Přechod je součástí křižovatky ulic U Cihelny, Gagarinova a Pplk. Sochora. V odpolední dopravní špičce tudy za pár minut projedou desítky aut. Kromě osobních i několik kamionů, které tu nemají co dělat. Nařízená maximální rychlost je 30 kilometrů v hodině. I bez radaru je zjevné, že tak pomalu jede sotva polovina řidičů.
„Spousta náklaďáků si tudy zkracuje cestu na Šternberk. Ta frekvence byla tehdy stejná, ne-li vyšší. Nebyla tu žádná jiná omezení a řidiči stěží dodržovali povinnou padesátku,“ vzpomíná Hana Kuglerová na to, jaké podmínky panovaly v době, kdy zde její dcera málem přišla o život.
Bylo 7. října kolem půl druhé, když dcera paní Kuglerové stála, jako téměř každý den, na chodníku v zatáčce mezi Gagarinovou a Sochorovou a chystala se přejít třináct metrů dlouhý přechod. Z Gagarinovy si najel do křižovatky náklaďák, který dívenku zakryl. Musel zastavit, jelikož je v jeho směru značka Stop.
Problém začíná už zde, protože křižovatka je extrémně široká a u značky chybí jakákoliv čára, na níž má řidič reálně zastavit. Řada z nich tak logicky vjíždí co nejhlouběji do křižovatky, aby měli výhled na auta přijíždějící z levé strany, a zastaví se až těsně u přechodu.
Desetiletá holčička tak viděla, že auto zastavuje a vkročila na přechod. „I podle vyšetřování policie se několikrát rozhlédla, ale stejně to nebylo nic platné. Z jejího pohledu zleva prostě nic nejelo,“ popisuje její maminka.
Bohužel, směrem od Bystrovan na Samotišky jela dodávka, jejíž řidič dívku na přechodu nemohl do poslední chvíle vidět, stejně jako ona jeho. Střetu tak nešlo zabránit. Náraz dítě odmrštil asi dvacet metrů.
Pro zraněnou holčičku musel přiletět vrtulník. I přes děsivý výčet zranění je po několika měsících dcera Hany Kuglerové již téměř v pořádku a minulý týden nastoupila do školy.
Pro dceru je to jako překonání rozvodněné řeky
A mimo jiné i s výhledem, že dcerka bude muset po přechodu opět chodit, se již začátkem roku Hana Kuglerová začala aktivně zajímat, proč se s nebezpečnou křižovatkou stále nic neudělalo.
„Dcera je nadmíru statečná a navíc do školy chodí se spolužákem. Ale myslím, že každé ráno je to pro ni překonání rozvodněné řeky. Většinou se snaží chodit po tom kratším přechodu, který je přeci jen přehlednější. Ale to neřeší situaci,“ říká.
Místní přitom upozorňují na špatnou situaci již od roku 2007. Na podzim roku 2018 uspořádalo několik obyvatel Droždína mítink právě u dlouhého a nebezpečného přechodu. Tehdy se jej účastnila i Hana Kuglerová s dcerou. Přibližně o rok později na stejném místě srazila dívenku dodávka. Následoval další protest místních.
„Po nehodě vznikla na druhém mítinku petice, ve které místní požadovali nějaké okamžité řešení té nebezpečné situace,“ vyjmenovává. Dnes je před křižovatkou nařízená třicítka, ale i ta byla nějaký čas pouze doporučená.
Několik metrů před přechodem je pak na silnici namalovaná značka upozorňující na chodce, která však není pro řidiče příliš viditelná a u cesty stojí radar, jenž upozorňuje na rychlost.
Problém, který v Droždíně vznikl, totiž primárně pramení z faktu, že místní silnici má na starosti kraj, zatímco přechody, chodníky a i bezpečnost je v gesci města Olomouce.
Jen během letošního roku seděla Hana Kuglerová jak na schůzkách na kraji, tak na městě. „Je to finanční a kompetenční ping-pong,“ popisuje své zkušenosti. Stejně jako řada místních požadovala nějaké skutečně efektivní a hlavně okamžité řešení. Tím by mělo být podle institucí vybudování kruhového objezdu místo křižovatky.
Kruhová křižovatka, nebo ostrůvek a čáry?
Jak ale upozorňuje Hana Kuglerová, existuje i varianta, ve které se křižovatka zúží čárami a přechody rozdělí ostrůvkem. Bylo by to levnější a hlavně rychlejší. „Myslím, že pokud se dají dělat věci jednodušeji, levněji a účelněji, tak úplně variantu kruhového objezdu nepovažuji za šťastnou. Ale to je věc názoru,“ dodává.
Na vybudování kruhového objezdu spolupracuje město Olomouc a Správa silnic Olomouckého kraje. Celkové náklady jsou 6,3 milionu, které si město a kraj rozdělí přibližně na půl.
„Stavba má vysoutěženého zhotovitele, v současnosti se čeká, až nabyde právní moci stavební povolení. Předpokládá se stále stavba v letošním roce,“ uvedla mluvčí kraje Eva Knajblová.
Ne všichni místní však s touto variantou souhlasí. Část obyvatel se bojí, že kruhový objezd nezpomalí auta, která skrz něj pojedou, a panují i obavy z hluku.
Druhé řešení by vyšlo na zhruba čtvrt milionu. Na dlouhém přechodu by vznikl bezpečnostní ostrůvek, pomocí čar a zpomalovacích prahů by se „ukrojil“ pravý kus odbočky z Gagarinovy ulice.
Podle Knajblové je to však pouze provizorní řešení pro případ, že by se zkomplikovalo získání stavebního povolení. Také podle města je kruhový objezd bezpečnější. „Z hlediska bezpečnosti a dopravního posouzení preferujeme okružní křižovatku,“ uvedla mluvčí radnice Radka Štědrá.
Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz