„Projekt je zcela unikátní rozsahem zpracovaných dat i délkou období, které pokrývá,“ uvedl vývojáři k nové aplikaci.
Mapy porovnávají historické plány ze 17. století přes vojenská mapování až po nejnovější letecké mapy. Uživatelé si mohou libovolně kombinovat zobrazení různých období a sledovat vývoj městské zástavby, krajiny či dopravní infrastruktury.
„Aplikace obsahuje také územní plány z různých období, takže je možné sledovat nejen to, jak Olomouc vypadala, ale i jak byla plánována,“ říká Jaroslav Burian, zástupce vedoucího katedry geoinformatiky Přírodovědecké fakulty UP.
Aplikace vznikala ve spolupráci geoinformatiků s historiky. Zásadním krokem při tvorbě map bylo přesné umístění historických nákresů do současného geografického prostoru.
„U starých map to byl náročný proces, protože mnohé orientační body se do současnosti nedochovaly,“ říká hlavní autor mapy Stanislav Popelka.
Porovnání místa v Olomouci, kde momentálně stojí obchodní dům Šantovka. Nalevo snímek z roku 2025, napravo pohled z roku 2002.
„Chtěli jsme především vytvořit systém, který bude vizuálně atraktivní, technicky otevřený a dlouhodobě udržitelný,“ vysvětluje Ondřej Růžička, autor technologické architektury projektu, spolupracovník katedry geoinformatiky a také její absolvent.
Součástí projektu je také storymapa „Proměny Olomouce v čase: Příběhy města v historických mapách“, která formou vizuálně komentovaných zastavení představuje vybrané lokality a jejich proměny.
Uživatelé se mohou dozvědět například o zaniklých klášterech, přesunu hlavního nádraží, počátcích olomoucké fakultní nemocnice, kolektivizaci Hané nebo o tragickém zničení olomoucké synagogy.
Proměna Androva stadionu a jeho okolí - nalevo snímek z roku 2000, napravo současnost.
„Historické mapy nejsou jen vědeckým nástrojem, ale i prostředkem vyprávění o městě, jeho paměti a proměnách v čase. Přáli bychom si, aby lidé vnímali Olomouc nejen jako prostor, ale také jako živý organismus plný příběhů, které formovaly dnešní podobu města,“ podotýká Ondřej Jakubec, zástupce vedoucí katedry dějin umění Filozofické fakulty UP a také hlavní řešitel projektu.
Podle Jakubce nejsou tak detailním způsobem a za tak dlouhé období zpracována data o vývoji žádného jiného města v České republice.
