Rostliny jako kukuřice podle něj nedokázaly vodu s bahnem zadržet. „Jsem si téměř jist, že v případě vhodných osevních postupů mohly být následky menší. Jak jsem viděl fotografie okolních polí, tak v okamžiku, kdy tam máte širokořádkové plodiny, smyv je samozřejmě daleko výraznější,“ pronesl tehdy.
Nejhůře živly postihly Šišmu, kde voda s bahnem z polí a lesů zanechala mnohamilionové škody. Podle tamního místostarosty Pavla Zemana (nez.) nicméně zemědělci na neblahé zkušenosti dobře zareagovali. „Nyní orají příčně, na svazích jsou zatravňovací pásy, nesejí kukuřici, aby voda z polí netekla do obce. Jejich přístup k problematice je velmi pozitivní,“ chválí farmáře Zeman.
Očekává, že díky změně osevních postupů a celkové sanaci stejnojmenné nádrže, která nestačila loni zachytit bahno valící se do ulic, bude vesnice dobře chráněná. Sanaci zahájí Povodí Moravy na podzim. „V budoucnu by se měla čistit pravidelně,“ upozorňuje Zeman.
Bleskové povodně těžce zasáhly také Domaželice. Podle tamního starosty Ivo Richtera (nez.) je alfou a omegou výsadba na zemědělských pozemcích směrem k obci.
„Začínáme od nuly.“ Opravy toků Bělé a Staříče na Jesenicku brzdí odvolání |
„V minulosti byl náš hřbitov několikrát po deštích plný bahna, protože tam vysazovali kukuřici. Teď je tam obilí a nebyl problém, podobně je tomu také na jiných místech, kde roste třeba řepka,“ poukazuje Richter.
Připustil však, že před následky loňské extrémní srážky by zřejmě ani změna plodin obec nezachránila. Tím argumentují i zemědělci, kteří s ministrovými výhradami často nesouhlasí. Osevní postup vše nezachrání, upozorňují.
Ne vše zachrání zemědělci
„Neříkám, že místně nemůže být chyba na straně hospodáře, který vysadí erozivní plodiny, například kukuřici na nevhodném místě. V posledních letech ale udělali naši členové spoustu práce na tom, aby eliminovali dopady přívalových dešťů,“ shrnuje šéf krajské agrární komory Ivo Kasal.
Úhyny včel jsou letos enormní, český med bude vzácnost, varují odborníci |
„Když ale během několika desítek minut spadnou desítky milimetrů srážek, tak nepomůže nic, to je potřeba po pravdě říct,“ zdůrazňuje.
Staví se tam, kde nemá
Podle něj v takových případech nepomohou na svažitých pozemcích ani zatravňovací pásy nebo plodiny, které erozi brání, jako například obilí, řepka nebo hrách. „Už se taky stalo, že přišla voda v době, kdy řepka ještě nevzešla a natekla ze svahů s bahnem do zástavby. Vše se zkrátka ovlivnit nedá,“ říká.
Poukazuje také na nevhodnou výstavbu v obcích. „Je evidentní, že se staví všude, kde je prostor. Nehledě na to, že pozemek je třeba pod svahem, ze kterého tekla voda i v minulosti,“ doplňuje.
Biometan pokryje spotřebu tisíců domácností na Šternbersku, stát zvýší podporu |
Šéf krajské hospodářské komory Bohuslav Švamberk rovněž nevidí problém jen na straně zemědělců.
„Pokud jsou brambory vysazené na svazích v řádcích směřujících dolů nebo je tam kukuřice, tak tam asi není o čem diskutovat. Jenže územní plány počítající s další výstavbou se leckde posouvaly i do polí na svazích nebo jiných nevhodných míst historicky ohrožovaných vodou,“ poukazuje.
„Přitom se možná stačí podívat do kronik a dobových dokumentů a ve vedení obcí by zjistili, proč se tam nestavělo. Ale to dnes bohužel nikdo neřeší,“ říká Švamberk.
Podle něj by se každé problémové místo mělo před výstavbou adekvátně zajistit. „Jenže takový pozemek by byl potom násobně dražší, takže to neřeší ani obce, ani investoři,“ poznamenává.
Protierozní vyhláška
Zemědělci musejí nově dodržovat protierozní vyhlášku a střídat plodiny. „Na svazích jsme zřídili ochranné travní pásy, pěstujeme tam hrách, řepku, pšenici, ječmen. Byť jsme stále víc omezeni, z každého hektaru půdy platíme daň, která je příjmem obce. Ty by měly takto získané prostředky používat na protierozní opatření,“ prohlásil třeba předseda zemědělské společnosti Agras Želatovice Jakub Stojan.
Podobně vidí osevy na problémových svazích předseda Zemědělského družstva Dřevohostice Tomáš Vašina. „Kolem Dřevohostic jsme všude zřídili několik desítek metrů široké travní pásy, které vodu zpomalí a pozdrží,“ popisuje. „Pokud mají lidé podněty, snažíme se je řešit. Výhodou je, že jsme místní a chceme s nimi dobře vycházet,“ doplňuje Vašina.
Musíme zajistit, aby poldr Skalička neohrozil minerální prameny, varují experti |
Aby se pravděpodobnost bleskových povodní co nejvíce minimalizovala, zavedlo ministerstvo zemědělství od července nová pravidla posilující prevenci.
Farmáři, kteří nově spadají do lokalit ohrožených narušováním půdy, musejí pro nadcházející podzimní výsev ozimých plodin zvolit některou z metod, jako je hloubkové kypření, setí s pomocnou plodinou nebo aplikaci organické hmoty.
Jiří Milek, šéf největšího zemědělského podniku v kraji, společnosti Úsovsko, oponuje, že protierozní vyhláška rolníky jen dál omezuje a zvyšuje jejich náklady. „Na odlehlých pozemcích v podhůří budeme postaveni před volbu, zda tam pokračovat se zemědělstvím, protože náklady budou tak vysoké, že už se to nevyplatí,“ předesílá.
Řeky trpí suchem, viníkem je klimatická změna
Všechny výzkumy podle Povodí Moravy ukazují, že sucho i povodně jsou dopadem klimatické změny. „Již nyní lze konstatovat, že projevy klimatické změny nastávají výrazně dříve, než klimatologové ještě před několika lety předvídali,“ sdělila mluvčí státního podniku Jana Kučerová.
Povodí Moravy to vidí z monitoringu průtoků v tocích a na nádržích, který podniká celá desetiletí. „Roční odtoky klesají v některých letech i na polovinu (při stejných srážkách), to znamená, že voda na našem území zůstává. Spotřebovává ji však krajina, zejména vegetace. Je to její reakce na vysoké teploty a vysychání půdy větrnou erozí,“ vysvětlila Kučerová.
Pro síť vodních toků a pro podzemní vody podle ní zůstává stále méně vody. Zatímco v minulosti to bylo přibližně 40 procent z celkových srážek, dnes je to v průměru 20 procent a jsou oblasti, kde je to 15 procent a méně, což způsobuje v letních měsících vysychání toků a úhyny ryb.
„Dopady přívalových povodní lze do značné míry eliminovat vhodnými opatřeními, zejména na zemědělské půdě. V případě nesprávných zemědělských postupů dochází k erozním jevům a obce tak nejsou vyplaveny vodními toky, ale vodou a bahnem přímo z polí,“ upozornila.
„Klíčové je však zejména hospodaření s vodou, tedy v době nadbytku ji akumulovat a v době sucha ji efektivně využít pro zvýšení průtoků v tocích,“ doporučuje Povodí Moravy.
