Restart od vstupu do podniku sice slibuje nový majitel Moravia Industry (MI), jenže výrobu nezahájil a většina zaměstnanců už je na úřadu práce.
Podle informací MF DNES před několika dny MI informovala společnost Vítkovice, a.s. (mateřská společnost předchozího vlastníka Vítkovice Power Engineering - pozn. autora), že vzhledem k tomu, že většina zaměstnanců už podnik opustila, vypovídá smlouvy například na služby telefonní ústředny, správu serverů a nebude potřebovat ani tiskárny, jež mají Vítkovice ve správě.
Vítkovice, s nimiž MI vede několik právních sporů, naopak vypověděly novému vlastníkovi nájemní smlouvy na důležité výrobní haly, které i po listopadovém prodeji části závodu zůstaly v jejím vlastnictví.
Podle odborářů poslední kroky jasně směřují k zániku závodu. „Říkali jsme od začátku, že snahou kupce nebylo a není vyrábět. A vypovězení služeb je další důkaz,“ reagoval odborový předák Christo Bulguris.
Zástupci MI komunikaci s Vítkovicemi nepřímo potvrdili, ale vyjadřovat se k ní odmítli. „Je skandální, že někdo tuto komunikaci zveřejnil. Jde o komunikaci mezi námi a Vítkovicemi a nebudeme ji komentovat,“ sdělil mluvčí MI Pavel Kočiš.
Zástupci Vítkovic se k ukončení smluv rovněž nevyjádřili (ale ani oni existenci korespondence nepopřeli - pozn. autora), současně však potvrdili, že MI vypověděli nájem v halách.
MI trvá na tom, že chce obnovit výrobu
„Jako vlastník nemovitostí jsme uplatnili své právo vypovědět společnosti MI nájemní smlouvy na část areálu závodu Hard,“ uvedla mluvčí Vítkovic Eva Kijonková.
Důvodů je podle ní několik: „Mimo jiné MI napadla žalobami na určení vlastnictví jiný majetek Vítkovic. Stejně tak napadla žalobou o neplatnost veřejnou dobrovolnou aukci na nemovitostí, které nemá v nájmu a o které ve zmíněné aukci neprojevila žádný zájem. Aukce se totiž vůbec nezúčastnila.“
Haly by tak MI musela vyklidit do konce února. A přestože si zaměstnanci Hardu bez nich neumí pokračování podniku představit, MI odmítá, že to nutně musí znamenat zánik závodu.
„Nové haly se dají poměrně rychle postavit,“ reagoval Kočiš. MI navíc výpověď už napadla žalobou. „Do pravomocného rozhodnutí soudu se tak z hlediska MI nic nemění,“ sdělil Kočiš.
MI tak dál trvá na tom, že chce obnovit výrobu. Společnost byla založena právě kvůli nákupu Hardu, je registrovaná ve Velké Británii a její základní kapitál činí pouze 100 britských liber (asi 2 900 Kč).
Lidé bez odstupného i jistoty podpory
Otázkou je, kdo by po případném restartu v Hardu pracoval. Ve firmě zůstává už jen malá část z původních 130 lidí.
Podle Bulgurise především proto, že neviděli žádnou aktivitu, většina zaměstnanců nevzala zpět výpovědi, jež jim ještě před vstupem MI rozdal insolvenční správce, a začátkem prosince se zaregistrovala na úřadu práce.
MI tyto výpovědi neuznává a většině lidí dala jiné – pro hrubé porušení pracovní kázně, což lidem bere nárok na odstupné.
Bývalí zaměstnanci však odmítají, že by k takovému propuštění měla MI důvod, a odstupného už se první z nich rozhodli domáhat žalobami.
„Je absurdní, když nám vyčítali, že nechceme pracovat. My jsme ale vedení MI písemně upozorňovali, aby nám firma dala práci. Oni nám však ani nedali možnost pracovat. V době příchodu MI se už čtrnáct dnů nevyrábělo a výroba nebyla vůbec obnovena,“ popsal Bulguris.
Dnes už bývalí zaměstnanci se sice zaregistrovali na úřadu práce, zatím ale žijí v nejistotě, jestli vůbec získají nárok na podporu.
Úřad práce nemá potřebné podklady
„Od zaměstnavatele dosud nemáme podklady, jak byl rozvázán pracovní poměr, takže není podle čeho rozhodnout,“ řekl šéf jesenické pobočky úřadu práce Martin Viterna.
„Pro zaměstnance je to velmi svízelné zvláště před Vánocemi, protože se ocitají bez prostředků. Tady je vidět, co může zavinit jeden nepovedený prodej závodu v konkurzu,“ prohlásil Bulguris.
MI vinu svaluje na insolvenčního správce. „Podle smlouvy o koupi závodu měl předat personální agendu zaměstnanců do konce listopadu, což se přes opakované výzvy nestalo. Společnost MI bez těchto dokumentů není schopna vydat zaměstnancům výstupní dokumenty,“ řekl mluvčí MI Kočiš.
Insolvenční správce David Vandrovec se však ohradil: „Celá záležitost ohledně předávání personální agendy je způsobena tím, že se MI nedokázala dohodnout se společností, která dříve zpracovávala veškeré personální údaje zaměstnanců,“ reagoval.