iDNES.cz

Kvůli covidu přišli o nájemníky, vyšší nabídka přesto ceny nesnížila

  4:20
Koronavirová krize se na trhu s nemovitostmi projevila především zájmem o chaty či chalupy. Nesnížila ani ceny pronájmů bytů, přestože studenti a zahraniční pracovníci Olomoucký kraj opustili. Někde dokonce nájmy i rostou.

Jedním z dopadů pandemie v řadě velkých měst jsou prázdné nájemní byty, které opustili jejich běžní obyvatelé - vysokoškolští studenti či zahraniční pracovníci firem. To obvykle vede ke snižování nájmů, ale v regionu se to neděje.

Ceny se drží na předchozí úrovni nebo klesly jen velmi málo, v Jeseníku dokonce vzrostly až o pětinu. Například v Olomouci podle údajů poradenské společnosti Deloitte dosahovalo nájemné 209 korun za metr čtvereční. Pak se ovšem začalo zvyšovat a v březnu už to bylo o šest korun více.

„Kvůli covidové situaci se dost bytů uvolnilo. Studenti neobsazovali nájmy, takže byla široká nabídka bytů. Ceny ale i tak spíše stagnovaly. Majitelé je moc nechtějí snižovat a nechávají nemovitosti raději volné,“ zhodnotil situaci Marek Novotný, ředitel olomoucké realitní kanceláře Dachi.

Se studenty se vrátí i dražší bydlení

Před pandemií byla poptávka po nájemních bytech v krajském městě velká, zpomalení realitního trhu je tak podle odborníků nejspíš jen dočasné.

„Jakmile se studenti vrátí do škol a poptávka zpět na plný objem, bude asi pokračovat i růst cen. Teď se proces pronajímání lehce prodloužil, ale vždycky se to nakonec pronajme,“ uvedl ředitel Hanácké realitní kanceláře Petr Korytar.

Přestože developeři budují na různých místech Olomouce neustále nové byty, jejich nabídka je dál stále omezená.

„Co se staví, je většinou už dávno prodané. Ke koupi jsou nyní i byty, které budou hotové třeba až za tři roky. Máme klienty, kteří každý rok pravidelně kupují investiční byty na pronájem, někteří jich mají i několik desítek,“ nastínil ředitel realitky Dachi Novotný.

Podobná situace panuje i v dalších velkých městech kraje. V poslední době registrují zájem přespolních investorů o byty k pronájmu například makléři v Přerově.

„Nabídka se významně zvedla a nahoru jde i poptávka. Nájmy se za poslední rok s covidem drží, pokud jdou nahoru, tak jen mírně,“ uvedla Lenka Zapletalová ze společnosti Azuro reality Přerov.

Nedostatek bytů žene ceny v Jeseníku vzhůru

V Prostějově podle šéfa realitní kanceláře JH Reality Aleše Hájka v poslední době nabídka nájemních bytů převyšuje poptávku, protože výrazně ubylo zájemců. Na výši nájmů se to moce neprojevilo.

„U nově pronajatých bytů stagnují nebo jen mírně klesají. V Prostějově hrají velkou roli zahraniční zaměstnanci, kteří nyní musí být doma. Až se život vrátí do normálních kolejí, nastane zase výrazné oživení trhu,“ míní Hájek.

Ani v Šumperku nepozorují, že by se nyní daly byty pronajmout výrazně levněji. A to navzdory tomu, že je tam větší výběr.

„Lidé si ukládají peníze do nemovitostí a potom dávají tyto byty do nájmu. Nabídka nájemních bytů je tak výrazně bohatší. Dřív byla nabídnutá nemovitost téměř okamžitě pryč, nyní je tam i dlouhé týdny. Přesto se činže poslední rok drží zhruba ve stejné výši,“ srovnala Renata Venclová z šumperské realitní kanceláře Fortex Reality.

Zcela specifickou lokalitou v Olomoucké kraji představuje Jeseník, kde se trh s nájemními byty zcela zastavil.

„Bytů na prodej je velmi málo a k pronájmu ještě méně. Když se byty neprodávají a nestaví, tak ani nemůže přibýt těch, které se potom dál pronajímají. Přitom zájem je nejvyšší za několik let,“ řekla majitelka kanceláře Eleni Reality Jeseník Eleni Zrnečková Vaníčková.

