Návrat chráněných bobrů evropských provázejí problémy. Správci parku v Čechách pod Kosířem na Prostějovsku nedávno řešili, jak zabezpečit vzácné stromy před jedincem, který se nastěhoval k tamnímu rybníku.
V Čelechovicích na Hané zase bobr hráz rybníka rovnou provrtal a rybáři se nyní obávají o svou násadu.
Starosti má i Povodí Moravy, bobří zátarasy způsobují záplavy a nory zase průsaky hrází. Vodohospodáři i rybáři ročně na odstraňování škod po bobrech vydají miliony.
„Bobr nám udělal díru do hráze rybníka, a tím se snížila hladina vody asi o třicet centimetrů. Máme tam hromadu mladšího plůdku lína a amura a vysadili jsme přes sedm set kaprů průměrné váhy přes kilo,“ přibližuje jednatel prostějovské pobočky Moravského rybářského svazu Pavel Müller.
Na podzim budou rybáři muset celou věc řešit, jinak jim hrozí škody v řádu desítek tisíc korun.
„Dokud to bobr neprokopl, byla s ním slušná spolupráce, protože na potoce stavěl hráze a trochu nám zadržoval vodu. Ale neměl se dostat do rybníka,“ dodává Müller.
Bobr zaměstnává i Povodí Moravy. Přísně chráněný hlodavec žije na řece Moravě od Lanžhota až po Šumpersko a na Bečvě od soutoku s Moravou až po Valašské Meziříčí.
V Litovelském Pomoraví si bobři nedávno postavili hráze například v oblasti nad vodní nádrží Smolenská.
„Bobří zátarasy vzdouvají vodu a vedou k zaplavování okolních pozemků nebo výústí třeba z kanalizací. Výrazné škody pak vznikají narušením ochranných hrází, kde si bobr vytváří nory. To může vést k průsakům hrází a jejich destrukci. Nemalé škody bobr způsobuje také na pobřežních porostech,“ vypočítává mluvčí Povodí Moravy Petr Chmelař.
Úřady v Olomouckém kraji nyní proto vydaly vyhlášku, která na dalších deset let povoluje výjimky z ochrany bobra.
„Důvodem je zajištění průtočnosti vodních toků. Největší problémy se opakovaně objevují na mlýnských náhonech, melioračních kanálech, menších vodních tocích a přítocích téměř po celém území kraje. Populace bobrů se toto opatření pravděpodobně nedotkne, protože se zpravidla jedná jen o odstraňování dřeva naplaveného v tocích či odstraňování bobřích hradů na březích toků,“ ubezpečuje mluvčí krajského úřadu Vladimír Lichnovský.
Vyhláška stanovuje několik podmínek
Podle Jiřího Šafáře z olomoucké pobočky Agentury ochrany přírody a krajiny je v Litovelské Pomoraví už několik let stabilní populace přibližně 180 až 220 kusů bobra evropského.
„Vyhláška zjednoduší konfliktní situace mezi bobrem a člověkem. Na každý zásah by měl Krajský úřad vydávat výjimku. Ve vyhlášce je zároveň stanoveno několik podmínek, takže třeba v jarním období nelze zasahovat do bobřích obydlí, ale mohou se pobořit hráze, kdyby tam hrozily třeba jarní záplavy,“ vysvětlil Šafář.
Podobně početná bobří populace je podle něj i v sousedním Zlínském či Jihomoravském kraji. Mluvčí Povodí Moravy Chmelař dodal, že hráze, kterým kvůli bobrovi hrozí protržení, vodohospodáři opevňují a utěsňují.
„V případě, kdy je nutno provést likvidaci bobřích nor nebo odstraňovat bobří hrady, postupujeme podle vyhlášky. Pokud se jedná o přírodní úseky, pak do biotopu tohoto zvláště chráněného živočicha nezasahujeme a pouze sledujeme vývoj. Stejně postupujeme v případě stromů, které jsou nahlodané a mohou hrozit pádem,“ popsal Chmelař.
S bobry se nakonec naučila žít i správa parku v Čechách pod Kosířem. „I kdybychom zvířata odchytili, je podle přírodovědců pravděpodobné, že by přišla nová. Naštěstí snad nehrozí přemnožení, protože bobr je přísně teritoriální zvíře a své mladé po nějaké době odežene pryč. Takže tady bude jen jedna rodinka, se kterou se budeme muset naučit žít a něco jí nechat na okusování. Nechali jsme jim už vrbu a ještě tady máme nějaké náletové olše, které v parku nemají co dělat, ale jsou vzrostlé, takže jsme je zatím nekáceli,“ objasnil již dřív kastelán zámku Martin Váňa.
Vzácné dřeviny pak správci parku mohou například omotat speciální geotextilií nebo napustit bezbarvým disperzním nátěrem promíchaným s pískem.
Bobr evropský je původním živočichem zdejší krajiny, avšak na více než dvě století z ní zmizel. Poslední bobr na střední Moravě byl uloven v roce 1730 u Grygova. Vrátil se až v roce 1991, kdy byly do Litovelského Pomoraví přivezeny asi dvě desítky jedinců z Polska. Postupně se zde populace bobrů rozšířila na dvě až tři stovky jedinců.
Podívejte se, jaké škody dokáže způsobit bobr:
9. května 2018 |