Stále jde o jeden z největších úspěchů v olympijské historii – rok 1952, Helsinky a triumfální běžecký hattrick Emila Zátopka.
Tehdy doslova uštval všechny své soupeře neskutečným strojovým tempem v závodech na pět a deset kilometrů i na maratonské trati.
Postavička má na triku číslo 903, které si vryl do paměti každý, kdo měl možnost zúčastnit se helsinské olympiády, prožívat Zátopkovy závody u rozhlasových přijímačů nebo číst oslavné články.
Olomoucké muzeum ozdobil unikátní betlém. Výroba zabrala několik měsíců |
„Dřevěný“ Zátopek navíc drží v ruce olympijskou pochodeň, jejíž oheň tryská ze srdce. „Chtěl jsem ukázat, že Zátopek běhal hlavně srdcem. Jinak by takových výsledků nikdy nedosáhl,“ vysvětluje Beneš.
Rekord navěky
Zátopkův unikátní počin z Helsinek už s velkou pravděpodobností nikdo a nikdy nepřekoná, je přesvědčený Beneš. „Prostě rekord, který s námi zůstane navěky. Je pro mě ctí, že jsem mohl nožíkem a dlátem oživit tohoto legendárního občana Moravy,“ vyznává obdiv k rodákovi z Kopřivnice.
Benešův betlém v Lošticích je zase bohatší, rozrostl se o Tomáše Baťu |
Ke každé figurce řezbář přidává předmět, jenž se váže k životu jejího představitele. „U Zátopka to bylo hodně složité, protože vše je jenom v muzeích. Sehnal jsem ale autentický podpis a fotky ze závodů,“ popsal řezbář.
Nejvíc si však cení prastaré fosilie spojené se Zátopkovým domovem. „Získal jsem z Kopřivnice zkamenělou ulitu, která se našla přímo na zahradě u domu Emila Zátopka. Jde o ramenonožce, který tu žil kdysi dávno, když Zátopkovo rodiště bylo ještě pod mořem. Svým způsobem je to symbolické. Ramenonožec je kus historie a Zátopek taky,“ přemítá řezbář.
Zátopkovi dělá společnost Petr Herzig
Druhou figurkou, která letos obohatila věhlasný loštický betlém, je dlouholetý Benešův přítel Petr Herzig z Dubicka na Šumpersku. Malíř, jehož obrazy jsou v soukromých sbírkách dokonce až v USA, na jaře zemřel.
Do legendárního Benešova betlému v Lošticích přibyl tvarůžkář a básník |
„Když jsem kdysi přišel s myšlenkou založit loštické dílo, Petrovi se velmi zalíbila a všemožně ji podporoval. Také přispěl výmalbou stěny za betlémem s hrady Bouzovem, Úsovem a Mírovem i letícím andělem,“ vypráví Beneš.
Podle jeho návrhu Herzig vymaloval také autobusovou čekárnu, která stojí nedaleko řezbářova domku. Dnes je vedle zdejší tvarůžkárny a loštického betlému nejnavštěvovanější atrakcí města a místní na nadaného umělce s láskou vzpomínají.
„Petr byl veskrze renesanční osobnost, která tady zanechala nesmazatelnou stopu. Jeho obrazy dělají lidem radost jak u nás, tak ve světě. A tak to má být,“ doplňuje Beneš s tím, že z malířovy pozůstalosti má třeba dva štětce, jimiž Herzig kdysi tvořil.
Mám cihlu z Fillova domu i Frištenského mýdlo, říká autor Loštického betléma |
Loštický betlém, který začal řezbář tvořit v roce 1994, má už přes tři stovky figurek. Je navíc pohyblivý, střídá se v něm den a noc, a rovněž ozvučený. Třeba kokrhání dřevěného kohouta obstarává už navždy jeho živý loštický vzor.
Mucha, Frištenský, Baťa i Kajínek
Z velkých osobností jsou v betlému uznávaný malíř Alfons Mucha, legendární zápasník Gustav Frištenský nebo nejslavnější švec Tomáš Baťa. Největší figurkou je pak hanácký obr Josef Drásal, který v betlému měří 15 centimetrů.
Řezbář zvěčnil také slavný útěk Jiřího Kajínka, který se odehrál před čtvrt stoletím. V Benešově betlému vězeň zdolává na provazu zdi hradu Mírova, který slouží jako jedna z nejpřísněji střežených českých věznic. Právě Mírov spolu s dalšími hrady v okolí tvoří již zmíněné betlémské kulisy.
Dílo je k vidění až do 6. ledna. Denně je otevřeno od 14 do 18 hodin včetně svátků, sobot a nedělí.