Převis poptávky nad nabídkou podle ní přinesl na nynější dobu neobvykle výrazné zvýšení nájmů, které vzrostly o více než dvacet procent.

Ani nynější snížení poptávky po bytech ke zlevnění nájmů nevedlo.

Mileniálové sní o svém bydlení, brzdí je ceny bytů

Sociologové z Akademie věd dokončili na sklonku minulého roku výzkum Dráhy bydlení mileniálů, ve kterém sledovali, jak bydlí lidé ve věku 18 až 35 let. V dotazníku odpovídali i obyvatelé Olomouce.

Podle Martina Luxe, jenž kromě sociologického ústavu Akademie působí také na olomoucké filozofické fakultě, mimo jiné vyšlo najevo, že výrazná většina mladých lidí se k vlastnímu bydlení dostala jen díky pomoci rodiny.

Do výzkumu jste zařadili Olomouc, Brno, Pardubice a Prahu. Podle čeho jste města vybírali?
Všechna vykazují prudké snižování dostupnosti vlastnického bydlení po skončení poslední hospodářské krize, tedy zhruba od roku 2012. Ceny bytů tam rostou výrazněji než příjmy domácností, zároveň jde o univerzitní města plná studentů, která jsou atraktivní pro mladou generaci i dlouhodobé bydlení.

Můžete shrnout situaci mileniálů v Olomouci?
Vzorek pro náš výzkum nám neumožnil rozlišení mezi jednotlivými městy, ale myslím, že se postoje mladých lidí až tak neliší. Všude si uvědomují aktuální snížení dostupnosti vlastnického bydlení. Odcházejí od rodičů dříve, než tomu bylo třeba před deseti lety. Pak ale převážně žijí v nájemním bydlení, které nepovažují za místo, kde by se chtěli trvale usadit.

Co je jejich snem?
Aspirace mileniálů se stále upínají k bydlení „ve svém“. I když si myslí, že na rozdíl od svých rodičů jsou ochotni stěhovat se častěji, bude-li to potřeba. Podobně jako oni si ale také chtějí pořídit vlastní byt či dům. Z toho, že je to pro ně čím dál nedostupnější ideál, obviňuje největší část z nich investiční a spekulativní nákupy bytů, které zvyšují ceny. Na druhou stranu si nemyslí, že problémy s dostupností bydlení vyústí v mezigenerační konflikt. Hlavním důvodem jsou v naší zemi tradičně velmi silné mezigenerační finanční a majetkové přesuny uvnitř rodiny.

Jaký je zájem mladých lidí o vlastní bydlení a kde na něj berou peníze?
Vlastní bydlení je ideál pro prakticky všechny mladé respondenty, jen někteří z nich vědí, že na něj reálně nedosáhnou. Těm úspěšnějším se to podaří zejména díky pomoci rodiny. Téměř 40 procent účastníků výzkumu, kteří již žijí ve vlastním, dostalo byt či dům dědictvím či darem od rodičů nebo jiných příbuzných. Někteří další si mohli pořídit byt ve výhodné privatizaci. A i když si zbývajících 56 procent dotázaných mladých vlastníků koupilo nebo postavilo bydlení za tržních podmínek, polovina z nich dostala od rodičů finanční injekci. Mezigenerační transfery jsou tak zásadním prostředkem, jak vlastního bydlení dosáhnout, ale současně i tahounem pokračující poptávky mladých lidí, tudíž i jednou z příčin velkého růstu cen bytů.

Promítá se do rozhodování mileniálů výše nájemného?
Na to jsme se neptali, ale z jiných výzkumů vyplývá, že nízké nájemné může ovlivnit rozhodnutí bydlet ve svém jen dočasně. Jinými slovy, mladí lidé mohou v takovém případě déle zůstat v nájmu, zejména pokud se zároveň objeví ekonomická krize, ale odchod do vlastního jen odsunou na později. K tomu, aby se pro ně nájemní bydlení stalo skutečnou alternativou k vlastnímu, by se muselo změnit daleko víc věcí.

Sociolog Martin Lux

zpět na článek