„Jsou vytipovány tři lokality, kde je biomedicínské centrum teoreticky možné, reálné jsou z toho spíš dvě,“ přiblížil náměstek hejtmana pro regionální rozvoj a územní plánování Jan Šafařík (Spojenci – Koalice pro Olomoucký kraj).
„Jedna je bývalý Hněvotín, dnes se tomu už říká Slavonín, neboť lokalita se stáhla, aby se týkala jen územního plánu Olomouce. Druhá je lokalita Velkomoravská. Obě místa mají své výhody i nevýhody,“ dodal.
O Slavonín má stejně jako v minulosti zájem developerská a stavební společnost Gemo.
„Zábor by byl oproti původní ploše asi dvoutřetinový. Kraj do toho nicméně nyní z pohledu územního plánování nezasahuje, předtím tak činil kvůli tomu, že se projekt týkal dvou katastrů,“ zmínil Šafařík.
„Jakožto Inovační centrum Olomouckého kraje máme jako jednu ze svých aktivit v rámci projektu Smart Akcelerátor koordinaci aktivit pro biomedicínské centrum. Snažíme se v tom angažovat, ale míč je na straně Olomouce, protože je potřeba změna územního plánu. Město tedy musí prokázat, že veřejný zájem je v tomto případě výše než ochrana zemědělské půdy,“ dodal.
Olomoucká radnice ovšem říká, že sama projekt příliš posunout nemůže. „Není to primárně akce města. Myšlenka podporu určitě má, pokud by ale měla být na kvalitní orné půdě, jde o otázku rozlohy, respektive dobrého odůvodnění, aby se podařilo vyjmutí z půdního fondu. Což se nyní odůvodnit nedá, neboť to není na papíře,“ shrnul náměstek primátora s odpovědností za strategii a řízení Tomáš Pejpek (ProOlomouc a Piráti).
Ve hře je nově i rozsáhlý brownfield
S alternativou v podobě bývalého vojenského areálu u řeky Moravy ve Velkomoravské ulici přišel developer Richard Morávek, jehož společnost zde koupila velké pozemky.
„Lokalita Nová Velkomoravská je svou velikostí a strategickou polohou ideální pro umístění významné infrastruktury, včetně té pro vědu a výzkum,“ poukázal Morávek.
„Jsme připraveni uskutečnění projektu biomedicínského centra umožnit a jako zkušená developerská skupina se i přímo podílet. V tuto chvíli však další postup nezávisí primárně na nás,“ odkázal podnikatel na nositele projektu a postoje významných institucí, jako je město, Univerzita Palackého a další.
Zmíněné strany uzavřely v roce 2012 memorandum o spolupráci, podpisy připojilo i ministerstvo průmyslu a obchodu v zastoupení agenturou CzechInvest, Klastr MedChemBio, fakultní nemocnice a společnost Technologický park, jež je propojená s firmou Gemo.
Univerzita ani nemocnice už zájem nemají
S odstupem času se však už aktéři dívají na záležitost výrazně jinak. „Memorandum považujeme v tuto chvíli již za vyčerpané a v budoucnu jej nebudeme naplňovat. Univerzita také nehodlá podporovat žádný projekt, který by byl spojen s právními překážkami a záborem zemědělské půdy,“ uvedl mluvčí Univerzity Palackého Egon Havrlant.
„Nechceme být ani zapojeni do procesu, v němž by jméno univerzity bylo používáno jako forma politického ovlivňování při rozhodování správních orgánů,“ dodal. Škola nechce být ani v pozici investora či spoluinvestora.
Podobný postoj má i fakultní nemocnice. „Podporujeme připravenost infrastruktury pro případné zájemce o projekty v biomedicíně. Naše zapojení je ovšem spíše přes výzkumné organizace, které jsou organizační složkou univerzity, případně její lékařské fakulty,“ sdělil ředitel Roman Havlík.
Pohled na pole u Hněvotína na Olomoucku pokrytých ornicí s nejvyšší bonitou, kde má vzniknout „strategická rozvojová zóna“.
„Možnost vzniku nových pracovních příležitostí s přidanou hodnotou vnímám hlavně jako příležitost pro region či město než pro naši nemocnici,“ doplnil.
Skupina GEMO mluví v souvislostí s využitím své rozvojové lokality o různých přínosech. Centrum je podle ní příležitost pro posílení domácího kapitálu a může znamenat změnu orientace výroby směrem k oborům s vysokou přidanou hodnotou a využití výhody regionu.
„Naše lokalita naplňuje mimo jiné stávající technickou a dopravní infrastrukturou parametry strategické plochy potřebné pro umístění například center strategických služeb, průmyslu vyspělých technologií, technologických center a center vytvářejících pracovní místa v oborech vědy, výzkumu a vysokého školství, tedy nejen se zaměřením na biotechnologie a biomedicínu,“ uvedla společnost ve svém vyjádření.
Původní plán zastavil soud a nové vedení kraje
Jestliže by se v budoucnu mělo stavět na polích, vyjmutí pozemků ze zemědělského půdního fondu bude pravděpodobně složitější než dnes.
„K zákonu o ochraně fondu se opět otevírá meziresortní připomínkové řízení, některé věci se zpřísňovaly. Pokud by se mělo stavět na pozemcích první a druhé třídy ochrany, musí zde být významný veřejný zájem,“ sdělil poslanec z regionu a místopředseda zemědělského výboru Karel Smetana (KDU-ČSL).
Myšlenka na vybudování centra zaměřeného na biomedicínu, biotechnologie a související obory se v krajském městě objevuje přes deset let. V posledních pěti se zintenzivnily přípravy i snahy odpůrců projektu zamezit. Téma se dostalo až k soudu a objevilo se i v předvolební kampani v krajských volbách.
Právě kraj hrál ve sporu velkou roli. Zábor 44 hektarů půdy u Hněvotína v roce 2019 umožnilo krajské zastupitelstvo, v němž měla tehdy většinu vládnoucí koalice složená z ANO, ČSSD a ODS, když schválilo aktualizaci zásad územního rozvoje regionu.
Obci se takový postup nelíbil, nechtěla mít budovy příliš blízko vlastní zástavbě. Proti bylo i patnáct set lidí podepsaných pod peticí za ochranu zemědělské půdy.
Hněvotín nakonec podal žalobu a začátkem předloňského roku uspěl – soud část krajských zásad územního rozvoje zrušil. V té době už mělo hejtmanství po volbách nové vedení, které stálo na straně obce. Nepodniklo proto žádné další právní kroky a projekt tím padl.