Nádrž má být přitom klíčovým opatřením proti povodním i při boji se suchem. Odborníci z brněnské Mendelovy univerzity ale upozornili, že se stálou vodní hladinou může negativně ovlivnit podzemní vody v celé oblasti Hranického krasu.
Kromě lázní v Teplicích jsou ohroženy také Zbrašovské aragonitové jeskyně a světový unikát – Hranická propast.
Studie, o níž nedávno diskutovali její autoři se starosty obcí, kterých se má přehrada dotknout, vychází ze dvou faktů. Prvním je skutečnost, že dosud nikdo přesně nepopsal, kam až sahá vápencové podloží Hranického krasu, o němž se předpokládá, že je laicky řečeno děravé jako ementál.
Tím druhým je naopak prokázaná provázanost povrchové vody řeky Bečvy s vodou podzemní, tedy i „minerálkou“, jež dotuje léčivé prameny v lázních.
Experti se obávají, že kvůli prostupnosti podloží bude voda z přehrady svým tlakem bránit výstupu oxidu uhličitého do vody v podzemí. Důsledkem bude, že voda, na níž téměř 470 let závisí teplické lázně, nebude mineralizovaná.
„Trvalé zaplnění vodního díla Skalička vodou a navýšení hydrostatického tlaku o zhruba dvacet metrů bude znamenat trvalé a nevratné změny v režimu minerálních vod i v jejich kvalitě,“ uvedl jeden z autorů studie, Milan Geršl z Ústavu zemědělské, potravinářské a environmentální techniky Agronomické fakulty Mendelovy univerzity.
Podmínky v oblasti podle něj nepřejí ani samotné stavbě přehrady. „Vzhledem k dosud neznámému rozsahu zkrasovění a ke specifikům hlubinného krasu lze za reálné považovat také problémy inženýrsko-geologického charakteru, tedy těsnost a stabilitu horninových vrstev,“ dodal.
„Když stoupne voda v Bečvě, zvýší se i hladina v propasti“
Projektové přípravy na stavbu Skaličky s obavami sleduje vedení Lázní Teplice nad Bečvou.
„Nevíme, jak přehrada ovlivní naše vody, samozřejmě se bojíme, že přijdeme o prameny. I proto jsme požádali Český inspektorát lázní a zřídel, aby nám pomohl zorientovat se v problematice a také vydal stanovisko ke zprávě, která projekt provází,“ řekla ředitelka lázní Bohdana Opočenská.
Lázně v Teplicích nad Bečvou |
Lázně, do kterých si lidé jezdí léčit kardiovaskulární choroby, fungují od roku 1551. Mineralizovanou vodu čerpají ze čtyř vrtů.
Přestože Hranickým krasem se odborníci z oblasti hydrogeologie či balneologie zabývají víc než sto let, na všechny otázky týkající se jeho stavby dosud neodpověděli. Geofyzikální i vrtný průzkum poskytl zatím jen matné představy o mocnosti a rozšíření devonských vápenců. Ověřená dosud není ani hloubka zkrasovění.
To, že voda v Bečvě komunikuje s vodou v podzemí, však potvrzují i speleopotápěči, kteří zkoumají nejhlubší sladkovodní zatopenou jeskyni na světě, Hranickou propast.
„Když stoupne hladina vody v Bečvě, za dva až tři dny stoupne i hladina jezírka v propasti. O povodních 1997 vystoupala hladina Bečvy o sedm metrů, přesně o tolik metrů pak byla výš i voda v propasti,“ popsal šéf skupiny Hranická propast Michal Guba.
V ohrožení budou i jeskyně, míní potápěč
Ten se neobává, že by po vzniku přehrady voda sycená oxidem uhličitým zmizela z podzemí úplně, neprobublávala by však jako nyní až k hladině.
„V případě vodní nádrže by hladina jezírka stoupla o dvacet metrů, ale už by nedocházelo k mineralizaci vrchní části. Voda by tam stála jako ve starém bazénu, s nánosy listí by začala uhnívat. Potápění by pak bylo náročnější. První metry by byly, jako bychom se potápěli v septiku, až poté bychom spadli do čisté vody,“ dodal Guba.
Vliv přehrady může podle něj změnit i klima ve Zbrašovských aragonitových jeskyních.
„Může dojít k razantnějšímu úniku oxidu nebo k tomu, že do míst, kde voda není, nastoupá,“ upřesnil.
Povodí si zadalo studii, jež má posoudit vliv přehrady na okolí
Povodí Moravy se brání, že o stavbě přehrady rozhodnuto ještě není a že vláda bude vybírat ze sedmi možných podob budoucího díla.
„Nechali jsme vypracovat několik technicko-ekonomických studií na různé varianty, včetně suchého poldru či bočního suchého poldru. Varianty s trvalým vodním nadržením jsou asi čtyři. Žádnou z nich neprosazujeme, není to ani v naší moci,“ sdělil mluvčí Povodí Moravy Petr Chmelař.
Připustil však, že z pohledu Povodí je vodní nádrž v poslední době logické řešení.
„Z vodohospodářského hlediska je výhodnější varianta vodní nádrže, a to z důvodu hospodaření s vodou. Zvlášť, když se nyní velmi důrazně skloňuje slovo sucho,“ uvedl.
Poté, co se objevily zprávy zpochybňující stavbu přehrady, zadalo si i Povodí vypracování studie, jež má posoudit, jak vodní dílo ovlivní okolní oblast.
„Pokud bude mít negativní vliv, chceme vědět, zda lze přijmout opatření, která by to eliminovala,“ dodal Chmelař.