Síť dálnic v regionu postupně houstne

Řidiče, kteří v kraji bydlí či jím projíždějí, může těšit, že začala či úspěšně pokračuje stavba nových úseků dálnic či jiných významných silnic.

Celorepublikově významné je třeba dokončení desetikilometrové části D1 mezi Říkovicemi a Přerovem, jež stále postupuje navzdory námitkám ekologických aktivistů od loňského zahájení vpřed, hotové má být v roce 2026.

Letos se stavební firmy pustily též do první části dálničního propojení Olomouce a Přerova, jež nahradí kapacitně již nedostačující silnici I/55, otevřena má být v roce 2025. ŘSD intenzivně připravuje i druhý úsek z Kokor do Přerova, během příštího roku plánuje vyhlásit výběrové řízení na zhotovitele a práce mají začít v roce 2025.

Kromě toho před Vánoci začal sloužit nový, zhruba pětikilometrový úsek dálnice D48, který vznikl rekonstrukcí původní silnice I/48, vedoucí od Bělotína na Přerovsku směrem na Nový Jičín, a také roky vyhlížený obchvat Bludova.

Dále bylo letos na jaro příštího roku ohlášeno zahájení stavby chybějících tří kilometrů západního obchvatu Olomouce, první řidiči tudy projedou v roce 2026. Termíny dostala rovněž dostavba D35 mezi Mohelnicí a Hradcem Králové – start v roce 2025, finiš 2029.

Medicínské zázraky

Díky pokrokům medicíny i špičkové péči se lékařům někdy daří doslova zázraky. Patří mezi ně třeba příběh muže, jenž se k olomouckým onkologům dostal ve fázi, kdy zvažovali, zda má vůbec význam ho ještě začít léčit. Nakonec mu nasadili imunoterapii, která až překvapivě zabrala a dotyčný se uzdravil.

„Bylo to takové zmrtvýchvstání, zázrak, kdy člověk jen žasl,“ vzpomínala primářka onkologie olomoucké fakultní nemocnice Hana Študentová. Nemocnice v listopadu otevřela nový pavilon s nejmodernějším přístrojem pro diagnostiku a léčbu zejména onkologických onemocnění.

Díky cílené biologické léčbě lékaři umějí sebrat zbraně také záchvatům migrény, jež dokáže člověka vyřadit ze života. Lidé trpící touto nemocí najdou pomoc ve specializovaných centrech, z nichž dvě jsou i v Olomouci.

Též se lépe daří včas odhalit rakovinu prsu i nádory plic, což zvyšuje šance na vyléčení. Pomáhají s tím mimo jiné nová specializovaná centra včetně olomouckého.

Zázraky však umí třeba také neonatologové, díky nimž mohou dnes přežít i děti vážící méně než 500 gramů, narozené třeba v pouhém 23. týdnu těhotenství. Letos pečovali mimo jiné řadu týdnů o předčasně narozenou holčičku s porodní váhou dokonce jen 395 gramů.

Na horách padl sokolí rekord

Populaci sokola stěhovavého v Jeseníkách se letos podařil rekord v rozmnožování. Třiadvacet párů úspěšně vyvedlo dvaačtyřicet mláďat, což je nejvíc v novodobé historii. Počet ptáčat, jež opustí hnízdo, přitom meziročně značně kolísá. Loni jich hnízdící páry odchovaly osmadvacet, v roce 2021 jednačtyřicet, což bylo až doposud nejvíc.

Ochranáři sledují populaci jesenických sokolů, především pak nová mláďata, i díky síti fotopastí, kterými je současně střeží.

Podle odborníků je však z hlediska stability populace nejdůležitější počet hnízdících párů. Výsledek mohl být ještě lepší, více než třetina hnízdění však nebyla v závěru úspěšná.

Sokoli stěhovaví v Jeseníkách v novodobé historii poprvé zahnízdili v roce 2001, od té doby odchovali přes čtyři stovky mláďat. Region se tak v tomto ohledu pyšní dlouhodobě nejúspěšnějšími tuzemskými horami.

Cyklistický Uničov předčil i krajská města

Uničov je nejlepším místem pro cyklisty v České republice. Skončil první v přehledu 127 měst seřazených podle množství cyklostezek, cyklopruhů či cykloobousměrek. Dohromady jich má 51 kilometrů. Jedenáctitisícový Uničov, kde s budováním cyklostezek začali před více než dvaceti lety, je tak vzhledem k počtu obyvatel a ploše města první.

Síť cyklostezek roste, jízda na kole po Hané má být nejbezpečnější v zemi

Druhý byl Hradec Králové, třetí Pardubice. Prostějov skončil 11., Olomouc 13., Přerov 19., Šumperk 55., zbylá města nad deset tisíc obyvatel z kraje byla až ve druhé polovině. Letos v Uničově začala například stavba cyklostezky k místní části Nová Dědina a vzniká rovněž stezka v části Střelice.

Ožívají další chátrající památky

Odhodlaní majitelé v regionu dál vracejí využití zanedbaným památkám. Třeba podnikatel Pavel David obnovil renesanční podobu vzácné středověké tvrze v Mohelnici – Podolí na Šumpersku, kterou jí při stavbě vtiskl rod Kobylků z Kobylího. Letos za to získal čestné uznání v krajském kole soutěže Stavba roku.

Do opravy zámku v Ptení na Prostějovsku z počátku 16. století se zase pustil David Hudeček, jenž už v dlouho opuštěném místě uspořádal hudební festivaly.

Olomoucký kraj pak letos dokončil rekonstrukci novogotického Červeného kostela v Olomouci, z něhož je nyní kulturně-vzdělávací centrum Vědecké knihovny.

A Olomouc zrekonstruovala historické toalety z roku 1922 v Čechových sadech. I záchody totiž mohou být za určitých okolností památkou...

Ségra ve finále? Kdo to měl čekat...

Největší letošní úspěch sportovce z kraje? Těžko byste našli silnější počin než senzační postup tenistky Karolíny Muchové do finále French Open. Vždyť i její bratr Filip byl už 10. června na dovolené na Kypru.

„Kdo měl čekat, že tohle dokáže?!“ vysvětloval, proč nemůže doletět na sestřin největší zápas kariéry. Pro Muchovou, jež se ještě v lednu po vleklých trampotách se zdravím nacházela až na 151. místě světového žebříčku, se jednalo o první grandslamové finále.

Rodačka z Olomouce se poprvé v kariéře dostala v žebříčku mezi nejlepších deset. Nyní je osmá, a byť ji ke konci roku znovu trápila zraněná ruka, v nové sezoně se bude chtít opět dostat co nejvýš. Třeba už v lednu na Australian Open.

Region se více zelení, přibyly tisíce stromů

V kraji také dál přibývají stromořadí, větrolamy i stromy v městských parcích. Téměř 42 tisíc stromů vysadili například dobrovolníci zapojení do projektu Sázíme budoucnost, jejž pořádá Nadace Partnerství. Do akce se zapojilo přes 28 tisíc lidí, kteří společně podnikli přes 600 výsadeb.

„Což svědčí o významném zapojení české společnosti do péče o krajinu,“ komentoval zájem lidí strategický ředitel Nadace Partnerství Miroslav Kundrata.

O další výsadby se starají rovněž města a obce. Třeba v Prostějově vysadilo město v tomto roce více než 400 stromů, o zasazení části z nich se postarali místní při komunitní akci.