Přívalová vlna tehdy zcela strhla mimo jiné i železniční násep mezi Opavou a Malými Hošticemi, kde poškodila most a poničila násep, po němž vlaky jezdily.

Problém se přitom opakuje. Stejný úsek byl totiž poškozen i při povodních v roce 1997.

Správa železnic nyní připravuje dvě varianty obnovy trati a podle zástupců státu by měl být provoz obnoven v roce 2027.

První možností je rekonstrukce valu v původní trase s novými propustky, druhou pak výstavba zcela nové estakády dlouhé přibližně 300 metrů. Ta by umožnila plynulejší průtok vody při velkých srážkách a lépe by odolávala případným dalším povodním.

„Estakáda by neohrožovala okolní obce, nevzdouvala by hladinu a podle výpočtů našich hydrotechniků se zatím jeví jako nejvhodnější řešení,“ uvedl výhody zvažovaného řešení Miroslav Bocák ze Správy železnic (SŽ).

Nová estakáda za 700 milionů je lepší varianta

Stavbu nové estakády podporují i zástupci státního podniku Povodí Odry.„Tato varianta řešení nabízí zlepšení odtokových poměrů za povodní, které překračují návrhový průtok dnešních protipovodňových opatření,“ konstatoval generální ředitel Povodí Odry Petr Birklen.

Stavba by měla začít na podzim příštího roku. Už letos chce stát vybrat zhotovitele v režimu design & build, což znamená, že vítězná firma stavbu navrhne a následně i sama zrealizuje.

V ideálním případě by stavba estakády a případně i obnova původního stavu trati měla trvat jednu stavební sezonu. „Předpokládáme dokončení do konce roku 2027,“ upřesnil zvažované termíny ministr dopravy Martin Kupka.

Podle předběžných odhadů by estakáda neměla stát více než 700 milionů korun.

Silnice rozbité povodní se daří obnovovat rychle, na železnici to trvá déle

Život v obcích na železniční trati zatím přerušení provozu příliš neovlivňuje. Vlaky obyvatelům nahradily autobusy.

„Železnice nám však chybí, je to spojka nejen mezi obcemi a Opavou,“ reagovala na informace o délce přerušení dopravy starostka Hlučína Petra Tesková. „Víme o tom, že obnova bude trvat ještě dva roky, že chybí finance. Mám obavu, že to uspíšit nepůjde.“

Se situací jsou smířeni i v menších obcích. „Přerušenou železniční dopravu nám plnohodnotně nahradila autobusová doprava, jen se trochu posunula zastávka,“ komentovala povodněmi vynucenou výluku Marcela Pchálková, starostka Kozmic, obce nedaleko Hlučína.

„Takže to někomu vyhovuje více, někomu méně, ale ve výsledku nám absence železnice nevadí,“ dodala.

Školy řeší dopravu, vlaky mají větší kapacitu

A problémy s výlukou nemají ani ve firmách. „Nákladní železniční dopravu nevyužíváme, výrobky i zásoby dopravujeme kamiony. Železniční spojení by mohlo chybět některým zaměstnancům, ale to nyní řeší autobusy,“ konstatovala Vladimíra Václavíková z dolnobenešovské společnosti Armatury Group.

Vlaky však chybí například místním školám. „Do autobusu se nevejde tolik lidí jako do vlaku, takže třeba škola musí řešit dopravu žáků při exkurzích,“ upozornil na jeden z problémů vyvolaných přerušením železnice místostarosta Velkých Hoštic Michal Kaluža.

V rámci popovodňové finanční pomoci hradí stát až 70 procent nákladů spojených s odstraňováním škod z loňských povodní. „Jen v Moravskoslezském a Olomouckém kraji šlo o částku 1,6 miliardy korun,“ upřesnil ministr financí Zbyněk Stanjura. „Domluvili jsme se, že 70 procent těchto škod zaplatí stát. Jde o 800 milionů v Moravskoslezském kraji a zhruba 800 milionů v Olomouckém kraji.“

Úsek mezi Opavou a Kravařemi zůstává posledním vážně poškozeným bodem železniční sítě v moravskoslezském regionu.