Vědci zautomatizují ruční práci v genobankách, Praha a Olomouc spojily síly

  6:02
Genobanky slouží pro záchranu druhové rozmanitosti, ale jejich pracovníci jsou při manipulaci s tisícovkami semen rostlin odkázáni na ruční práci. Vyvinout automatizované systémy je úkolem vědců z Českého institutu výzkumu a pokročilých technologií – CATRIN Univerzity Palackého v Olomouci, kteří spolupracují s největší tuzemskou genovou bankou Výzkumného ústavu rostlinné výroby v Praze-Ruzyni.

Vědci z olomouckého a pražského pracoviště genobanky mají za úkol vyvinout automatizovaný systém pro přípravu vzorků, pro manipulaci se semeny, a systém pro kontrolu klíčení. | foto: Univerzita Palackého Olomouc

O novou českou technologii již projevily zájem i velké světové genobanky. „Technologicky se genobanky nijak zásadně nevyvíjely, takže obvykle se spoléhají na náročnou ruční práci, což limituje jejich další růst a efektivní fungování,“ poznamenal Pavel Mazura z výzkumné skupiny Fenotypizace CATRIN.

Pravidelné ověřování životaschopnosti uloženého materiálu, většinou semen, stojí zaměstnance velké úsilí.

„Musí ručně nachystat tisíce vzorků. Proto je naším cílem vyvinout jednak automatizovaný systém pro přípravu vzorků, tedy pro manipulaci se semeny, a systém pro kontrolu klíčení. Tyto systémy musí být robustní, rychlé a spolehlivé. Testovat je budeme přímo v provozu pražské genové banky, která je pro nás modelovou institucí,“ uvedl hlavní řešitel projektu Mazura.

Genové banky se zakládaly hlavně na začátku minulého století. „Uchovávají semena tisíců druhů planě rostoucích rostlin a statisíců odrůd a šlechtitelských linií zemědělských plodin. Tvoří zálohu pro obnovu biodiverzity v přírodě a zdroj materiálu pro šlechtění nových odrůd odolných vůči náročným klimatickým podmínkám budoucnosti,“ upozornil Egon Havrlant, mluvčí Univerzity Palackého v Olomouci.

Pražská genová banka se zaměřuje na uchovávání agrobiodiverzity v rámci Národního programu konzervace a využívání genetických zdrojů rostlin a agrobiodiverzity. Jako národní genová banka je důležitá pro tuzemské šlechtitelské programy.

Popelka se vrací

Výzkumníci před několika lety vyvinuli automatizovaný systém pro manipulaci se semeny s názvem Popelka, na němž se mnohé naučili.

„Pro genobanky budeme zkoušet postavit jednodušší systém, který bude více přizpůsobený jejich potřebám a jejich typu vzorků,“ objasnil Mazura.

Nově se zaměří na automatické sledování vlastností rostlin v závislosti na prostředí. „V projektu se propojí naše znalosti z rostlinné fyziologie, ale také zkušenosti s technologiemi, senzory, pěstováním rostlin v řízeném prostředí, analýzami dat i umělou inteligencí. Budeme spolupracovat i s partnery z průmyslu,“ doplnil.

Nové systémy mohou využít i další zařízení. „Ve světě funguje kolem 1 700 genových bank, většinou jsou ale bez automatizace. O systémy již nyní projevily zájem tři velké genové banky, jedná se například o největší genobanku Millenium Seed Bank ve Velké Británii, indickou ICRISAT i největší genobanku zaměřenou na hlíznaté rostliny a brambory CIP v Peru,“ popsal mluvčí univerzity.

Celý projekt vede snaha uchovat rostlinné genetické zdroje budoucím generacím.

„Technickým způsobem jsme schopni pomoct při zajištění zálohy pro biodiverzitu v přírodě. Pokud bychom ji neměli, nebylo by v případě, kdy nás postihne například přírodní katastrofa či geopolitický konflikt, už co zachraňovat,“ uzavřel Mazura.

Projekt skončí na konci roku 2025 a Technologická agentura ČR ho podpořila částkou téměř 12 milionů korun.

10. března 2019