Klenoty českého kulturního dědictví v podobě obrazů Alfonse Muchy nabízí olomoucké Vlastivědné muzeum. Výstava představuje také Muchovy slavné plakáty, díky nímž se proslavil.
V expozici pojmenované jednoduše Alfons Mucha je v sále svaté Kláry vystaveno více než pět desítek grafik.
„Jde o průřez nejen Muchovou tvorbou, ale současně i vývojem secese. Máme tady jeho úplně rané práce, ikonická plátna na téma přírody a ročních cyklů nebo také mou velmi oblíbenou sérii grafik Document Decoratifs. Tu vytvořil v roce 1902 jako učebnici secese, kde její prvky aplikuje na každodenní využití, ať jsou to příbory, šperky nebo tapety do budoárů a jídelen,“ popisuje kurátorka výstavy Helena Kočíková s tím, že učebnice je vystavena téměř celá.
Mezi ukázkami jeho užitého umění jsou zastoupeny obaly pro čokolády nebo keramika s Muchovými motivy.
Alfons MuchaVýstava je přístupná do 5. prosince ve Vlastivědném muzeu v Olomouci a obsahuje přes pět desítek grafik a představující autorovu ucelenou tvorbu. Jedná seo známé ukázky jeho práce pro Sarah Bernhardt - plakáty k divadelním hrám Médea a Lorenzzacio, dále ikonická plátna na téma přírody a ročních cyklů nebo sérii grafik Document Decoratifs. Další ukázky užitého umění představují obalové materiály pro čokolády nebo keramika s jeho motivy. Velkoformátové plakáty vytvořené později v Čechách - například u příležitosti všesokolského sletu nebo pro moravské učitele - ukazují schopnost Alfonse Muchy jemně vyobrazit slovanskou duši. Výstava je komplexním průřezem nejen Muchovy tvorby, ale současně i vývojem secese, stylem, který Alfons Mucha ve velké míře definoval. |
Nejvýznamnější dílo, které mohou návštěvníci na výstavě vidět, je plakát k divadelní hře Médea, který Mucha vytvořil během svého působení ve Francii na zakázku pro herečku Sarah Bernhardtovou, jednu z velkých divadelních osobností 19. a počátku 20. století.
Díky této spolupráci se proslavil a stal tváří uměleckého směru art nouveau neboli secese. „V tomto případě to pojal velmi netradičně, ať je to formát plakátu, nebo dekorativní styl,“ podotýká Kočíková.
Umělcova nejznámější díla vznikla v Paříži, po návratu do země se pak rozvinula jeho láska k vlasti, na základě níž vytvořil sérii velkoformátových pláten Slovanská epopej, na které pracoval téměř osmnáct let.
„Vážím si toho, že tady nejsou jen plakáty a grafiky, ale máme tu i fotografie, podle kterých pak Mucha maloval. Málokdo vůbec ví, že fotil, já sám jsem to donedávna také nevěděl a na žádné výstavě jsem doposud jeho fotky neviděl,“ doplňuje Břetislav Holásek, ředitel Vlastivědného muzea.
Světová série
Muzeum nenabízí díla světových malířů poprvé. V roce 2015 to byl Salvador Dalí, o rok později Andy Warhol a v roce 2019 Bob Dylan.
„Ve světové sérii jsme chtěli pokračovat, a právě proto jsme si jako dalšího vybrali Muchu, který je pojmem nejen v České republice,“ vysvětluje Holásek.
Příští týden v pátek navíc v Handkeho sále odstartuje výstava s názvem „Devadesátka! No a co?“ k životnímu jubileu dalšího velkého jména české kultury – Jiřího Suchého.
Hudebník, textař a spoluzakladatel Divadla Na zábradlí a Divadla Semafor ji 20. září i osobně navštíví, do Olomouce ale přijede už o den dříve, jelikož zde od 20 hodin bude mít slavnostní koncert s Jitkou Molavcovou v Moravském divadle.
