Nakonec zmíněný pán zůstal plně odkázaný na pomoc a péči druhých a skončil v ústavu.
„Jeho žena se cítila přetažená, věděla, že se o něj již nedokáže postarat. Po dvou týdnech strávených v našem zařízení muž začal opět komunikovat a zapojil se do denních aktivit. Ten pokrok manželku dojal k slzám,“ popisuje ředitelka Alzheimer Home v Zábřehu Veronika Jelínková.
Od roku 2018, co zařízení v Zábřehu funguje, tam našlo domov na šest stovek klientů a tlak na umístění dalších je dlouhodobě velký.
„Většina našich 162 lůžek je plně obsazená a čekací doba se pohybuje v řádu měsíců. A to se největší nápor dá teprve očekávat až tak za deset nebo patnáct let, kdy se do senilního věku dostanou silné populační ročníky z konce 60. a 70. let,“ upozornila Jelínková s tím, že do té doby se budou muset dobudovat další kapacity.
„Tím, jak společnost stárne a lidé v Česku se dožívají vyššího věku, přibývá i pacientů s demencí a s tím roste i tlak na rozšiřování potřebné kapacity lůžek i specializovaných služeb,“ doplnila.
Nové nemocnice i pro lidi s alzheimerem. Přibývá lůžek následné péče a domovů |
Za pravdu jí dávají i statistiky. Alzheimerovou chorobou, což je nejčastější forma demence u starých lidí a také sedmá nejčastější příčina úmrtí, v Česku trpí podle odhadů 160 tisíc obyvatel, do roku 2050 jich bude dvojnásobek. V kraji žije včetně nediagnostikovaných případů devět až deset tisíc lidí s alzheimerem a stále jich přibývá.
„Tento počet zahrnuje různé fáze onemocnění a není rovnoměrně rozložen vyšší koncentrace bývá ve větších městech a u starší populace. Podle analýzy VZP bylo v regionu u této pojišťovny evidováno 2 290 pacientů s alzheimerem, v roce 2018 jich bylo 2 099,“ porovnala primářka II. Interní kliniky – gastroenterologické a geriatrické Fakultní nemocnice Olomouc (FNOL) Milena Bretšnajdrová.
Pět procent populace
Prevalence (počet existujících případů nemoci v populaci v daném časovém okamžiku, pozn. red.) v 65 letech je podle ní okolo pěti procent populace a s každými pěti lety života se počet dementních jedinců zdvojnásobuje.
„V 80 letech tak trpí Alzheimerovou chorobou již 20 až 25 procent populace,“ dodala.
Také ona se v geriatrické ambulanci a speciálně v poradně pro poruchy paměti nezastaví.
„Výrazně nám přibylo pacientů a nárůst je určitě více než 30 procent oproti minulým rokům. Pacienti přicházejí častěji v časných stádiích onemocnění, a je tedy šance na léčbu. Je to i zásluha praktických lékařů, kteří se také věnují u svých pacientů změnám v kognici (soubor vnímání, pozornosti, jazyka, paměti a dalších duševních jevů, pozn. red.) a pokud zaznamenají změnu, odesílají nemocné k podrobnějšímu vyšetření,“ kvituje Bretšnajdrová.
Pacientů s demencí přibývá, nejčastěji trpí Alzheimerem. Nadějí jsou nové léky |
Obrovský zájem o lůžka zaznamenali i na oddělení Gerontopsychiatrie v Psychiatrické léčebně Šternberk na Olomoucku.
„U nás se léčí desítky pacientů a všechna lůžka máme obsazená,“ popsala primářka oddělení Kamila Kovářová.
Do léčebny se dostanou lidé s těžší formou Alzheimerovy nemoci, kdy je u nich narušen úsudek, ztrácejí náhled a necítí se být nemocní. “Měli jsme případ klienta, který ujel 400 kilometrů až na Slovensko, než ho zadržela policie a dostal se k nám,“ přibližuje Kovářová
Na tyto stavy a poruchy jsou v léčebně připraveni a umějí je farmakologicky ovlivňovat.
„Pacienty často postihuje takzvaný syndrom soumraku, kdy večer ztrácejí vědomí a neuvědomují si, kde jsou. Je důležité, aby v takových stavech byli pod dohledem,“ zdůrazňuje primářka a apeluje na rodiny takto nemocných, aby se nestyděly vyhledat odbornou pomoc.
V Česku chybějí tisíce sociálních lůžek pro seniory se zvláštními potřebami, kraj není výjimkou. Dobrá zpráva je, že pro tyto pacienty teď hejtmanství, města, sociální organizace i soukromé společnosti budují nové domovy se zvláštním režimem.
K již stávajícímu zařízení Alzheimer Home v Zábřehu a Domovu Alzheimer, který před dvěma lety vybudoval za 150 milionů korun soukromý investor v centru Přerova, brzy přibude podobné centrum i v Olomouci. V areálu Staroměstských kasáren ho chce vybudovat společnost IP Moravia Real, za kterou stojí podnikatel Ivan Kyselý.
Rekonstrukce rozlehlého objektu z roku 1810 bude stát několik desítek až stovek milionů korun a sociální zařízení se 130 lůžky by mělo začít sloužit v roce 2027.
Reaguje i kraj
Plány navyšovat kapacity pobytových, pečovatelských i odlehčovacích služeb nyní potvrdil i Olomoucký kraj. „Bude nezbytné situaci řešit a reagovat na ni bude Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb, který právě zpracováváme,“ ubezpečila mluvčí hejtmanství Eva Knajblová.
Nové zařízení na zelené louce, díky němuž navýší kapacitu z padesáti na stovku klientů, plánují například v Libině na Olomoucku. „Jsme ve staré obecní budově, která nevyhovuje materiálním ani technickým standardům. Obec už darovala kraji pozemek s tím, že se na něm bude stavět nový domov pro seniory a domov se zvláštním režimem, nyní se zpracovává projektová dokumentace,“ oznámila Vlasta Tomsová, ředitelka Sociálních služeb Libina, jejichž zřizovatelem je kraj.
Kapacitu domova se zvláštním režimem od příštího roku navýší i v Šumperku. „Aktuální trend je více využívat pro seniory terénní sociální služby, takže jsme se rozhodli upřednostnit lůžka pro lidi s demencí a Alzheimerovou chorobou a navýšíme jejich počet z 58 na 101,“ vyčíslila šéfka příspěvkové organizace Sociální služby pro seniory Šumperk Radka Vinklerová.
O zhruba dvacítku žen s demencí již od 40 let věku pečují v Domově Hrubá Voda na Olomoucku, naopak převážně pacienty nad 80 let mají v Domově pro seniory v Radkově Lhotě na Přerovsku, kde jsou doslova zavaleni žádostmi o umístění. „V roce 2022 jsme registrovali 83 nových žádostí, aktuálně je jich 369,“ vypočítala ředitelka domova Tereza Školoudíková.
Pomoc a podporu pro nemocné najdou jejich rodiny také u obecně prospěšné společnosti Pamatováček v Olomouci, která je současně kontaktním místem České Alzheimerovské společnosti.
