„Cílem prodeje je zajistit co nejvyšší výnos pro majetkovou podstatu dlužníka, jiná varianta by byla pro věřitele méně výhodná,“ uvedl mluvčí insolvenčního správce Michal Štefl.

Za hlavní závod a koksovnu nabídl Pecinův tým částku 3,01 miliardy korun. Prodejní proces vedla společnost PricewaterhouseCoopers (PwC), která oslovila 230 potenciálních investorů. Podle odborných posudků firem PwC a Deloitte byla tato nabídka výhodnější než rozprodej majetku po částech – jak z hlediska výnosu, tak z hlediska zachování výroby a zaměstnanosti.

„V porovnání s potenciálním rozprodejem podniku po částech znamená prodej funkčního celku vyšší míru uspokojení pohledávek pro všechny věřitele,“ potvrdil Jan Černý, mluvčí státní pojišťovny EGAP, která je předsedou věřitelského výboru.

V rámci prodeje nedochází k převodu některých nemovitostí, pohledávek či movitých věcí, které nejsou nezbytné k dalšímu provozu huti.

Díky rozhodnutí věřitelů se podle správce podařilo zachovat přibližně 2 500 pracovních míst. Výroba bude zatím i nadále pokračovat formou tollingu prostřednictvím firem Don Quixote a Vítkovice Machinery Trade.

Zaměstnanci jsou důležití, uvedl Pecina

„Jsem rád, že věřitelský výbor schválil prodej závodu Liberty Ostrava našim společnostem, a věřím, že celý proces bude uskutečněn tak, abychom mohli podnik převzít co nejdříve,“ uvedl Martin Pecina. Zaměstnance označil za klíčové pro udržení provozu.

„Nejdůležitější pro nás je, že nový majitel deklaroval zachování výroby, což ve výsledku znamená zaměstnanost,“ komentoval prodej odborový předák Liberty Petr Slanina.

Liberty Ostrava, někdejší Nová huť, byla od loňského roku v úpadku. Firma spadala pod britskou Liberty Steel Group ze skupiny GFG Alliance podnikatele Sanjeeva Gupty, která se potýkala s dluhy a problémy po celém světě.

V ostravské huti se podařilo udržet výrobu právě díky zapojení firem Don Quixote a Vítkovice Machinery Trade. Z někdejších zhruba šesti tisíc lidí zůstalo ve firmě přibližně 2 500.

V areálu aktuálně fungují například rourovna nebo válcovna svodidel. Výroba koksu byla dlouhodobě utlumena a její obnova se podle všeho neplánuje. Provoz koksovny navíc představuje významnou ekologickou zátěž.

Prodej nyní musí schválit ještě insolvenční soud a Úřad pro ochranu hospodářské soutěže. Převod na nového vlastníka se očekává na podzim.

S prodejem souvisí i otázka uspokojení pohledávek zaměstnanců. Ty budou vypořádávány podle prostředků získaných do majetkové podstaty, v pořadí daném zákonem. „Vzhledem k rozsahu pohledávek je proces časově i organizačně náročný, ale všechny pohledávky jsou řádně zaznamenány a každý zaměstnanec bude o jejich vypořádání informován,“ dodal Štefl.