Patrně nejvýraznější následky má uzavření poboček v litovelských místních částech Chudobín a Unčovice. Několik tisíc lidí tak teď musí na hlavní poštu v Litovli, která je vzdálená přes pět kilometrů a cesta hromadnou dopravou není pro všechny schůdná.

„Autobusem si už netroufnu. Zastavuje na autobusovém nádraží, odkud je to k poště ještě pořádný kus. Dojít bych to nezvládla,“ posteskla si jedna z chudobínských seniorek, která si nepřála uvést své jméno.

Místní si též stěžují, že uzavření poboček v osadách je znát a fronty na litovelské „centrále“ se prodloužily. Starosta Viktor Kohout (SNK) nespokojenost lidí chápe.

„Zvláště pro seniory je to složité. Určitě by bylo dobré, kdyby v Chudobíně pobočka byla. Přes řadu jednání s Českou poštou ale nebylo možné rozhodnutí zvrátit. Na druhou stranu je třeba říct, že žádné velké fronty tu nejsou,“ nastínil.

Podle něj město udělalo maximum, aby litovelská pošta byla hlavně pro přespolní dostupnější. „Poblíž v Sušilově ulici jsme vybudovali parkoviště, takže klienti pošty tam mohou zaparkovat a nemusí chodit moc daleko,“ přiblížil.

Nával lidí na nové spádové pošty se nekonal

V Prostějově měly původně skončit čtyři pobočky, město nakonec jednu převzalo a provozuje ji dál. Část lidí byla z uzavřených míst „přesměrována“ i na hlavní poštu na Poděbradově náměstí, ta je přitom paradoxně nyní na prodej za vyvolávací cenu 39 milionů korun.

„Budova se ale prodává s věcným břemenem a pobočka by v ní měla zůstat v plném rozsahu,“ vysvětlil primátor František Jura (ANO).

Z dvaceti rušených pošt zůstaly v kraji otevřené dvě, teď je platí města

Třeba minulý týden v úterý dopoledne byla hlavní pošta téměř prázdná. „Pobočku navštěvuji občas, někdy tu lidí bývá víc, ale fronty obvykle nejsou nijak dlouhé. Největší problém je, že v okolí nezastavíte pořádně autem,“ sdělil muž, který chtěl zůstat v anonymitě.

Do budoucna je v Prostějově ve hře i varianta, že se pošty přesunou do městských budov. „Už jsme se snažili je vytipovat. Boj byl například o budovu v Plumlovské ulici, kterou jsme zatím zachránili, ale pobočka je tam v nájmu u soukromého majitele. Naším cílem bude ji v lokalitě zachovat, přece jen se jedná o naše největší sídliště,“ podotkl Jura.

V padesátitisícovém městě jen dvě pobočky

V olomoucké čtvrti Holice byla zrušena pobočka využívaná místními či podnikateli a firmami z okolí i kvůli službě Czech Point. Lidé se k jejímu uzavření postavili různě.

„Mám odezvu, že ne všichni jezdí na ‚spádovou‘ poštu k hlavnímu nádraží, ale raději volí blízký Velký Týnec, případně využívají Balíkovnu a podobně,“ shrnul předseda komise městské části František Ryšánek.

Místní argumentují, že se tu měsíčně vyplácí stovky důchodů a také že nejbližší další pošta u nádraží je vzdálená pro část obyvatel i přes tři kilometry a špatně se u ní parkuje.

V Přerově byly v létě zrušeny dvě pošty, v téměř padesátitisícovém městě tak zůstaly dvě pobočky – na nádraží a v Kratochvílově ulici.

Chtěla jsem tady být do důchodu, ale nevyšlo to, mrzí pošťačku z Předmostí

„Zatím nic nenasvědčuje tomu, že by byly s dostupností poštovních služeb výraznější problémy, byť je jasné, že větší docházková vzdálenost může být zejména pro starší lidi problém,“ popsala mluvčí tamního magistrátu Lenka Chalupová.

Teď je klid na práci, zní ze zachráněné pošty

Druhá z nakonec zachráněných pošt v kraji se nachází v šumperské místní části Temenice.

„Oceňuji, že město zasáhlo. Nevím, proč bychom měli jezdit na hlavní poštu v centru, když tu žijeme na velkém sídlišti. Já tady nedaleko i pracuji a poštu potřebuji pravidelně,“ řekl například místní obyvatel Pavel Mrázek, jenž na pobočku chodí několikrát měsíčně.

Josef Sekanina, který dříve pracoval za přepážkou pod hlavičkou pošty, je teď už téměř půl roku pracovníkem Podniků města Šumperka. „Jsem rád, že jsem mohl zůstat,“ svěřil se.

Poštmistr Josef Sekanina, který pracoval za přepážkou pobočky v Šumperku-Temenici pod hlavičkou pošty, teď přešel pod městskou společnost Podniky města Šumperka.

Podle něj za přepážkou na temenické poště nikdy nebylo málo práce a platí to dál. „Třeba v pondělí přišly tak čtyři stovky klientů. Jinak v průměru chodí denně kolem tří stovek,“ předestřel s tím, že na temenickou poštu se nyní přesunula rovněž část lidí odjinud.

„Zastavují se tu lidé z okolních obcí – Hrabenova, Rudy, Olšan, Bohdíkova, kteří to mají po cestě. Dokonce sem přijedou s balíky i ze Sobotína nebo Bludova, protože tady zaparkují těsně u budovy,“ přiblížil.

Nového zaměstnavatele si pochvaluje: „Práce je téměř stejná, ale mám na ni teď větší klid, protože nemusím dělat věci navíc, které Česká pošta po pracovnících požaduje. Co mi třeba zabíralo dost času a vadilo, byla nutnost nabízet různé produkty. Teď se mohu plně věnovat klientovi a splnění jeho požadavku, a ne nabízení půjček, stavebního spoření, penzijka a podobně.“

Za zachování pošty je ráda rovněž Kateřina Běhalová, jež sem chodí i několikrát měsíčně. „Pro mě je výhoda, že je to blízko, a navíc je temenická pošta bezbariérová, takže sem mohu s kočárkem. Je dobře, že nám město pomohlo a financuje ji,“ vyzdvihla.

„Tato pobočka obsluhuje velké sídliště i celou Temenici. Jsem rád, že ji lidé hojně využívají. Ze strany města jsou peníze do jejího provozu určitě užitečně vynaložené,“ neměnil by rozhodnutí stojící rozpočet několik set tisíc korun ročně starosta Miroslav Adámek (ANO).