Staňkovo rozhodnutí přišlo poté, co před koncem uplynulého roku neúspěšně usiloval o místo v předsednictvu olomoucké ČSSD. Poslanec, bývalý primátor a tehdy také poměrně čerstvě odvolaný ministr kultury však podporu nejbližších spolustraníků nezískal. Ve volbě propadl, dostal pouhých 17 hlasů ze 49 možných.

A byť sám Staněk oficiálně výsledku nepřipisoval žádný větší význam, přátelé a přítelkyně – jak se členové sociální demokracie oslovují – tím vystavili někdejšímu lídrovi vypovídající účet.

Uškodilo mu mimo jiné rozpoutání války s olomouckým Muzeem umění a dokonce i jeho někdejším podporovatelům uvnitř strany začalo údajně brzy po nástupu do vlády vadit arogantní a povýšené chování.

Další události však na sebe nenechaly dlouho čekat. Staněk „přátele“ zaskočil a přestěhoval svoji poslaneckou kancelář. Z olomouckého sídla strany v Panské ulici v historickém jádru města se přesunul dál od centra do Tovární ulice poblíž teplárny.

„Ke konci roku jsem obdržel informaci, že jsme od něj dostali výpověď. A začali jsme to ekonomicky řešit, protože bylo jasné, že od Nového roku tento příjem už mít nebudeme,“ potvrdil krajský předseda ČSSD a náměstek olomouckého hejtmana Jiří Zemánek.

Ten jasné vysvětlení Staňkova odchodu nemá. Že by šlo o bezprostřední pomstu za nezvolení, si ovšem nemyslí, obě události podle něj dělí nějaký čas.

„Pan Staněk mi řekl, že k tomu má své důvody. A řekl bych, že když mi takto odpověděl, tak se s tím zkrátka musím vyrovnat,“ podotkl Zemánek.

Nejdřív přišlo překvapivé stěhování...

Strana, která kvůli špatným volebním výsledkům z posledních let počítá každou korunu, tím přišla o téměř třicet tisíc korun měsíčně. Nečekaný výpadek musí nějak vyrovnat, peníze ovšem ČSSD chybí obecně, a to i na celostátní úrovni.

„Každá koruna, která takto odejde, se těžko nahrazuje. Na druhou stranu, každé zlo je k něčemu dobré. Je to impulz k zamyšlení, zda u strany, která místně lavíruje plus minus mezi pěti až deseti procenty, je její stávající aparát funkční anebo zda majetky, které obývá, i naplno využívá,“ naznačil Zemánek.

V Panské ulici sídlil poslanec Staněk od zvolení do Sněmovny v říjnu 2017. Sám stěhování vysvětluje tím, že chtěl víc vyjít vstříc návštěvníkům své kanceláře.

„Dostupnost v sídle ČSSD byla zejména pro hůře se pohybující, seniory a motoristy velice komplikovaná – výstup do kopce, absence parkovacích míst. Nové místo disponuje mnohem komfortnějším přístupem včetně možnosti parkování,“ reagoval Staněk na dotazy MF DNES.

„Pokud někdo argumentuje, že tímto rozhodnutím přichází ČSSD o nemalé finanční prostředky, já konstatuji, že pro mě je na prvním místě občan-volič,“ dodal.

...pak oťukávání podpory pro vlastní buňku

Koho Staňkovo stěhování překvapilo, divil se zanedlouho znovu. Neúspěšný kandidát do předsednictva a někdejší předseda olomoucké organizace totiž začal mezi „přáteli“ podle zjištění MF DNES zhruba na začátku letošního roku zkoumat terén pro založení vlastní buňky ČSSD. I tentokrát však narazil.

„Mluvil o tom, ale nikdy to nedošlo až do rozhodovacího procesu, nikdy nepodal oficiální návrh. Podle mě si vyhodnotil, že by to nebylo reálné. Pan Staněk to všem řekl, reakce ale nebyly úplně pozitivní,“ připustil Zemánek.

Novou stranickou buňku by podle interních stanov sociální demokracie muselo tvořit minimálně pět lidí, vznik by musela schválit místní organizace, okresní i krajské předsednictvo. Podporu by musel získat i v Praze, protože poslední slovo má celorepublikové vedení.

To, že s ostatními členy probíral vznik „vedlejší“ buňky, Staněk na dotaz MF DNES potvrdil s tím, že ho k úvahám vedly podněty od současných i bývalých spolustraníků.

„Současná místní organizace sdružuje více než sedmdesát členů a již delší dobu má problém sejít se v nadpoloviční většině, což za problém označila i současná předsedkyně,“ popsal Staněk.

Staněk straně vyčítal, že ho ve funkci nepodržela

Skutečnost, že se rozdělení velkých stranických organizací v ČSSD občas řeší, potvrzuje i Zemánek.

„Faktem je, že velké organizace nejsou zcela funkční, členové se třeba ani úplně neznají. Myšlenka, že by organizace fungovaly v jednotlivých městských částech, má zdravé jádro. Ovšem zásadní problém nastává, když se tyto organizace nejsou schopny dohodnout na kandidátkách,“ shrnul.

„Ale jinak je ta úvaha správná, jít blíž k lidem. O tom kolega Staněk mluvil. Že by se přiblížil lidem, že by chtěl pracovat a začít svým způsobem od začátku,“ dodal.

Staněk se jako ministr kultury nejvíce „proslavil“ odvoláním šéfa olomouckého Muzea umění Michala Soukupa a ředitele Národní galerie Jiřího Fajta. Následnou vlnu nevole neustál a z vlády byl nakonec odvolán, což podle zdrojů z jeho okolí vnímal jako křivdu, a měl vedení ČSSD za zlé, že ho ve funkci více „nepodrželo“.

Naopak Fajtovi se stát před několika dny oficiálně omluvil a Soukup dnes coby zástupce ředitele muzea pracuje i přímo pro ministerstvo kultury. Naprázdno vyšla také Staňkova trestní oznámení, jež na oba muže podal. Policie je odložila.