iDNES.cz

Archeologové objevili osídlení z počátku letopočtu, našli i hrob bojovníka

  15:50,  aktualizováno  15:50
Sídliště z prvního století našeho letopočtu, kdy na Moravě sídlily germánské kmeny, a pohřebiště z mladší doby železné včetně bojovnického hrobu objevili archeologové u Viceměřic na Prostějovsku. Jejich Průzkum předchází rozsáhlé modernizaci železniční trati Přerov - Brno.

Keltský hrob | foto: Ústav archeologické památkové péče Brno

„V tomto prostoru byly průzkumem skládajícím se z pokladů v archivech, leteckého snímkování, povrchových sběrů, průzkumu detektory kovů a geofyzikálním měřením vytipovány celkem tři lokality s vysokou pravděpodobností výskytu archeologických objektů,“ uvedl archeolog Ústavu archeologické památkové péče Brno Miroslav Popelka.

V lokalitě jižně od komunikace ve směru Víceměřice – Němčice nad Hanou archeologové objevili část sídliště z doby římské z prvních století našeho letopočtu, kdy na území Moravy sídlily germánské kmeny.

„Prozkoumány byly pozůstatky dvou staveb kůlové konstrukce, respektive chaty s podlahou částečně zapuštěnou pod úroveň terénu. V jejich výplni se objevilo poměrně bohaté množství materiálu,“ popsal Popelka.

Pole u Olomouce skrývalo největší starobronzové pohřebiště na střední Moravě

„Šlo o zlomky kuchyňských nádob tvořících původní vybavení domácnosti, zlomky zvířecích kostí, ale také drobných předmětů souvisejících s domáckou výrobou jako například kostěná šídla. Nalezena byla i bronzová spona, která byla součástí oděvu,“ vyjmenoval Popelka.

V keramickém souboru jsou podle něj zastoupeny také nádoby, jejichž původ není místní a lze jej hledat až za hranicemi germánského teritoria v oblasti Říše římské. „Předběžným odhadovaným výrobním centrem této specifické na kruhu točené keramiky s červenou engobou je oblast Panonie,“ poukázal archeolog.

Hrob bojovníka

Kromě sídlištních objektů podle něj zasluhuje pozornost pohřebiště z mladší fáze doby železné, které bylo založeno na nevýrazném návrší, které okolní terén před zahájením stavby převyšovalo o maximálně pár desítek centimetrů.

Dívka z Mladečských jeskyní se jmenuje Mlada, rozhodli lidé v anketě

„Objevují se zde hroby kostrové i žárové, v jednom případě dokonce kombinace obou těchto pohřebních praktik. Mezi prozkoumanými hroby se objevil i jeden ‚bojovnický‘ vybavený železným mečem, kopím a štítem, ze kterého zůstala zachována středová puklice,“ uvedl Popelka.

V dalším z hrobů byla uložena žena, která byla do posmrtného života vybavena šperky. Šlo o dva náramky, řetězový opasek skládající se z železných řetězů v kombinaci s bronzovými spojkami, závěsky a záponou a několika sponami.

„V jiném hrobě byl objeven sapropelitový náramek. Tento šperk vyrobený z druhohorních usazenin vyskytujících se v okolí černouhelných slojí má svůj původ mimo území Moravy,“ popsal archeolog.

Pohřebiště z doby Keltů

Z antropologického hlediska však kosterní pozůstatky poskytují odborníkům pouze málo informaci, jelikož se kosti dochovaly ve velice špatném stavu.

Archeologové odvezli nález do nemocnice, CT odhalilo obsah starý tři tisíce let

„Přesto se jedná o poměrně zásadní zjištění o existenci pohřebiště z období historických Keltů, navíc v blízkosti významné aglomerace, která má nadregionální význam. Časově je možné pohřebiště zařadit na přelom třetího a druhého století před naším letopočtem,“ řekl Popelka.

Na rozhraní katastrů Víceměřic a Němčic nad Hanou, mezi stávající železniční tratí a silnicí, prozkoumali odborníci několik desítek sídlištních objektů, které jsou datovány do mladší doby kamenné.

„Objevují se zde kamenné nástroje, lidově označované jako ‚pazourky‘, kamenné sekerky a poměrně široké spektrum keramiky náležející lengyelské kultuře,“ poznamenal Popelka.

Výzkum bude ukončen pravděpodobně v průběhu prázdnin a plochu si následně převezme investor.

8. srpna 2018

zpět na článek