Samotnému mapování gotického chrámu, jehož stavba začala ve druhé polovině 13. století, předcházelo vytvoření 3D skenu kostela pomocí pozemního skeneru. Na jeho základě památkáři vybírají místa, jež jsou pro ně důležitá a která budou fotografována drony.
„Z 3D modelu pak dokáže unikátní systém autonomně naplánovat trajektorii letu, u které následně operátor dronu jen potvrdí, že ji lze uskutečnit bezpečně a v dostatečné vzdálenosti od překážek,“ popsal Martin Saska, vedoucí skupiny Multirobotických systémů (MRS) Fakulty elektrotechnické ČVUT.
Drony mohou z různých úhlů zdokumentovat i místa, která by byla například z plošin či lešení obtížně dosažitelná. Oproti jejich použití je navíc celá akce mnohem rychlejší. Mimo jiné i díky tomu, že formace spolupracujících dronů létá plně autonomně, takže není potřeba operátor nebo pilot, který by je ze země řídil.
Drony mají rozdělené úkoly, jeden nese kameru, ostatní pak zdroje světla osvětlující scénu v předem určeném úhlu. Robotici jen umístí drony na místo startu a stisknou tlačítko. Drony samy pořídí požadované fotografie, vrátí se zpět na místo vzletu a operátoři poté už jen stáhnou z disku získaný materiál.
„V budoucnu se budeme snažit miniaturizovat použité drony a chceme navrhnout systém, jež by mohli ovládat sami památkáři bez technického vzdělání. Budou moci řídit drony prostřednictvím jednoduchého uživatelského rozhraní a dron by sám provedl jimi zadaný úkol,” nastínil Saska.
Tento technologický posun je možný díky vývoji pokročilého softwaru pro autonomní let v rámci přibližně třicetičlenné vědecké skupiny působící na katedře kybernetiky ČVUT.
Drony už pomohly zmapovat desítku památek
Mapování vzácných interiérů pomocí dronů si památkáři pochvalují a chtějí v něm pokračovat.
„Technologii jsme použili už zhruba v deseti objektech a myslím si, že se jedná o vizi budoucnosti, jak dokumentovat historické objekty,“ míní Michaela Čadilová, výzkumná a vývojová pracovnice Národního památkového ústavu.
Díky nasvícení mají památkáři k dispozici kvalitnější a plastičtější záběry, například u nástěnných maleb tak mohou sledovat třeba drobné praskliny. Dokumentační materiály pořízené drony poslouží restaurátorům chrámu sv. Mořice k tomu, aby na jejich základě mohli naplánovat svůj zásah.
Kromě olomouckého kostela pomáhají drony ze skupiny MRS například také v Korunovačním sále zámku v Kroměříži, kostele sv. Mikuláše v Praze či grottě v polském Gorzanowě. Mezi další lokality patří zámky v Plumlově či Vranově nad Dyjí anebo poutní chrám sv. Anny a sv. Jakuba Většího ve Staré vodě u Libavé.
Zapojení odborníci uvedli, že ačkoli jsou robotické drony už poměrně rozšířenou technologií pro mapování exteriérů historických staveb, k autonomnímu zkoumání jejich interiérů je podle dostupných informací českých památkářů ve světě využívá pouze tým Martina Sasky.
