Ať to lítá, tak zní oblíbený pozdrav vyznavačů discgolfu

  5:40,  aktualizováno  5:40
Kola s řetězy a s košem pod nimi rostou v celém Česku. Olomoucký kraj je hřišti na discgolf protkaný od severu k jihu. A krásnými. I proto cinkání řetězů už návštěvníky mnoha parků nepřekvapí, disky podobné frisbee, které však létají poněkud divočeji a výrazně dál, křižují místa od Zlatých Hor až po Přerov.

ilustrační snímek | foto: Ota Bartovský, MAFRA

Stačí pěkný lesík, louka či okolí rybníku a pár nadšenců, co zapustí koše do země a upraví místa, odkud se na koše začíná házet. Discgolfová hřiště pak lákají děti, rodiče i seniory, vždyť je to zábava pro všechny.

„Děláme turnaje, pořádáme otevřené tréninky a nebo si jdeme jen tak zaházet a lidi se nás ptají, co to je a kde si to můžou vyzkoušet. Ten komunitní život kolem discgolfu je nakažlivý,“ říká Michal Horák, předseda klubu Dolphins Mohelnice.

Discgolf vznikl pravděpodobně v Americe, nejspíše na golfových hřištích, kde si šel někdo jen tak zaházet létajícími talíři. Tak jako golfisté šlapou po greenech s batohy plnými holí a snaží se na co nejméně úderů dostat míček do jamky, discgolfisté házejí disky do košů. Podobně jako různé tvrdosti a tvary holí pomáhají zahrát míček podle potřeby, i disky jsou vyrobené pro kratší a delší hody i s různou vahou a tendencí zatáčet.

Když však tuto vědu, která někdy hraničí až s alchymií, začátečník vynechá, stále je to jednoduchá zábava s prostým cílem dostat disk do koše s řetězy, která má potenciál spojovat.

„Přemluvil jsem do discgolfu svého šedesátiletého tatínka, který teď začal házet. Nejenže potřebujeme na turnaje také hráče těchto kategorií, je to pěkná příležitost, jak spolu trávit zase o trochu víc času, navíc u nějaké pěkné činnosti,“ poukazuje Horák na obrovskou výhodu discgolfu.

I turnajové skupiny hráčů, takzvané „karty“ totiž nezřídka spojí dvanáctiletý talent, dámu, ostříleného veterána a vysokoškoláka, kdy dopředu nemáte šanci odhadnout, komu se zadaří.

Sport i hobby

Právě mohelnické hřiště v parku u kempu je nejnovější z větších discgolfových areálů v kraji, kterých je nyní podle webu uDisc celkem 21.

A to mohelnické stojí za to! Deset košů dokázali Delfíni postavit tak, aby kombinovaly různé délky i obtížnosti a nutily hráče k nezvyklým řešením.

„Jezdili jsme si zaházet do Uničova nebo do Úsova, ale chtěli jsme vlastní hřiště. Město se k tomu nejprve stavělo opatrně, ale když jsme přišli s hotovým návrhem, tak jsme zjistili, že ve sportovní komisi města je jedna discgolfistka, která nám pomohla s přesvědčováním důležitých lidí, rozpočtově to také vyšlo rozumně a nyní máme z radnice takřka výhradně pozitivní ohlasy,“ líčí Horák počátky kolbiště, které už hostilo první turnaje s velmi kladnými hodnoceními.

V Americe tak hezká discgolfová hřiště nenajdete, říká nejlepší český hráč

Pochvalují si to i začátečníci, kteří například v Uničově nebo Šumperku mohou mít s obtížností problémy. Mohelnici by naopak její autoři rádi rozšířili na turnajový standard, tedy osmnáct jamek.

Univerzalita hřišť od běžné úrovně spojuje opravdu různorodé party. „Na vysoké úrovni je to šíleně náročný sport, ale pokud si chcete zajít na hřiště s kamarády nebo jen tak na turnájek, jde pak vlastně o pěknou procházku v přírodě s batohem a s disky na zádech,“ míní Horák.

„Hřišť je na celé Moravě už přes 120, jaká je tedy možnost dále rozšiřovat síť, netuším. Spíš ale přijdou na řadu dočasná hřiště s přenosnými koši, aby se discgolf podíval na zajímavá místa, a tím přitáhl nové hráče a fanoušky... krásná místa, která by mohla klidně stát celoročně. Stálá hřiště tam prozatím postavit z různých důvodů nejde, ale takovou vidím možnou budoucnost. Tak ať to lítá!“ uzavírá tradičním discgolfovým pozdravem.