Systém čipování, kdy je každý dům odpovědný za svou odpadovou nádobu, už navíc zavádějí i další města.
Jsou to tři roky, co se Hanušovice vydaly v oblasti odpadového hospodářství vlastní cestou. Městu vadilo, že tehdy najatá svozová firma zvyšovala poplatky, ale nepřidávala žádné služby navíc. Radnice tedy pořídila popelářský vůz, nabrala místní lidi a k přidané hodnotě se nakonec dostala sama. Pro odbyt odpadu si vysoutěžila několik zařízení.
Město postupně lidem rozdalo nádoby na tříděný odpad a očipovalo také černé popelnice na směsný. Na provoz s načítáním kódu při jejich vyvážení pak najelo letos v lednu. Lidé tak nově platí jen za odpad, jejž nevytřídí. Odpadá tím plošný poplatek, kdy všichni platí stejně.
Oranžové popelářské auto s nápisem „Třídíme, šetříme! “ na bocích má v sobě váhu, s jejíž pomocí počítá celkové množství odpadu. Poplatek se hradí zpětně po skončení roku podle uskutečněného počtu vývozů a velikosti popelnice. Každý tak může ovlivnit, kolik zaplatí.
Odpad se váží při odvozu
„Odpad se váží, takže víme, jaký objem svozový vůz vezl. Kdo třídí, zaplatí 720 korun za rok za člena domácnosti, což je minimální poplatek za náklady s odpadem spojené,“ nastínil starosta Hanušovic Marek Kostka (nez. ) příklad nejmenší šedesátilitrové popelnice vyvezené jednou za měsíc.
Kilogramy se ale převádí na litry. Pět kilo směsného odpadu je jeden litr. Pro srovnání, kdyby zůstal stejný poplatek jako loni, platil by každý obyvatel 900 korun.
„Dnes je spočítané, že člověk by měl při třídění vytvořit nejvíce 15 litrů směsného odpadu za týden. Takže to je nějakých 60 litrů za měsíc. Když vytvoříte víc, tak vlastně netřídíte správně,“ doplnil Kostka.
V bytových domech se obsah větších kontejnerů rozpočítává. Nádoby jsou zamčené, takže kdo jde se smetím, musí si vzít i klíče.
„Ze začátku v tom lidé viděli problém, ale rychle jsme se s tím všichni naučili žít. Ostatně jak chcete dosáhnout změny, když v tom systému nejste zapojeni vlastní zodpovědností a finančně,“ podotkl starosta.
Klesl počet neplatičů
S tím souhlasí odpadový expert Hnutí Duha Ivo Kropáček. „Obecně platí, že domácnosti potřebují pro důslednější třídění motivaci, přičemž nejlepší je ta ekonomická. Obsahují ji nejúspěšnější systémy odpadového hospodářství kdekoli na světě,“ uvedl. Takový princip podle něj většinou vede právě k podobnému efektu jako v Hanušovicích.
„Obecně se tyto systémy označují podle platby za množství anglickým PAYT, což je zkratka pro ‚pay as you throw’, tedy ‚plať, kolik vyhazuješ‘,“ vysvětlil.
Česká legislativa umožňuje obcím zpoplatňovat tyto systémy třemi způsoby: buď si domácnosti mohou zvolit frekvenci svozu, nebo platí podle vyprodukovaného objemu, případně vyprodukované hmotnosti odpadu.
V Hanušovicích rovněž klesl počet neplatičů, jelikož nově úřad účtuje poplatky vlastníkům nemovitostí a ti je pak promítají do výše nájemného. Horské město též změnou zamezilo chatařům odkládat odpad do popelnic na veřejných místech, stejně tak přimělo přihlásit se k platbě i drobné podnikatele, kteří doposud tuto povinnost opomíjeli.
„Pro ně jde o tisícovku za rok, ale město tím najednou získá třeba 200 tisíc. Celkově pak i díky tomu můžeme mít plus minus vyrovnané odpadové hospodaření a přibližně jeden a půl milionu místo do něj dát do školy či jinam,“ vypočítal Kostka.
Dosud shromážděná data říkají, že zatímco za první pololetí loňského roku vyvezli popeláři v Hanušovicích téměř 300 tun směsného odpadu, letos je to za stejné období zhruba 230 tun.
Zároveň se změna projevila v plnění kontejnerů na tříděný odpad, třeba množství plastu se ve srovnání zvedlo z loňských 31 na letošních 40 tun. Na jednoho obyvatele celkově připadlo přibližně 160 kilogramů nevytříděného odpadu ročně, republikový průměr za rok 2023 byl přitom 537 kilogramů.
Zákaz skládkování se blíží
Hanušovický postup je podle starosty uplatnitelný i jinde. „Doporučoval bych to, protože odpad by se měl nejlépe třídit tam, kde vzniká. Pak bychom nemuseli přemýšlet nad obrovskými třídicími centry,“ zmínil Kostka narážkou moderní krajské odpadové centrum v Olomouci, jež má být spolu se sítí překladišť zprovozněno příští rok.
Popelnice nyní v regionu postupně čipuje třeba Velká Bystřice na Olomoucku. Tam si mohou lidé nechat označit nádobu pro vlastní domácnost, i když žijí v bytovém domě. Rovněž oni tak mohou příští rok uhradit při dobrém třídění zpětně jen 720 korun, zatímco letos město vybírá 930. Skutečné náklady jsou nicméně zhruba 1 200 korun.
„Cíl je jednoduchý: kdo bude odpad poctivě třídit, ušetří 220 korun, kdo ne, ten si za častější svoz připlatí,“ přiblížil místostarosta Jiří Pospíšil (nez.) k systému, jenž začne platit od ledna.
Radnice připomíná, že roste legislativní tlak na snížení množství odpadu ukládaného na skládky, od roku 2030 bude navíc skládkování recyklovatelného odpadu úplně zakázáno.
Ke stejnému kroku se chystá též Konice na Prostějovsku, i tam se drží minimálního základu 60 litrů odpadu na člověka za měsíc. Popelnice bez čipu nevyvezou už příští rok popeláři ani v Mohelnici, kde bude minimální poplatek 540 korun pro ty, jimž bude stačit devět vývozů za rok.
