Na mušku si mohou nyní myslivci v regionu vzít divoká prasata bez ohledu na věk či pohlaví, třeba i s použitím umělého osvětlení. Schválili jim to od začátku srpna veterináři kvůli hrozbě afrického moru prasat.
Nebezpečná choroba, která může být pohromou pro vepříny, se už objevila v sousedním Polsku, tedy pár kilometrů od hranic.
V kraji zatím není, ale odborníci jsou pesimističtí. „Neřekl bych, že je otázkou, zda se k nám africký mor dostane, ale kdy se k nám dostane,“ podotkl jednatel okresního mysliveckého spolku Olomouc Jiří Zbořil.
Podle něho se nedá nemoci předcházet. „V přírodě platí, že pokud se nějaký živočich přemnoží, tak vznikne poměrně vysoké riziko vývoje chorob, které jej můžou postihnout,“ dodal.
Někteří myslivci se domnívají, že požadavek veteriny lze splnit dost těžko.
„Chlapi se snaží, jak jen mohou, ale ono to není tak jednoduché. Stále se mluví o přemnožených prasatech, ale když v noci vyrazíte do lesa, tak jich moc nepotkáte. Prase je těžký soupeř, bachyně si například vždy bedlivě místo prověří, než na něj vkročí. Nyní je výhodou, že je sucho a prasata hledají vodu, takže v některých místech se na ně dá narazit častěji,“ upozornil jednatel Okresního mysliveckého spolku Prostějov Jiří Procházka.
Lovcům navíc chybí motivace. „Narážíme také na personální časové možnosti myslivců. Na divočáka musejí čekat v noci, vzorky je pak třeba odvézt na veterinu. Navíc když jej uloví teď v létě, tak jej musejí dát do chlaďáku, aby se nezkazil. Je to vše velmi náročné, jak časově, tak finančně,“ vysvětlil Zbořil.
Dva tisíce korun i nálezné
Ministerstvo zemědělství za každý úlovek prasete divokého nad tříletý průměr v konkrétní honitbě dá lovci zástřelné dva tisíce korun, stejnou sumu pak za nálezné (odměna za objevené uhynulé kusy černé zvěře, která má motivovat k jejich vyhledávání a včasnému odklízení).
„Z pohledu myslivců je tam však odpuzující byrokratická administrace, která je ale samozřejmě dnes s každým dotačním programem spojená,“ upozornil Zbořil.
Některým nimrodům se také nelíbí, že nařízení připouští i jinak neetické a zakázané způsoby lovu, jako je střelba s pomocí umělého osvětlení či lov bachyní.
„Někomu se může zdát, že přispějí ke snížení populace, ale když po odstřelu padají z bachyně selata, tak to už tak krásné není,“ podotkl Procházka.
Veterinární opatření cílí především na ochranu domácích prasat ve velkochovech.
„Pokud se nakazí chov, tak je poté potřeba jej celý zlikvidovat. Zatím ale nechci předjímat, jak bychom se zachovali, kdyby tato situace nastala. Je pravda, že prasata jsou dlouhodobě ztrátová. Zatím je i přesto stále chováme, ale máme připravenou i variantu, že se rozhodneme chov ukončit,“ připustil třeba jednatel zemědělské společnosti ROLS Lešany na Prostějovsku Vladimír Sehnal.
Plenění polí
Divočáci každoročně působí farmářům ztráty na polích. „Aktuálně víme, že je máme v kukuřici. Škody ale zatím neznáme,“ potvrdil Sehnal. Kromě kukuřice prasata nejčastěji plení pšeničná pole.
Opakované potíže mají s černou zvěří obyvatelé Hluboček na Olomoucku v sousedství lesů vojenského újezdu Libavá.
„Aktuálně s nimi však problémy nejsou, jelikož je sucho a prasata se drží spíše ve vyšších polohách, kde je voda. Populace se tam navíc díky aktuálnímu intenzivnímu lovu snížila. Předpokládám však, že se potíže vrátí na podzim, kdy začne padat ovoce a lidé ho začnou házet za plot nebo odvážet do lesa. Kvůli tomu se prasata stáhnou blíže k vesnici,“ předpověděl Miloslav Svozil, vedoucí Vojenských lesů a statků České republiky - Lesní správa Hlubočky.
V České republice se africký mor prasat poprvé objevil v roce 2017 na Zlínsku. S pomocí karantény a odlovů se podařilo situaci do půl roku stabilizovat.
Za porušení současných veterinárních nařízení mohou úřady uložit sankci až sto tisíc korun, v případě právnické či podnikající osoby až dva miliony.
„Hrozí například v případě, pokud by chovatel nakaženého chovu prasat nedodržel daná veterinární opatření,“ oznámil mluvčí státní veterinární správy Petr Vorlíček.
