Farář oživuje hvězdárnu ve věži kostela, za komunistů byla nežádoucí

  12:54
Hvězdárnu vybudovanou ve věži kostela Českobratrské církve evangelické v Hrabové na Šumpersku obnovuje po téměř sedmdesáti letech současný farář Jan Hudec. Už teď se mohou lidé kochat pohledem do krajiny z terasy a z kostelní věže, podobně úžasné výhledy přitom nabízí jen málokterá rozhledna.

Kostel v Hrabové na Šumpersku je ojedinělou ukázkou moderní monumentální sakrální architektury. Jeho věž je navíc i hvězdárnou, kterou po téměř 70 letech obnovuje současný farář Jan Hudec (na snímku vedle původního prvního dalekohledu). | foto: Rostislav Hányš, MF DNES

Duchovním otcem stavby kostela i myšlenky zřídit ve věži hvězdárnu byl první hrabovský farář Rudolf Šedý.

„On byl skvělým amatérským astronomem. Na rozdíl od něj já tento koníček nemám. Beru to ale tak, že je to duchovní a duševní dědictví pro další generace. Navíc je tu také parta hvězdářských nadšenců,“ říká Hudec.

Kostel, který je obdivovanou funkcionalistickou stavbou, si vybudovali místní, kteří po první světové válce odešli od katolické církve. Jejich první farář Rudolf Šedý zasáhl kvůli svému koníčku do projektu.

„Během výstavby pana vikáře napadlo, že by ve věži mohla být observatoř sloužící ke vzdělávání mládeže. Kvůli tomu se měnil projekt. Architekt Oldřich Liska asi do plánů nerad zasahoval. Naprojektoval totiž na věži jehlan, ale na přání pana vikáře musel navrhnout kopuli,“ řekl Hudec.

Farář se v hvězdárně setkával s mládeží a vyprávěl jí o hvězdách. „Neměli hvězdářský dalekohled, jenom divadelní kukátko a lovecký dalekohled, takže spíš mohli pozorovat okolí. A o hvězdách si hlavně povídali. On ve hvězdách viděl důkaz toho, že život není náhoda, že vše má svou koncepci, svůj řád,“ sdělil.

Po únorovém převratu byly schůzky v kostele nežádoucí

Hvězdárna však potřebovala pořádný dalekohled. Protože se Šedý stýkal s tehdejšími známými hvězdáři, získal koncem třicátých let nákres dalekohledu.

„Ty plány dal šikovným řemeslníkům v Leštině, kteří slíbili dalekohled vyrobit. Jenže přišla válka, plány se ztratily a na řadu let ta myšlenka padla. Teprve před jeho odchodem do důchodu v roce 1948 se našly a dalekohled byl konečně vyroben,“ vypráví Hudec.

Jenže po únorovém puči nastala doba náboženského útlaku. „Komunisté se snažili dostat mládež z kostelů a brzy nebyli žádní pozorovatelé,“ popsal.

Dalekohled se tak podle něj nepoužíval vůbec nebo jen krátce. „Stal se víceméně historickým artefaktem,“ řekl hrabovský evangelický farář.

Kostel po opravě znovu ožívá a mohl by lákat turisty

Věž je nyní za evropské dotační peníze kompletně opravena. Uvnitř je nové dřevěné schodiště, generálkou prošla také samotná kopule, která se po mnoha letech znovu otáčí, aby bylo možné otvírací okno v kopuli nastavit do potřebného směru. Na hvězdy se ale budou místní zatím dívat odjinud.

„Kopule je dost vysoká, podlaha je dva metry od otvíracího okénka. Jsou tam jen přenosné schůdky, ale to je už dnes na pozorování nevyhovující. Byl tu specialista na astronomickou techniku a řekl nám, že by nyní bylo lepší pozorovat hvězdy z terasy, na kterou se vchází ze zvonice,“ vysvětlil farář.

Kostel má slíbený příspěvek na zakoupení kvalitního hvězdářského dalekohledu. Tím se budou hvězdářští nadšenci dívat na hvězdy. A plánují pořídit i dalekohled na pozorování krajiny. Zda, případně kdy se hvězdárna dostane do kopule, zatím podle faráře není jasné.

„Teď přes prázdniny otvíráme věž a terasu jako rozhlednu vždy o víkendech. To bude ve spolupráci s obcí a se spolkem, který se tu formuje. Jsou to amatérští astronomové, velice je to zajímá, mají nápady. To přesně taková věc potřebuje,“ doplnil. Hrabovský kostel se tak může stát atraktivním cílem na cyklotrase do Litovelského Pomoraví.