Taková „místní“ příloha je dnes v podstatě v obchodech nedostupnou pochoutkou. Pěstování této plodiny v regionu navzdory příznivým podmínkám zcela zaniklo.
„S bramborami jsme definitivně skončili před několika lety. Nebyl problém zasadit, ošetřit, vypěstovat, ale čím dál větší potíže byly se sklizní. Důchodci, kteří ještě chodili na sklizňové brigády, už skončili a nikdo místo nich není,“ vysvětluje příčinu úpadku regionálního bramborářství předseda Zemědělské společnosti Jedlí na Šumpersku Milan Ivanovič.
Jedelští zemědělci se teď zaměřují v rostlinné výrobě především na jetel, hrách, ozimý ječmen nebo pohanku.
„V kraji jsou už plochy, na kterých se pěstují brambory alespoň na hektarových výměrách, výjimečné. Ve velkém už pěstování brambor v regionu zcela zaniklo,“ potvrzuje šéf Krajské agrární komory Olomouckého kraje Ivo Kasal.
Ve velkém už jen Vysočina a západ Čech
Brambory se už podle něj v České republice pěstují ve velkém pouze na Vysočině a v západních Čechách.
„Je to stejné jako s dalšími zemědělským komoditami. S tím, jak ubývá pěstovaného množství, se brambory v řadě oblastí staly nerentabilní komoditou, nákladné stroje se menším pěstitelům nevyplatí kupovat, drahé je skladování. A když se nedají sehnat brigádníci, tak to už byla konečná,“ shrnuje nepříznivý trend Kasal.
Zemědělcům na Hané vadí nová pravidla, omezí je v pěstování některých plodin |
V regionu se podle posledních dat Českého statistického úřadu pěstovaly brambory v roce 2023 na 286 hektarech, v roce 2002 to přitom bylo 654 hektarů.
Dlouhodobý propad ještě lépe vynikne na dostupných celostátních datech, výměra polí osázených brambory klesla celorepublikově z necelých 400 tisíc hektarů v roce 1960 na pouhých 25 tisíc hektarů v dnešních dnech.
Jedlí – kdysi bramborářský ráj
Brambory podle Kasala potřebují lehčí půdy a chladnější klima. To byly přesně podmínky, jaké na svazích v oblasti Jedlí, Svébohova či Starého města panují. Proto tam byly velké lány této okopaniny.
„Vzpomínám si, jak jsme do Jedlí jezdili kdysi ze zábřežského gymnázia na bramborové brigády. To byly ohromné plochy, a když se před námi vinuly několik set metrů dlouhé řádky, tak jsme zavraceli oči,“ vybavuje si Pavel Rudovský žijící nyní v Mohelnici na Šumpersku.
Omezené plochy brambor už v regionu obhospodařují farmáři pouze ve dvou firmách na Jesenicku. Například ve společnosti Agroprodukt Supíkovice a v Bernarticích. Oproti plochám, na kterých se pěstovaly kdysi brambory na Šumpersku, se ale v jejich případě jedná pouze o zlomkové výměry.
„Pěstujeme brambory asi na 12 hektarech, ač zdaleka nemáme pro jejich pěstování ideální podmínky. Jsme takoví větší zahradníci,“ podotýká majitel Agroproduktu Supíkovice Jan Hutyra. Letošní úrodu si pochvaluje. „Brambor se urodilo docela slušné množství nad průměrem posledních let,“ vyzdvihuje.
Ale i jeho firma naráží čím dál víc na nedostatek brigádníků. „Máme starší stroje, protože si jednoduše nemůžeme dovolit sklízecí kombajn za miliony,“ řekl Hutyra.
„Brambory už děláme jenom proto, že máme stálé odběratele, kteří si k nám pro ně jezdí. Prodávat do obchodní sítě by se absolutně nevyplatilo. Hodně je pro nás důležité, že od nás berou brambory Priessnitzovy léčebné lázně Jeseník,“ podotýká Hutyra.
Samosběry bez šance
Samosklizeň podle něj nepřipadá v úvahu. „Nejde použít model jako u jahod nebo jiného ovoce či lehčí zeleniny. U brambor jsou to mnohonásobné objemy a velká váha. Neumím si představit, jak by se tímto způsobem dostávaly z pole. To je nereálné,“ míní Hutyra.
V problémech je v regionu i produkce obilovin, kterou ničí nízké výkupní ceny. Stejně tak skomírá sadařství. Pěstitelé nedokážou čelit levné konkurenci především z Polska, rozmarům počasí a bojují i s nedostatkem lidí v období sklizně.
Dlouhodobě největší pěstitel jablek v regionu, společnost Úsovsko, snižuje výměru sadů už řadu let a s pěstováním jablek zřejmě skončí úplně. „Nezbývá nám nic jiného, protože není možné náklady na ovocné sady věčně dotovat z jiných oblastí,“ odůvodnil přednedávnem generální ředitel společnosti Jiří Milek.
Společnost hospodařila v roce 2014 na 350 hektarech ovocných sadů, letos je jich už pouze 70 a sady dál omezuje a předpokládá, že během několika let s produkcí jablek skončí úplně.
