Strategie obsahují návrhy, jak bránit dopadům změn klimatu. Pomohou lépe snášet horka či vzdorovat úbytku vody. Podle klimatologů totiž průměrná teplota vzroste za deset let o jeden stupeň Celsia.
S některými projekty už se začalo, mění se třeba městské povrchy, aby se voda mohla vsakovat do půdy.
„Jedno parkoviště už má tyto parametry a připravuje se projekt na další. Do budoucna všechna parkoviště, která budeme stavět či opravovat, budou mít propustnou parkovací plochu,“ uvedl Hynek Rulíšek, vedoucí odboru životního prostředí kopřivnické radnice.
Kopřivnice také inventarizuje zeleň a chystá mapování pramenů a studánek kvůli zásobování vodou.
Příští rok v kampani seznámí občany s dotačními tituly. „Aby stavěli nádrže na dešťovou vodu a aby jí splachovali,“ uvádí Rulíšek. Řešit se bude i odstínění domů. K větším opatřením v Kopřivnici patří svod a využití dešťové vody z Bílé hory či rozšíření svodu a obnovení silničních příkopů pro zajištění většího množství dešťových srážek.
Zásady pojme i územní plán
„Začít musíme u sebe. Ale budeme jednat i s ostatními subjekty. Principy adaptační strategie také zapracováváme do nového územního plánu, podle kterého se bude muset každý řídit,“ doplňuje Rulíšek.
Stejně daleko je i Hlučín, nové zásady už zapracoval do aktuálních projektů. „Právě revitalizujeme prostor před kulturním domem a už tam dáváme vhodnou dlažbu, která se dělí s travnatými plochami. Jedním z opatření je i větší množství vodních prvků a pítek ve městě. Fontánka vznikne před kulturním domem, druhý vodní prvek plánujeme v blízkosti Červeného kostela,“ uvádí příklady místostarostka Hlučína Blanka Kotrlová.
Město také počítá se stínicí zelení, k dlouhodobým cílům patří i důraz na protipovodňová opatření.
Totéž brzy čeká i Ostravu. Ta právě tvoří pocitovou mapu horka, v září pak budou zastupitelé rozhodovat přímo o adaptační strategii.
„Všichni jsme svědky četnějších vln veder, nedostatku vody nebo přívalových srážek, které odnášejí půdu a způsobují povodně. Budou stále intenzívnější a je potřeba na ně reagovat,“ řekla náměstkyně primátora Kateřina Šebestová.
Severomoravské vodovody a kanalizace mají plán, jak čelit nedostatku vody, už od roku 2015, kdy region sužovalo sucho.
„Reflektuje, jak využívat jednotlivé vodní zdroje, úpravny, akumulace a systém přivaděčů v případě problému,“ uvedl mluvčí SmVaK Marek Síbrt. Dodal, že firma může například zásobovat východní část kraje pitnou vodou z jeho západní části.
Aktivity směřující ke zvládnutí dopadů změn klimatu podpoří také kraj. „Připravujeme nový dotační program na podporu projektů, které mají obcím pomoci nalézt řešení způsobu nakládání se srážkovými a odpadními vodami,“ uvedla mluvčí krajského úřadu Petra Špornová.