Společně se Studiem N londýnského architekta Roberta Bishopa jste vtiskli podobu Galerii Šantovka. Tušil jste, že tento projekt bude mít pokračování ve stejném autorském tandemu?
Byli jsme přizváni z několika důvodů. Tím hlavním je podle mne to, že se v případě Šantovka District jedná o sofistikovanou městotvornou vizi. Nestavíme zde jeden objekt nebo dům, ale rovnou celou čtvrť – s komerční i bytovou výstavbou, nákupní zónou kolem velkorysé piazzetty (slovo italského původu označující malé náměstí – pozn. red.), relaxační zónou, kulturním a společenským vyžitím. A o nás se ví, že tyto věci umíme.
Také často pracujete s vodou, že?
Ano, a rádi. V kanadském Novém Skotsku například revitalizujeme zkrachovalé turistické středisko na břehu moře. Tady v Olomouci se zase zaměřujeme na Mlýnský náhon, který chceme zpřístupnit lidem, přičemž stavíme na dvou základních pilířích – živém nábřeží a jakémsi vodním náměstí, jež by se mělo stát jeho centrem a těžištěm. Obecně v různých lokalitách pracujeme s odlišnými potenciály, jiné jsou limity i východiska řešení těchto míst, ale způsob našeho přemýšlení, jak daným místům vtisknout nový život, je pořád stejný.
Přišli jste s vizí propojení jihu města s jakýmsi třetím hlavním olomouckým náměstím. Proč chcete lidi dostat k vodě? A proč je řeka pro město důležitá?
Města se odedávna zakládala na řekách. Řeka dávala život, plnila dopravní funkci, byla hybnou silou, stály na ní mlýny, hamry, turbíny vyrábějící energii. V případě Olomouce řeka plnila i funkci ochrannou, byla součástí obranného systému města. Ovšem ve 20. a 21. století řeka řadu z těchto funkcí ztratila a města se od ní odklonila, protože jim už nepřišla tak důležitá. Opak je však pravdou. Dokazují to i četné studie, že řeku a její klíčový význam v historii máme stále někde zasunutý v hlavě, že její životodárnou energii stále vnímáme. Není ani tak důležité to, jestli se v ní někdo vykoupe, sjede ji na loďce nebo si chytí rybu, důležitý je ten návrat k přirozeným pocitům, který umožňuje. Že ji můžete vnímat, sledovat, spočinout u ní.
Olomoucké nákupní centrum Šantovka změní tři miliardy v multifunkční čtvrť![]() |
Jak konkrétně tedy Mlýnský náhon může Olomoučanům zpříjemnit život?
Mezi stávající Šantovkou a Šantovka District vznikne prostor vybízející k pobytu u vody, pracovně tomu říkáme vodní náměstí. Lidé budou moci sejít až k řece, vypít si u ní kávu, rozjímat a pokochat se. Na náplavce budou kromě kavárny i stánky s občerstvením a herní prvky pro děti na souši i ve vodě. Jak se pak budete posouvat dál k jižní části města, prostor se promění na jakési korzo pro pěší i cyklisty, jemuž nebudou překážet žádné bariéry. Není to tedy tak, že přijede bagr a vykope rýhu na kilometr délky. Každé místo má svého genia loci a my jej respektujeme. V podstatě navlékáme pomyslné korálky na nit, která se však nikde nepřetrhne, to je důležité.
Takže plánujete jakousi zhruba 1,2 kilometru dlouhou severojižní spojnici. Zatím jí však stojí v cestě řada bariér...
Hlavním problémem je křížení trasy se silnicemi a mosty, které brání v plynulém pohybu. Náš návrh vede cyklostezku podél levého břehu potoka, přičemž respektuje jeho koryto a nezasahuje do něj. Překážky na několika místech cyklisté a chodci podjedou nebo obejdou. Pocházím z Českých Budějovic a zde už desítky let každý most, který vznikne, má na obou březích vytvořené místo, jakýsi průchod pro pěší a cyklisty, takže břehy jsou pro ně v celé délce prostupné. Zde to umožňují jen některé mosty a jiným budeme muset pomoct. Lidi překvapí, jak je ten průchod z historického jádra až do jižní části města krátký, když to nemusíte objíždět, jak rychle se dostanou k Velkomoravské ulici, navíc velmi atraktivním způsobem.
