní část Polka, kde povodeň poškodila či zničila pět mostů, na něž už má Vápenná projekty.

„Teď budeme vypisovat na tyto objekty výběrové řízení. S obnovou Polky bychom chtěli být hotovi letos. Otázka je, jestli se to podaří,“ doplnil Hannig.

V Polsku našli lidské ostatky. Policie prověří, zda nepatří české oběti povodní

Obce vidí intenzivnější komunikaci se státní sférou jako velmi důležitou. „Určitě jsou v komunikaci rezervy, k informacím se dostáváme leckdy zprostředkovaně a se zpožděním. Je dobře, že se na nastavení pravidel začíná pracovat,“ zmínila starostka Kobylé nad Vidnavkou Miroslava Rybáriková (nez.).

Kobylá má připravené projekty na obnovu několika mostů a obecního vodovodu a na obecní komunikaci.

„Nám se to povedlo už brzy po povodni, peníze od státu už taky máme. Teď se ale obávám, jak dlouhou dobu si vyžádá vyběhání stavebních povolení. To bude tvrdý oříšek, protože stavební úřady budou čím dál víc zavaleny schvalováním povodňových projektů,“ sdělila Rybáriková.

Většinu povolení musí zpracovat úřad v Jeseníku

Obavy starostů okolních obcí postižených povodněmi sdílí i starostka Jeseníku Blišťanová. Právě zde je totiž největší stavební úřad v regionu.

„Ideální to nebylo ani před povodněmi. Vzhledem k nedořešenému systému stavebních řízení, personálnímu podstavu a očekávanému návalu projektů spojených s odstraňováním škod po povodních se dá očekávat, že může trvat i měsíce od podání žádosti, než takový projekt přijde na řadu,“ míní Blišťanová s tím, že rychlá náprava není možná. „To je systémová věc,“ doplnila.

Po povodni zajišťovalo Jesenicku pitnou vodu sto cisteren, vzpomíná vodohospodář

Nejvíc se z resortů do povodňové obnovy zapojilo zřejmě ministerstvo pro místní rozvoj (MMR). Podle ředitele jeho odboru komunikace Petra Waleczka je potřeba brát v potaz, že se do pomoci zapojuje velké množství subjektů. Od ministerstev přes místní akční skupiny až po kraje, jejichž území záplavy nejvíce poškodily.

„Uznáváme, že koordinace mezi resorty může někdy trochu pokulhávat. Z toho důvodu jsme jmenovali koordinátora podpory za MMR a zakládáme meziresortní pracovní skupinu zaměřenou právě na obnovu povodněmi zasažených území,“ shrnul Waleczko.

Tato skupina začne pracovat od konce dubna. „Postupně sbíráme podklady a zpětnou vazbu od všech relevantních subjektů. Výsledkem tohoto snažení bude Akční plán obnovy území po povodních 2024, který bychom rádi představili v září tohoto roku,“ předestřel Waleczko. S pravidelnými schůzkami ministerstvo souhlasí, o případném sdílení údajů o projektech se bude jednat.