Děti z chudých rodin budou tloustnout dál, obávají se odborníci

Podle Michala Kalmana z Univerzity Palackého v Olomouci, který je garantem studie HBSC, což je zkratka anglického Health Behaviour in School-Aged Children – zdravotní návyky školou povinných dětí, je vyloženě obézních sedm procent dětí z věkové skupiny 11 až 15 let.

„Ta je z hlediska vývoje nejrizikovější. Je to citlivé období, protože se člověk v tomto věku musí vypořádávat se spoustou změn po tělesné i emocionální stránce,“ upozornil olomoucký dětský psycholog Jiří Smejkal.

Nárůst počtu dětí s nadváhou ještě uspíšila nedávná covidová pandemie s lockdowny, zavřenými tělocvičnami, plovárnami a hřišti.

„Po covidu se situace určitě zhoršila. Děti se přestaly hýbat, zanikla spousta pohybových kroužků,“ zhodnotil zástupce Sdružení praktických lékařů pro děti a dorost České republiky pro Olomoucký kraj Petr Kadleček.

Děti méně než dřív chodí pěšky či jezdí na kole

Zatímco před koronavirovou krizí bylo podle statistik celorepublikově obézních deset procent dětí, v roce 2021 to bylo až 16,4 procenta. Vědci ale mají dobrou zprávu.

„Trend je sice takový, že přibývá obézních dětí, ale nárůst značně zpomaluje a lze očekávat, že se brzy zastaví,“ předpověděl Kalman.

„Například u patnáctiletých dívek z bohatých rodin už vidíme i mírné zlepšení. Bohužel se rozevírají pomyslné nůžky, a naopak bude přibývat obézních dětí z chudších rodin. Nejaktuálnější čísla ukazují, že až deset procent dětí z chudých rodin je obézních. U bohatších rodin jsou to jen necelá čtyři procenta,“ porovnal.

Léčíme i děti, které za pandemie přibraly desítky kilo, říká specialistka

Kalman mírní optimismus i v souvislosti s faktem, že děti začínají více sportovat. „Jedná se o organizované tréninky. Máme vysledované, že stále málo chodí pěšky či jezdí na kole, jako tomu bylo dříve,“ upozornil Kalman.

Ještě hůře je tomu se stravovacími návyky u mladších náctiletých. Podle Kalmana v dané skupině od jedenácti do patnácti let v regionu nesnídá více než polovina dětí.

„Děti často dopoledne nejedí, nepřipravují si svačiny a pak to dohánějí v odpoledních hodinách. To je špatně,“ zhodnotila Katarína Jirková z vyškovské pobočky hnutí STOB (Stop obezitě), která je spádová i pro Olomoucko. Do ordinace jí chodí více obézních dětí než v předchozích letech.

Energetické nápoje jsou peklo

Teenageři si přitom vybírají nevhodné potraviny, třeba slazené nápoje, zejména energetické s obsahem kofeinu.

„To je naprosté peklo. Mají obrovské množství cukru, energii přitom tělo bere zejména z tuků. Úplně bych je pro nezletilé zakázala,“ nebrala si servítky Jirková.

Půllitrová plechovka energetického nápoje může obsahovat až tisíc kilojoulů. Za celý den mají přitom ideálně chlapci od třináctého do patnáctého roku přijmout maximálně 11 tisíc kilojoulů, dívky stejného věku pak 9 400.

„V tomhle věku už ovšem nemají rodiče na děti takový vliv a kontrolu nad jejich stravováním,“ podotkl pediatr Kadleček. Podle studie HBSC má až jedenáct procent dětí ve věku od třinácti do patnácti let sklon k rizikovému užívání energetických nápojů, čili vypijí až dva půl litru za týden.

Že dítě vybočuje ze standardních hodnot, odhalují lékaři na preventivních prohlídkách.

„Jako rodič ovšem radím na nic nečekat. Pokud se mi bude zdát, že dítě omezí pohyb nebo že se trošičku zakulacuje, je potřeba to řešit. V takovém případě doporučuji, aby se do změny pustila celá rodina. Začala jíst zdravěji, přidala pohyb,“ radí Jirková.

Hrozí zdravotní problémy i pocit vyřazení

Obezita podle odborníků vede ke vzniku řady závažných onemocnění, zejména cukrovky.

„U cukrovky druhého typu pozoruji, že se snižuje věková hranice lidí, kteří ji dostanou,“ varovala Jirková.

Spermie kluků ohrožuje vrozená vada i obezita. Vše neřeší operace, říká urolog

Kromě toho se obézní potýkají s psychickými problémy. „Děti s nadváhou vrstevníci přijímají mnohdy hůře než ostatní. Mohou se setkat i s odmítáním, což může vést k psychickým úzkostem či pocitu vyřazení,“ upozornil dětský psycholog Smejkal.

Opatrní musejí být i rodiče. „Je potřeba s dětmi komunikovat, bavit se s nimi od útlého věku. Pokud na ně zničehonic vypálí: Jdeme to řešit k odborníkovi, mohou snadno vytvořit u dítěte stigma, že je divné. Rodič musí dát potomkovi pocit porozumění. Že se o něj zajímá, ne že ho chce vymáchat v tom, že má kila navíc,“ radí psycholog Smejkal.

Velmi důležitá je podle odborníků v tomto směru role matky. „Zpravidla je tou, která v rodině určuje nákupní a stravovací zabezpečení. Ona má i rozhodující vliv při komunikaci s pediatrem při řešení případné obezity,“ míní ředitel Lázní Bludov na Šumpersku Václav Dvořák.

Tam přijmou ročně až pět set dětí s obezitou. Což je více, než tomu bylo v předpandemické době.

„Dá se odvodit, že covid narušil sociální, pohybové a zejména stravovací zvyklosti a stereotypy,“ shrnul Dvořák.

Chlapci jsou k sobě kritičtí málo, dívky až moc

Dětští pacienti stráví v lázních čtyři týdny, po domluvě s pojišťovnou lze pobyt v odůvodněných případech prodloužit. „Obvykle mají váhový úbytek osm až deset procent,“ vypočetl Dvořák.

V lázních mají děti během školního roku zajištěnou standardní výuku a především pravidelné stravování.

„Na vyvážené stravě je náš program založen. Postupně se přidává pravidelný pohyb, jenž má sice vzrůstající tendenci zátěže, ale jsou to obvyklé aktivity, které dítě může vykonávat i doma,“ popsal Dvořák.

Podle statistik mají silnější sklony k obezitě chlapci. Studie Michala Kalmana ovšem ukazuje, že až 41 procent z nich si tento fakt nepřipouští. U dívek je to 29 procent, naopak každé páté děvče s normální hmotností se považuje za tlusté.