Policie za první čtvrtletí řešila již 47 nehod s účastí cyklistů, loni jich ve stejném období bylo 38. Letos už navíc jeden cyklista po nehodě zemřel, dalších 39 lidí utrpělo zranění. S vážnými následky končí cyklisté zejména v případech, kdy se srazí s jinými vozidly nebo narazí do pevné překážky.

Neustále přitom přibývá nehod a pádů na elektrokolech, jež jsou čím dál oblíbenější a dnes již běžná i mezi seniory. Problém je, že právě tato skupina cyklistů častěji nenosí přilby, byť díky pomoci elektromotoru mohou na takovém kole jet výrazně rychleji než na normálním. K tomu se podle zkušeností záchranářů stává, že přecení své síly.

„Bohužel se setkáváme s těmi, na které je kolo těžké a nedokážou ho ovládat. Často třeba nestihnou dobrzdit před přechodem. Také řešíme nehody, kdy se srazí s nějakým vozidlem. Proto je jednak důležité mít ochranné pomůcky, ale také být důkladně se strojem seznámen a znát pravidla silničního provozu,“ shrnula mluvčí krajské záchranné služby Lucie Mikisková.

Ta zdůraznila, že nejtěžší zranění hrozí právě u nehod, při nichž lidé nemají přilbu. Proto by na ni neměli zapomínat nejen senioři, ale též mladá generace, jež ve městech hojně využívá sdílená kola či koloběžky včetně těch s elektrickým pohonem.

Velká rychlost a pády s drsnými následky. Lékaři nevidí elektrokoloběžky rádi

Přecenění vlastních sil a dovedností se někdy dopouštějí také lidé, kteří na kole vyhledávají adrenalinové zážitky.

„Z aktuálních trendů, kdy zřetelně pozorujeme nárůst nehod a zranění, lze jednoznačně zmínit traily pro bikery a netrénované osoby na nich. Doporučení, a to nejen lékařů, v tomto směru zní: začít na něčem jednoduchém, zkusit si to a až poté sjíždět,“ zmínil mluvčí Fakultní nemocnice Olomouc Adam Fritscher.

Rychlá elektrokola se berou jako motorky

Také údaje organizace BESIP věnující se bezpečnosti silničního provozu potvrzují, že počet nehod na elektrokolech roste. Za loňský rok tvořily už 11 procent celkového počtu. Příčinou bývá nejčastěji to, že cyklisté na nich jezdí rychle, rovněž neznají dobře dopravní předpisy.

„Ať je to kolo, či koloběžka, pokud má rychlost vyšší než 25 kilometrů v hodině, je nutné, aby člověk, který na stroji jede, byl držitelem řidičského průkazu na malý motocykl. Stovky seniorů mají elektrokola z prodejen upravená na vyšší rychlost, oprávnění však vůbec neřeší. Navzdory tomu, že jim hrozí poměrně vysoká pokuta,“ zdůraznil dopravní expert a krajský koordinátor BESIP Miroslav Charouz.

Ten mezi hlavní nešvary řadí nebezpečnou jízdu, neukázání změny směru a vysokou rychlost.

„To vše jsou faktory, které člověk může na kole ovlivnit. Mnozí si neuvědomují, že když jedou rychle, řidiči aut mají velmi krátkou dobu na to zareagovat. Nejvíc nehod je při průjezdu křižovatkou, kde si cyklista myslí, že ho šofér vidí,“ podotkl odborník.

Seniorka na elektrokole nedala přednost autu, při nehodě zemřela

„Bezpečnost cyklistů by se pak dále zvýšila o desítky procent, kdyby jezdili s osvětlením a měli výraznější oblečení. Čímž nechci obhajovat nepozornost řidičů,“ dodal.

Podle něj se cyklisté bez ohledu na věkovou skupinu dopouští porušování i nejzákladnějších pouček, jako je nutnost sledování provozu nebo ukázání rukou při odbočení.

„Vypadá to úsměvně, ale přesně ta pravidla, jež učíme děti na dopravních hřištích, lidé v dospělosti úplně ignorují,“ vytkl Charouz.

Jízda na kole může opilého stát až 25 tisíc

Z letošních dosavadních 47 nehod byli v 28 případech viníky cyklisté, v devíti navíc vyjeli opilí. Mnozí totiž mění auto za kolo právě v případě, kdy si dají skleničku alkoholu, mnohdy víc než jednu. Neuvědomují si však, že i na kole tím ohrožují jak sebe, tak okolí, a navrch se dopouštějí přestupku.

„V daném případě řidiči, tedy cyklistovi, hrozí pokuta ve správním řízení od sedmi do pětadvaceti tisíc korun,“ upozornil krajský policejní mluvčí Libor Hejtman s tím, že především v letních měsících se policisté při dopravně bezpečnostních akcích na kontroly cyklistů více zaměřují.

K bezpečnosti cyklistů podle odborníků nejvíc přispívají zcela stavebně oddělené cyklostezky, které však na mnoha místech stále chybí. Někde je nahrazují alespoň cyklopruhy vyznačené na vozovce, jinde však není žádné značení a cyklisté plně sdílí silnici s auty.

„Osobně mám pocit, že stezky často vznikají tam, kde se dají jednoduše postavit, a ne tam, kde by byly opravdu potřeba. Pokud jedu s dítětem na výlet kolem řeky, tak mi to nevadí, ale když mám jet do práce nebo musím dojet na přesné místo, je to určitá komplikace. Pořád musíte v hlavě vymýšlet a upravovat trasu, abyste se vyhnuli nebezpečí,“ míní například cyklista Pavel Zbořil.

Největší problémy a nebezpečné situace podle expertů vznikají tam, kde není cyklistická infrastruktura dokončená nebo provizorně vede po frekventovaných silnicích. Na dostavbě cyklostezek dlouhodobě pracují jak města, tak kraj, jenž je v současnosti zapojen mimo jiné do projektu Cyklovize2030. Jeho cílem je vybudování souvislé cyklosítě.