Stejně tak zachytil zvukovou kulisu lidí přespávajících ve squatu u nádraží, na náměstí či ve šternberských podchodech.
„Chtěl jsem dát hlas těm, kteří bývají neslyšeni. A vzít obyvatele města do míst, která jsou pro ně zapomenutá nebo zakázaná, zatímco pro bezdomovce jsou naprosto klíčová a tráví zde většinu svého času,“ popisuje Soldán projekt Běž po zvuku, který propojil klienty Charity Šternberk, sound designéry i výtvarníky. Premiéru a současně i derniéru bude mít v pátek ve sklepení šternberského kláštera.
Režisér Tomáš Soldán a sound designér Jan Čtvrtník s klienty nízkoprahového denního centra šternberské charity pracovali měsíce v terénu a vydali se do míst, kde vznikají jejich osudy.
Pořídili desítky hodin zvukových záznamů, a zachytili tak unikátní atmosféru Šternberka, města, kde téma bezdomovectví silně rezonuje a vyvolává i ambivalentní emoce místních obyvatel.
„Život lidí na ulici je ve všem jiný a ve všem stejný jako život lidí, kteří domov mají. Jeho akustika je ale odlišná,“ vysvětluje princip projektu Soldán.
„Město, ve kterém žijete svůj život, vnímají lidé bez přístřeší plné úplně jiných barev, pachů a zvuků. V našem projektu chceme skrze tyto zvuky a příběhy přiblížit jejich životní situace širší veřejnosti a narušit stereotypy, které s nimi bývají spojené,“ doplňuje režisér.
Znovu na ulici
Zavítali i do domu, ve kterém bydlel klient v nájmu, splácel, našel si práci. Jednoho dnes se však probudil a zjistil, že v domě hoří.
„Nakonec se ukázalo, že požár vznikl kvůli elektrickému zkratu a hasiči vše uhasili, zasaženo bylo jen technické zázemí. I tak se však nájemce musel vystěhovat. Takže poté, co nabyl nějaké jistoty, se ze dne na den ocitl znovu na ulici,“ popisuje jeden z mnoha smutných příběhů Soldán.
„Vlastně je to i naše poselství, které jsme chtěli lidem sdělit. Chtěli jsme poukázat na to, že lidé bez domova si samozřejmě za některé věci mohou sami, třeba jim dělá potíže začlenit se do společnosti. Ale často jsou to úplně normální lidé, kteří jen měli v životě smůlu,“ popisuje režisér.
Výsledkem projektu Běž po zvuku je audiovizuální instalace, kdy příběhy a zvukové stopy každodenního života lidí bez přístřeší doplní svými výtvarnými pracemi členové umělecké skupiny Kolektif TU.
„Návštěvníci budou moci sklepením volně procházet a nechat na sebe působit příběhy, zvuky města i míst, na která se tak podívají z jiné perspektivy, očima nebo spíše ušima lidí bez domova. Na základě nahrávek pak výtvarníci pořídili malby a kresby inspirované příběhy,“ doplňuje Soldán.
Problémy s bezdomovci v Olomouci pokračují. Zavírat je není řešení, říká radnice |
„Šternberk má v porovnání s Olomoucí méně možností důstojného života pro lidi bez přístřeší. Zároveň je toto téma v místní komunitě velmi živé, často však chybí přímá zkušenost s lidmi samotnými. Chceme tuto propast alespoň částečně překlenout,“ říká Kristýna Doubravová, vedoucí vzdělávací platformy EDU na cucky z Divadla na cucky, které stojí za projektem, jenž má pomoci propojovat lidi z různých vrstev společnosti, vytvořit prostor setkávání laiků i odborníků, a bourat tak vzájemné předsudky.
„Propojení sociální a umělecké sféry vnímáme jako jeden z kroků, který může vést k destigmatizaci lidí bez přístřeší, a těší nás, že jsme se v rámci tohoto projektu spojili právě s týmem z Divadla na cucky, s nímž máme pozitivní zkušenost již z minulé spolupráce,“ uvádí Dana Axmannová, vedoucí střediska Charity Šternberk.
Vyvrcholením projektu bude vernisáž, která bude zároveň dernisáží – výstup projektu budou moci návštěvníci zažít pouhý jeden den, a to v pátek 11. července od 18 hodin v unikátních podzemních prostorách kláštera Šternberk.