Jak jste s přípravami vodního náměstí a korza daleko?
Termín zahájení výstavby nábřeží je na investorovi a městě, intenzivně spolu jednají. My ve spolupráci s vodohospodáři a experty již připravujeme podrobnou architektonickou studii a dokumentaci, takže jsme ve fázi, kdy o každém kroku ještě tisíckrát přemýšlíme, diskutujeme ho a upravujeme ke spokojenosti všech. Spojit bod A s bodem B musíme, a teď řešíme, jak reálně, ohleduplně, příjemně, ale rovněž ekonomicky to provedeme.
Počítá se i s uvažovaným vodáckým kanálem či opravami jezu na Mlýnském náhonu?
Ano, vše je součástí úvah. U jezu by byla možnost ho opravit, nebo by přicházela v úvahu jeho proměna, kdy by se dala využít výška vody pro budoucí vodácký kanál, jenž je zde také ve hře. Ovšem je to složitější téma, náročnější na financování, takže i kdyby rozhodnutí aktuálně nepadlo, k tomu nápadu se bude možné vrátit později. Koncept je vymyšlený tak, že by se dal dělit i na etapy.
Jak koridor respektuje protipovodňovou ochranu města? Hrozí mu, jako v případě olomoucké náplavky, že bude při velké vodě zatopený?
Náplavka se nazývá náplavkou proto, že se občas i zaplavuje. My s tou vodou ani v takovéto situaci nebudeme bojovat. Od začátku počítáme s tím, že se i naše nábřeží bude místy chovat jako náplavka.
Šantovka je moderní srdce Olomouce, říká developer Richard Morávek![]() |
Stále se bavíme o hustě zalidněné lokalitě. Najít ideální řešení asi není jednoduché a musíte zohlednit spoustu aspektů...
Řekl bych, že je to příjemně složitý projekt. Když věci vznikají pod tlakem, ve střetu, v diskusi, dopadnou vždycky lépe než ty, u nichž je všechno předem jasné, třeba projekty na zelené louce a podobně. To mě na tom také baví.
Vaše architektonické studio má kanceláře v Praze, Brně a Českých Budějovicích. Čím je vám blízká Olomouc?
Má obrovský potenciál a „našlápnuto“. Je to město na krásné řece, s bohatou historií, univerzitou, je to kulturní centrum. Těží z církevních tradic i toho, že zde vždy bylo velké a důležité sídlo armády. Když se podívám na Olomouc jako stotisícové město, na její náměstí a hlavní třídy, tak má o patro vyšší domy než obdobná regionální centra v Čechách. Vždy se zde koncentrovala moc a bohatství – a i v tom urbanismu je to hodně cítit.
Má Šantovka District potenciál zaujmout i mladé a přivést je k řece do centra dění? Bavíme se o generaci Z, která vyrostla na internetu a na mobilech tráví sedm hodin denně.
Trendy dnešní doby jsou dané a nemá smysl s nimi bojovat. Můžeme jim maximálně naslouchat, pootáčet je a kultivovat. Naší filozofií je uvědomit si, kam svět kráčí, a na to reagovat. Před nějakými třiceti lety vznikala nákupní centra na periferii a jezdila jste do nich autem nakupovat to, co jste nutně potřebovala. Dnes se z nakupování pomalu stává zbytná záležitost, zvlášť v době e-shopů. Do městských center přicházejí lidé či celé rodiny nejenom za nákupy, ale i užít si gastronomii, pak nějaký koncert, zrelaxovat se. Začíná to být obřad. A je třeba těm lidem dát, co chtějí, nalákat je. Pak budou chtít přijít a mít zájem užít si prostor i atmosféru se vším, co jim nabízí.
Jak vypadalo otevření nákupní Galerie Šantovka v říjnu 2013:
18. října 2013 |


