Letošní červen meteorologové hodnotí v kraji jako teplotně silně nadnormální a srážkově podnormální, například koncem měsíce bylo ve Šternberku 34,5 stupně. Také začátek července byl velmi horký, byť poté přišlo ochlazení. Léta navíc bývají čím dál teplejší, přibývá i tropických dní a nocí.
Například pracovníci přerovských technických služeb míří v horkých dnech k řece Bečvě, kde nabírají vodu k oplachování rozpálených ulic. Vůz ošetřuje hlavně páteřní cesty.
„Kromě toho jsou v Přerově dvě mlžné brány, jedna na náměstí TGM a druhá v parku Michalov. K osvěžení slouží také dešťová zahrada s herními prvky a mlžítky, která se nachází v Sokolské ulici,“ uvedla mluvčí přerovské radnice Lenka Chalupová.
V Zábřehu na Šumpersku mají na starosti chlazení ulic dobrovolní hasiči, jež město kvůli tomu vybavilo novou cisternovou automobilovou stříkačkou ke kropení cest. Přibýt mají další pítka a mlžítka.
Úžeh nebo úpal? Naučte se je rozeznat a poskytnout správnou pomoc |
Mlžné sprchy připravuje na Horním náměstí také Olomouc, kvůli památkové zóně ale musí dostat technologii pod zem, takže osvěžení si kolemjdoucí užijí až příští rok. Podobné vybavení má v centru i Prostějov.
Města přidávají zeleň, ochladí i zadrží vodu
I zdánlivě malé zásahy totiž pomohou. „Tato opatření jsou poměrně nenákladná, avšak velmi efektivní při zmírňování dopadů veder,“ zhodnotila výzkumná spolupracovnice Institutu pro evropskou politiku Europeum Katarína Svitková ve své červnové analýze věnované připravenosti evropských měst na vedra.
Radnice se soustředí také na výsadbu. „Při rekonstrukcích ulic a prostranství počítáme se stromy a zelení v záhonech, aby ve městě přibylo atraktivní místo se stínem,“ nastínil starosta Zábřehu na Šumpersku František John (KDU-ČSL).
„Rozdíl oproti rozpáleným povrchům je naprosto zřetelný, zeleň pomáhá udržovat mikroklima veřejného prostoru. Strom ve městě díky stínu, výparu a malému vodnímu cyklu funguje jako chladič,“ dodal.
Českem se přehnaly silné bouřky. Hasiči odklízeli popadané stromy i dráty |
Olomouc zase připravuje nový park u Hradiska. Znatelné ochlazení by přinesl říční park na Lazcích místo stávajícího pole, ten se ale setkal s odporem lidí z okolí.
Města také zavádějí principy známé jako modrozelená infrastruktura. Cílem je například zachytávat vodu v zeleni místo jejího odvádění do kanalizace.
Varování míří primárně na seniory či bezdomovce
Vlny veder mají v posledních dekádách větší dopad na úmrtnost, ostatně odborníci je řadí k nejrizikovějším meteorologickým jevům v Evropě. Vzhledem ke stárnutí populace jsou zranitelní hlavně senioři. Česko navíc patří k regionům s největším nárůstem intenzity teplotních extrémů.
Domovy seniorů se proto mají na pozoru. Například proto, že starší lidé nemívají pocit žízně.
„Hlídáme pitný režim, větráme, kontrolujeme teplotu. Aby byl komfort klientů maximální, máme v některých místnostech klimatizace, ale jsou to extrémně drahé záležitosti, navíc máme čtyři budovy, každou s jinými tepelnými vlastnostmi, takže dost závisíme na penězích,“ přiblížil ředitel Domova seniorů Pohoda Chválkovice v Olomouci Lubomír Vraj.
Elektromobilem v brutálních vedrech. Kolik z dojezdu ukousne klimatizace |
Podobně se v terénu Olomouce zaměřují pracovníci charity a strážníci na lidi bez domova, jimž připomínají, aby se vyhýbali slunci nebo dostatečně pili. Potřeba jsou i cílené preventivní kroky.
„Mezi taková opatření patří dlouhodobá adaptace měst a obcí na vlny veder formou volby vhodných stavebních postupů v rámci územního rozvoje, které zabraňují zbytečnému přehřívání sídel v letních měsících a poskytují dostatečnou ochranu obyvatelstvu před horkem,“ uvedl článek publikovaný minulý rok v časopise Meteorologické zprávy.
Svitková zmiňuje, že města v Evropě upozorňují obyvatelstvo komunikačními kanály od letáků po sociální sítě, aby pili, ochlazovali se nebo zůstávali ve stínu. Například v Barceloně mohou lidé zamířit do budovaných veřejných úkrytů, kde se lze zchladit. O potřebnosti svědčí fakt, že ve Španělsku už letos měli přes 40 stupňů.
Varování přijde do mobilu
Snižovat počty úmrtí pomáhají regionům v teplejších klimatických oblastech akční plány jasně stanovující, co má který resort dělat. Krajské město nicméně zatím o vytvoření samostatného akčního plánu pro období vln veder neuvažuje.
„Situaci však průběžně monitorujeme a operativně reagujeme,“ vzkázal mluvčí olomoucké radnice Jan Hořejš.
Praha bojuje s vedrem systematicky, mezery má ale v osvětě, říká expertka |
V Olomouci lze v případě potřeby využít jedinečný a prověřený Městský meteorologický varovný a sledovací systém MEMWACS.
„Stanice umíme naprogramovat tak, aby v případě potřeby vydaly varovnou SMS, například při výskytu a trvání extrémních teplot vzduchu,“ popsal autor systému Miroslav Vysoudil z Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého.
Systém informuje pověřeného úředníka, jenž může případně předat varování dál, třeba textovými zprávami nebo zobrazením na inteligentních zastávkách MHD.
Není však vyloučeno, že opakující se vlny veder přinesou akční plány i do Česka, protože jen se zmírňováním následků už si města nevystačí.
„Pokud města přijmou rozhodná opatření, nemusejí jen brzdit dopady horka, ale také vybudovat zdravější, spravedlivější a klimaticky odolnější budoucnost pro všechny obyvatele,“ uzavírá Svitková.
