Zatímco o strategiích a bojích největších evropských armád se mohou zájemci dočíst v mnoha podrobných zdrojích, více či méně utajovaná prostituce v řadách vojáků není úplně známým tématem.
Každá z evropských mocností k ní navíc přistupovala trošku jinak. Francouzská armáda například provozovala takzvaný Bordel militaires de campagnes, tedy vojenské polní nevěstince, které se nejprve rozšířily v koloniích na severu Afriky v Tunisku a Alžíru, zároveň také v Indočíně.
Do pevninské Francie se nevěstince tohoto typu dostaly až při první světové válce, armáda je aktivně podporovala a až do zákazu po konci druhé světové války byly hojně využívány.
Velitelství totiž argumentovalo, že řízená prostituce slouží jako součást bojové podpory a předcházení nemocem. Profesionální prostitutky v těchto zařízeních totiž pravidelně absolvovaly zdravotní prohlídky a celé zařízení striktně dbalo na bezpečnost.
Zachovat vandalské nápisy Sovětů? Na Libavé řeší, zda má kostel zůstat mementem |
Návštěvy francouzských nevěstinců byly za válek dokonce tiše tolerovány i v britské armádě. Vedení sice apelovalo na prevenci a zdrženlivost, každodenní realita vojáků se ovšem často lišila.
Prostituce po Olomoucku
Podobná situace panovala i v Olomouci, která byla po zavedení branné povinnosti v polovině 19. století jedním z posádkových měst. „Začaly se v ní tak náhle kumulovat velké počty mladých mužů a velitelství muselo jejich potřeby regulovat,“ přibližuje vojenský historik Zdeněk Zeman.
Na území bývalého Rakouska-Uherska tak po vzoru Francie začaly také vznikat řízené nevěstince, ženy vykonávající prostituci byly zapsané na policii a měly pravidelná lékařská potvrzení.
„Velitelé to museli řešit i z důvodu, že vedle regulované prostituce vznikala i ta nelegální, u které hrozil začátek epidemie venerických chorob. Z dochovaných zpráv víme, že se ženy v Olomouci chodily do kasáren Nový svět prodávat za komisárek, tedy fasovaný vojenský chléb, což dokládá míru dobového zoufalství,“ popisuje Zeman.
V Olomouci bude k vidění jeden z nejvzácnějších rukopisů Graduál loucký |
Specifikum Olomouce se podle něj odráželo v dobovém úsloví ‚od vojáka na stojáka‘. „Kapacity veřejných kamenných domů totiž obrovskému množství vojáků nedostačovaly a prostitutky tedy své služby poskytovaly venku, zejména v prostoru, kde je pivovar za Vodními kasárnami. Tam jsou úzké lomené uličky a této prostituci se tam dařilo,“ vysvětluje.
Do tajů řízené prostituce i běžného fungování českých a evropských vojáků v 19. a 20. století se zájemci mohou ponořit díky Zemanově výkladu dnes v 17 hodin před olomouckým Domem Armády ČR.
Výročí sloupu Nejsvětější Trojice
Dny evropského dědictví Olomouc
|
Pestrou skladbu netradičních zajímavostí připravují organizátoři nejen v Olomouci, ale i širokém okolí.
Protiatomový bunkr v Přáslavicích, vybudovaný v době studené války, provede návštěvníky nejzajímavějšími částmi rozlehlého objektu, který s deseti tisíci metry čtverečními patří mezi největší v Evropě.
„Je to taková ochutnávka toho nejlepšího, co tu mohou lidé vidět tak, aby nasáli atmosféru bunkru. Ten byl důležitou součástí mezinárodní válečné telekomunikační sítě,“ sděluje spolumajitel bunkru Michal Netolický.
Nedávnou vojenskou historii přiblíží i nedaleký Fort Křelov. „Kromě klasické muzejní prohlídky máme připravenou i ukázku kasemat a historického kinematografu,“ zve Lukáš Měchura.
Tahákem kulturního programu je zítřejší open air koncert Moravské filharmonie a významných sólistů s názvem Století české písničky. Ten na olomouckém Horním náměstí přinese písně českých skladatelů a textařů jako Jiří Šlitr, Petr Hapka a Karel Kryl či nestárnoucí hity z muzikálů.
Záhadu slavného sloupu prozkoumají experti. Zjišťují, proč je dutý |
Město také pomocí výkladů odborníků blíže představí mnoho svých architektonických perel. Kromě katedrál a kostelů se zájemci dostanou i do historických fakultních budov Univerzity Palackého, zákulisí Moravského divadla a filharmonie či do secesní vily Primavesi.
Výročí zápisu do UNESCO
Významným milníkem jsou zářijové dny pro dominantu Horního náměstí. Monumentální sloup Nejsvětější Trojice, na jehož restaurování intenzivně pracují v posledních měsících odborníci pod vedením zkušeného akademického sochaře Reného Tikala, slaví čtvrtstoletí od zápisu na seznam světového kulturního dědictví UNESCO.
„Fakt, že je náš sloup na prestižním seznamu, dělá z Olomouce magnet pro turisty. Město z této výhody těží už pětadvacet let a nepochybně ji využije i v dalších desetiletích. Toho si musíme vážit a náležitě to ocenit,“ vyzdvihuje olomoucký primátor Miroslav Žbánek (ANO).
Barokní plány olomouckého arcibiskupství jsou po sedmi letech v UNESCO |
Město připravilo šňůru tematických přednášek, jež pokrývají historii barokního skvostu vznikajícího pod rukama olomouckých rodáků až do současnosti.
K oslavám evropského dědictví se připojí i zámek v Čechách pod Kosířem, kam opět zavítá Festival Ibérica. V zázemí šternberského zámku se zase v sobotu uskuteční prohlídky ztemnělých prostor.