Slavný mořeplavec vystoupí se svým vyprávěním nazvaným Plavby na Niké a slibuje i autogramiádu svých knih. Konkolski je vítězem řady námořních závodů, jako první Čech a osmnáctý na světě obeplul zeměkouli, což ještě dvakrát zopakoval.
Festival láká i na další hvězdy či úchvatné záběry Jeseníků. „Každý rok se snažíme, aby bylo Horování tematicky pestré, a věříme, že tomu tak bude i letos. Máme neskutečnou radost, že naše pozvání přijal nejslavnější český mořeplavec,“ říká šéfka Domu kultury v Šumperku Hana Písková.
Domácí barvy bude letos na Horování hájit milovník Jeseníků a nadšený fotograf Dlouhých strání ve všech ročních obdobích Michal Cikryt, který představí úchvatné fotografické záběry pořízené z dronu.
Nevšední podívanou slibuje vystoupení cestovatelky a sociální antropoložky Veroniky Valterové, která povypráví o životě v drsné přírodě mezi posledními opravdovými jihoamerickými kovboji – honáky krav „gauchos“ – a indiány Mapuči.
Výpravy do Grónska i obnova tábora
O svých výpravách a návratech do Grónska s lanem, lyžemi nebo mořským kajakem bude vyprávět horolezec, vodák a dobrodruh Roman Kamler.
Roman Lipavský zase přinese svědectví o proměnách přírody a životních výzvách na Vidnavsku, kde po povodních obnovuje tábor Černý Potok. Akci doplní hudební vystoupení kapely Velká přestávka a výstava fotografií Michala Cikryta.
Horování bude dnes od 17 hodin předcházet přehlídka Snow film fest v tělocvičně SOŠ Šumperk, zítra od 9 hodin pak lezecké dopoledne nejen pro děti. Více na dksumperk.cz.
Roman Kamler – horolezec a polárník
Bývalý československý reprezentant v horolezectví Roman Kamler vybudoval v Šumperku úspěšnou firmu Tilak, jež obléká horskou službu i horolezce, kteří vyrážejí na expedice na nejvyšší vrcholy. On sám mezi takové dobrodruhy patří.
Díky tomu, že mu jeho firma už několik let neříká „pane“, ale jen „táto“, má na své výpravy víc času. Na festivalu Horování budete vyprávět o svých výpravách do Grónska.
„Je to stále poměrně odlehlá oblast světa, kde je neuvěřitelná příroda, ale jinak nikde nikdo. Týdny tam nepotkáte živou duši,“ říká Kamler.
Horolezec zavítal do Grónska i s lyžemi či mořským kajakem. „Lezení už pro mě není jediný sport jako dřív a mořský kajak mě hodně baví, stejně jako polární výpravy,“ vyznává.
Návraty do oblíbených míst
Procestoval spoustu zemí a na mnohá místa se rád vrací. „V Severní Americe jsem byl snad dvacetkrát. Plánů mám pořád spoustu a je mezi nimi znovu i Grónsko,“ prozradil.
Kromě monumentální žulové hory Ketil na jihu Grónska zdolal například i sedmitisícovku Chan Tengri v Kazachstánu. „Každá hora, každá skalní stěna nebo i řeka v divočině má svůj příběh. Někdy to jde dobře, někdy hůř. A častokrát jsem poslechl svou touhu vzdát,“ popsal.
Cení si i letošního přechodu zamrzlého jezera Khovsgol v Mongolsku. „150 kilometrů se saněmi a stanem ve třiceti pod nulou vás docela prověří,“ říká.
Horou může být i obnova tábora
Netradiční příspěvek nabídne Roman Lipavský, který bojuje o obnovu povodněmi zničený proslulý tábora Černý Potok ve Velké Kraši na Jesenicku. Obnovu oblíbeného tábora, jenž za sezonu každoročně navštíví 2,5 tisíce dětí, má jako svou životní výzvu.
„Někde jsem slyšel motto, a moc se mi líbilo, že každý stojí pod nějakou horou, ale ne každému se chce nahoru. A tohle je ta moje vysoká hora, kterou musím zdolat, i když mě to bude stát obrovské úsilí,“ prozradil.
Na Černý Potok jezdil už jako malý kluk, a jak sám říká, má to místo rád. To byl také důvod, proč se před patnácti lety zúčastnil výběrového řízení a tábor koupil. Od té doby ho soukromě provozuje.
Obnovu po povodni už jednou zažil. „V roce 2009 se táborem prohnala velká voda a já ještě s třiceti chlapy dával tábor znovu dohromady. Snažil jsem se to místo pozvednout a myslím, že se nám to za těch patnáct let i podařilo,“ bilancuje Lipavský.
Jenže po zářijové povodni místo zmizelo z mapy. „V potoce, kde normálně teče dvacet centimetrů vody, jí bylo najednou 4,5 metru a tato masa se čtyři dny valila přímo na tábor. Chatky to nevydržely, a nejen ony,“ popisuje Lipavský.
Ani jednou nepřipustil myšlenku, že by to nechal být a tábor už neobnovil. „To bych nemohl těm dětem, sportovním oddílům a vlastně ani sobě udělat. V Černém Potoce trávím každý rok sezonu od května do září a to, co tam děláme, mě natolik naplňuje, že to nemůžu vzdát,“ vysvětluje.
Raději na druhé straně údolí
Kompletní obnova tábora podle něj přijde na 22 až 25 milionů korun. Na Doniu donedávna běžela sbírka, ve které se podařilo vybrat částku blížící se dvěma milionům.
„I když je to asi desetina toho, co bude potřeba, každá částka se počítá. Za tyto peníze bude možné pořídit třeba vybavení kuchyně. Jsem velice vděčný za každou pomoc,“ vzkazuje dárcům.
Také už ví, že by chtěl tábor postavit raději na druhé straně údolí, kde voda v září téměř vůbec netekla. „Nechtěl bych se stavět potoku do cesty, bude lepší mu uhnout a postavit chatky na protější straně údolí, které máme k dispozici,“ míní.
A také by chtěl zachovat genia loci místa. „Rozhodně si nechci hrát na nějaké moderní wellness centrum, to rozhodně ne. Budou to opět chatky, i když bych už je chtěl mít modernější, ale rozhodně v nich nenajdete toalety nebo televizi. Vše bude evokovat tábor, který tu odjakživa stál a jak si ho každý pamatuje,“ uzavírá.
