„Po pandemii jsme registrovali daleko více žadatelů o péči,“ potvrdila Kateřina Riegrová z adiktologické kliniky Závislosti Olomouc. Průměrný věk drogově závislých se pohybuje nad třiceti lety. Zvýšil se také počet alkoholiků.
Psychotropní látky jsou podle expertů problémem hlavně v sociálně vyloučených lokalitách. Například Přerovsko a Prostějovsko je kromě pervitinu opiátovou baštou.
„Služby a zařízení pro uživatele drog nevedou záznamy o příslušnosti klienta či pacienta k etnické menšině, či zda je jiné národnosti,“ sdělila krajská protidrogová koordinátorka Zuzana Starostová.
„Přesto lze říci, že jsou známá určitá specifika – zejména zneužívání opiátů mezi olašskými Romy na Prostějovsku,“ píše se v nové Strategii prevence a snižování škod spojených se závislostním chováním v kraji pro roky 2023–2026.
„S olašskými Romy na Prostějovsku dlouhodobě pracujeme,“ potvrdil David Bezdomnikov, vedoucí olomouckého oddělení společnosti Podané ruce, která drogově závislým pomáhá.
Ročně je to podle něj mezi deseti až patnácti lidmi. „Problémy s nimi nemáme, ale jsou specifičtí. Apelujeme na ně, aby se častěji testovali například na žloutenku, protože nejsou tak informovaní. Ale jsme rádi, že mají zájem o naše služby, a aspoň tak mají čisté jehly,“ shrnul Bezdomnikov.
Heroin má v komunitě olašských Romů tradici
„Je to dané subkulturou, opioidy u nich mají tradici. Například heroin je drahá droga. Ukazovali tím, jak jsou finančně zabezpečení,“ vysvětlil Bezdomnikov, který se v komunitě olašských Romů sám jako sociální pracovník pohyboval.
Dodal, že opioidy Romové dovážejí z větších měst, například Brna a Ostravy. Podle Bezdomnikova už ale i závislí z mladší generace olašských Romů přecházejí na pervitin.
Zatímco někteří narkomani s organizacemi pomáhajícími závislým spolupracují, s jinými skupinami jsou horší zkušenosti.
„Bezpečnostním problémem, se kterým se potýká nejen město Přerov, je bezdomovectví. Osoby bez domova jsou často drogově závislé se sklony k agresivitě,“ poukázal na potíže primátor Přerova Petr Vrána (ANO).
Policisté zdůrazňují, že s drogovou závislostí souvisí rozsáhlá kriminalita. „Kromě výroby a distribuce existuje celá řada dalších trestných činů, které s drogami souvisejí,“ sdělil krajský policejní mluvčí Libor Hejtman.
„Jde o sekundární drogovou činnost páchanou za účelem získání prostředků na obstarání narkotik, případně se lidé pod vlivem dopouštějí násilných trestných činů,“ shrnul.
S drogami souvisí násilí a krádeže
Strážci zákona podle něj v souvislosti s drogami vyšetřují převážně násilné a majetkové trestné činy.
Policisté loni v kraji řešili na 1 200 případů toxikomanie, kam kriminalisté řadí například výrobu, držení a prodej omamných látek, šíření toxikomanie, ale třeba i ohrožení pod vlivem návykové látky. Předloni jich bylo 1 222, letos zatím 220.
Někteří z drogově závislých stojí o pomoc a vyhledávají speciální adiktologické kliniky. Jenže jich není mnoho. V Česku připadá na sto rizikových uživatelů drog v průměru šestnáct žadatelů o léčbu závislosti.
V regionu je situace o něco lepší, vykazuje hodnotu 19,7. Pouze asi deset procent přitom v ambulantní léčbě závislostí tvoří pacienti užívající tvrdé drogy. Vede alkohol a hazardní hry.
Téma drog a s ním spojená rizika začalo rezonovat také na hejtmanství. Zastupitelstvo v únoru vypracovalo zmíněnou Strategii prevence.
Prioritou v boji proti drogám je cílená prevence
Za hlavní priority si krajská protidrogová koordinátorka Zuzana Starostová klade posílení prevence a zkvalitnění adiktologické péče.
Krajská strategie dává nejvyšší prioritu „zajištění kapacity a podpoře personálního zabezpečení harm reduction programů pro problémové uživatele pervitinu a opioidů.“ Harm reduction je koncept, který se snaží snížit dopad užívání narkotik na uživatele i jejich okolí.
V kraji působí víc organizací, jež s konceptem harm reduction pracují, jako třeba zmíněné Podané ruce. Za drogově závislými jejich pracovníci docházejí, testují je na onemocnění či nabízejí lékařské pomůcky a čisté sety jehel, aby minimalizovali riziko infekce.
Krajští kriminalisté zase pravidelně pořádají protidrogové akce. „Bývají mimo jiné zaměřené na dealery či uživatele drog. Máme také speciální akce na kontrolu řidičů, zda neřídí pod vlivem psychotropních či omamných látek. Výsledky zveřejňujeme,“ přiblížil Hejtman.
Problémy u nádraží
Velká část protidrogové prevence je v režii měst. „Přerov dlouhodobě spolupracuje s místním centrem sociální pomoci Kappa–Help, které se problematikou drogové závislosti zabývá, a finančně ho podporuje,“ řekl Vrána.
„Městská policie má preventisty, kteří navštěvují školy. V problémových lokalitách působí také pracovníci ochrany dětí a asistenti prevence kriminality,“ vyjmenoval primátor.
Upozornil na nejhorší rizikovou lokalitu ve městě. „Neutěšený stav vybydlených budov v blízkosti vlakového nádraží bohužel umožňuje setkávání drogově závislých. Budovy jsou sice v soukromém vlastnictví, přesto se snažíme problém řešit,“ řekl.
„Osobně jsem byl několikrát v prostoru u nádraží, bohužel jsou zde volně přístupné objekty, kde se setkávají drogové závislí. V problémových oblastech hlídkují nejen strážníci, ale i asistenti prevence kriminality,“ nastínil Vrána.