Místnost zalilo během pár sekund tekoucí bahno, popsal manžel oběti povodní

  19:52
Jako policista řešil za téměř tři desítky let služby řadu vyhrocených i tragických událostí. Teď je ovšem sám na straně obětí. Blesková povodeň, která se před necelými dvěma týdny po silných bouřkách prohnala obcemi na pomezí Olomoucka a Šumperska, vzala Petru Večeřovi manželku a jejich dvěma dětem mámu. Policisté teď na pomoc rodině založili sbírku.

Předminulou neděli večer sledovali Večeřovi postupně stoupající hladinu potoka Dražůvka. Manželka Petra Večeři šla ještě pro jistotu přeparkovat auto výš do stráně a pak se vrátila domů, on sám sledoval hladinu potoka, přes který vede u domu mostek. Právě ten měl klíčovou roli v tragédii, která se během večera odehrála.

„Najednou voda přinesla velkou kládu, pak další a další. Narazily do mostku, zůstaly na něm a hladina se začala zvyšovat. Poté připluly další, ještě větší klády, které se vzpříčily a doslova se postavily. No a jak byla voda plná větví a bahna, tak ty nánosy ucpaly zbylý prostor mezi navršenými kládami. Během ani ne deseti minut tady stála obří hráz a voda se drala kolem,“ popsal Večeřa.

Ten zamířil domů varovat ženu, sedmnáctiletého syna a synovce, který zde také byl. Poté se opět vrátil ven.

„To už tam ale bylo vody po kotníky a neuvěřitelně rychle stoupala. Dostal jsem se za vchodové dveře a než jsem přešel místnost, sahala mi po prsa. Plovoucí klády navíc vyrazily dveře a zvenku bušily do domu,“ nastínil dění bezprostředně před tragédií Večeřa.

„Synovec, který tam stál se mnou, přelezl ke schodům do patra, kde byl syn. V tu chvíli prasklo tlakem vody nebo nárazem klády okno ve vedlejší místnosti, kde stála manželka. Spláchlo ji to do zadní části pokoje a během pár sekund tam bylo vody po strop. Tedy spíš než voda to bylo takové tekoucí bahno. Něco takového si člověk nedokáže představit, dokud to nezažije,“ dodal.

Ženu museli druhý den hasiči vykopat z bahna

Jeho a synovce podle něj ve vedlejší místnosti od stejného osudu nejspíš zachránily fošny uložené zvenku pod oknem, které voda nadzvedla a přitiskla k oknu, čímž vytvořila provizorní okenici.

„Já a synovec jsme se tak tak, sám ani nevím jak, dostali do patra. Hladina pořád stoupala, vypadalo to, že se snad nezastaví. Do toho jsme přišli o světlo jak voda zaplavila elektrickou rozvodnou skříň. Byl to strašný pocit bezmoci, protože dolů se nedalo vrátit, ani nešlo dělat nic jiného. Druhý den se museli hasiči k manželce doslova prokopat, jak to tam bylo plné bahna,“ uvedl Večeřa.

Ten pomohl synovi a synovci dostat se z domu záchodovým okénkem v patře na přilehlou stráň, a pak zůstal uvnitř se psem za zvuku hučící vody a dunění klád neustále narážejících do domu. Stopy po nich včetně výrazných prohlubní jsou na fasádě i po téměř dvou týdnech stále jasně vidět až v téměř třímetrové výšce, také jeden z rohů budovy je výrazně otlučený.

Voda se nakonec zastavila zhruba deset centimetrů pod posledním schodem do horního patra. Po několika hodinách pak začala opadávat, zanechávajíc za sebou metrovou vrstvu bahna.

„Materiální škody jsou nahraditelné, byť dům bohužel nebyl pojištěný. Paradoxně to před lety nešlo kvůli tomu, že stojí příliš blízko lesu, ne kvůli vodě. Zmařený život ale vrátit nejde. V rámci práce jsem to zažil, jenže když se to týká vás, je to najednou samozřejmě jiné,“ říká muž, který pracuje jako policista obvodního oddělení už od roku 1990.

Jeho kolegové se následně rozhodli mu pomoci. „Přiložili ruku k dílu při odklízení následků, a kromě toho Křesťanská policejní asociace zaštítila sbírku pro rodinu. Přispět ale může na účet číslo 247106501/0300 kdokoliv, komu není osud Petra Večeři a jeho rodiny lhostejný. Variabilní symbol pro příspěvky je 3333,“ shrnula krajská policejní mluvčí Jitka Dolejšová.

Autor: