Už žádné putování zdravotní dokumentace od jednoho lékaře k druhému, informace doktoři získají jen kliknutím myši. Nemocní i zdravotníci tak výrazně ušetří čas, konzultace mezi odborníky jsou téměř okamžité.

Nově mezi sebou chtějí zdravotnická zařízení v kraji sdílet i informace z lékařských vizit či údaje o medikaci pacientů.

„Do 31. prosince budeme ve všech našich lůžkových zdravotnických zařízeních ve skupině AGEL vést elektronicky medikaci, lékařské vizity, jsme připraveni na ošetřovatelskou dokumentaci a s platností zákona o elektronizaci zdravotnictví se chceme víc propojit s ostatními poskytovateli zdravotní péče v republice,“ informovala místopředsedkyně představenstva společnosti AGEL Marie Marsová.

Pod firmu spadají zdravotnická zařízení v Prostějově, Přerově a Šternberku.

Postupné sdílení informací mezi nemocnicemi funguje už zhruba dva roky a digitalizace podle Marsové významně zkvalitnila péči o pacienty a usnadnila práci lékařům i sestrám, zvláště v době pandemie koronaviru.

„Díky tomu byli zdejší zdravotníci schopni bez problémů komunikovat s chronickými pacienty vzdálenými přístupy. Zároveň i mezi lékaři a všeobecnými sestrami bylo možné pohodlně zajistit online komunikaci porad a konziliárních vyšetření, pokud epidemiologická situace neumožnila osobní setkávání,“ doplnila Marsová.

Už žádná opakovaná vyšetření

Díky modernizaci nestráví pacienti v nemocnicích takovou dobu jako dřív. Nemusejí totiž podstupovat totožná vyšetření a výsledky mohou lékaři v případě potřeby ihned konzultovat se svými kolegy z jiných nemocnic.

„Elektronické vedení zdravotnické dokumentace přidává nové kvality, protože obsahuje nejen text, ale také obrázky, ultrazvuková vyšetření, fotodokumentace ran, což je například důležité ohledně vývoje, jak se postižená místa hojí,“ uvedl příklad výhod a využití mluvčí společnosti AGEL Adam Knesl.

Elektronické vedení zdravotnických spisů umožňuje lékařům nahlížet do veškeré dokumentace pacienta mimo pracovnu a stolní počítač, zdravotníci mohou u lůžka pacienta najít téměř veškerou jeho dokumentaci.

V procesu plné digitalizace s cílem stát se takzvanou bezpapírovou nemocnicí je aktuálně i největší zdravotnické zařízení na střední Moravě, olomoucká fakultní nemocnice.

„Loni dosáhla na dotační program IROP 26, který má obecně řešit elektronizaci zdravotní dokumentace,“ řekl náměstek informačních technologií Fakultní nemocnice Olomouc Antonín Hlavinka.

Systém eHealth staví nemocnice tak, aby sjednotila a elektronizovala kompletní dokumentaci nemocných, kterou následně přes portál pacienta bude sdílet s ním, a to včetně všech potřebných souhlasů a zabezpečení.

Následně se může sdílet i s dalšími poskytovateli zdravotní péče. „K autorizaci pacientů se použije takzvaná národní identitní autorita, která zaručí i přes bankovní ID jednoznačnou identifikaci,“ upřesnil Hlavinka.

Jednotný systém

Sdílení by mělo do pěti let díky jednotnému elektronickému systému fungovat podle nedávno odsouhlaseného zákona mezi všemi nemocnicemi v České republice.

„Není dnes výjimkou, že pacienti podstupují u různých lékařů totožná vyšetření jen proto, že výsledky doktoři nesdílí. To chceme novým zákonem změnit,“ zdůraznil ministr zdravotnictví Adam Vojtěch.

Díky jednotnému elektronickému systému si pacienti vyberou, v které nemocnici podstoupí vyšetření, a nebudou muset přenášet lékařské zprávy z ordinace do ordinace.

„Včera bylo pozdě. Nechápu, proč v době internetu furt musím lítat s papíry od jednoho doktora k druhému a na všechno mít papírovou žádanku,“ komentovala například Jana Hořejší z Olomouce.

Naopak Václav Jirák z Přerova to vidí jinak. „Považuji za přednost, že data nejsou sdílená,“ řekl muž. Poukázal tak na to, že bude potřeba vyřešit bezpečnost sdílených dat. Nedávné útoky na zdravotnická zařízení totiž odhalily velké mezery v oblasti kybernetické bezpečnosti.

Data zůstanou u lékaře

Data o lidech se nebudou ukládat na žádné centrální úložiště. Veškeré informace o jejich zdravotním stavu bude mít u sebe lékař jako doteď. V případě potřeby ale bude mít možnost bezpečně je přeposílat v zašifrované podobě svým kolegům z různých koutů České republiky. Zdravotnická dokumentace se zpřístupní i pacientům.

Digitalizaci zdravotnictví popohnala pandemie koronaviru, kdy si nemocnice často neuměly efektivně a rychle předávat údaje.

„V době, kdy zdravotní stav pacienta monitorují přístroje nebo i chytré hodinky na dálku, kdy je možné propojit zdravotnická zařízení a neposílat například výsledky ze zobrazovacích metod na disku, je elektronizace a digitalizace zdravotnictví přímo nutností,“ podotkla mluvčí nemocnice v Šumperku Hana Hanke.

O elektronickém zdravotnictví se hovoří několik let. Jeho prvními kroky byly zavedení eReceptů a eNeschopenky.