Krátce po vzniku první československé republiky se v Olomouci začátkem 20. let řešila stavba nové divadelní budovy, jež by demonstrovala vítězství české části olomouckého obyvatelstva nad Němci, kteří měli ve městě výsadní postavení za rakouské monarchie. Divadlo od architekta Pavla Janáka mělo stát u třídy Svobody mezi červeným kostelem a budovou soudu a mělo sloužit jako zázemí pro operu, činohru, balet a pro výpravné hry. Hlediště bylo složené z 30 lóží se 150 místy, 1 850 sedadel bylo v přízemí a dalších 500 míst pak bylo určeno ke stání.